Vatikán.
Mentalita rezignující na odkazy k transcendenci se ukázala jako neschopná porozumět a zachovat to, co je lidské, a vyústila do krize, kterou prožíváme. Benedikt XVI. o tom mluvil při audienci členů Papežské rady pro laiky, kteří v Římě na svém 25. plenárním shromáždění diskutují nad otázkou Boha v dnešním světě.
Papež poznamenal, že ekonomickou a sociální krizi předchází krize smyslu a hodnot.
„Člověk, který usiluje o život ve výlučně pozitivistickém, počitatelném a měřitelném světě, je tím samým nakonec přidušen. V této situaci je otázka po Bohu v jistém smyslu „otázkou otázek“. Přivádí k základním otázkám člověka, k nárokům pravdy, štěstí a svobody, které sídlí v srdci a tíhnou k uskutečnění.“
Probudit tuto otázku může zejména setkání s člověkem, který Boha sám poznal. Úkolem křesťanských laiků je být nositeli tohoto svědectví ve všech oblastech myšlení a jednání, v rodině stejně jako v politice a ekonomii, připomněl Benedikt XVI. K tomu je ovšem nutné, aby se křesťané jednoznačněji přihlásili k primátu Boha ve svých životech. Nestačí posílit angažovanost v sociální, politické či ekonomické sféře:
„Křesťané nejsou obyvateli vzdálené planety, imunní k nemocem světa, nýbrž sdílejí neklid, dezorientaci a nesnáze své doby. Je proto neméně naléhavé vrátit se k otázce po Bohu také uvnitř církve... První odpověď na velkou výzvu naší doby spočívá tedy v hluboké konverzi našeho srdce, aby nás křest, v němž se stáváme světlem světa a solí země, vskutku proměnil.“
- řekl Benedikt XVI. při audienci členů Papežské rady pro laiky.
Svatý otec rovněž ocenil práci tohoto úřadu, zejména loňský Kongres asijských laiků, který papežská rada organizovala v Soulu. Podobné setkání afrických laiků se připravuje na příští rok v Kamerunu.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
