Řím.
Deset dní od zveřejnění nóty Papežské rady
Iustitia et Pax nazvané „K reformě mezinárodního finančního a měnového systému v perspektivě světové politické autority“ publikuje ve včerejším vydání listu
L´Osservatore Romano prof.
Ettore Gotti Tedeschi, předseda Institutu pro náboženská díla (IOR), svůj recept na nynější hospodářskou krizi. Vatikánský bankéř, aniž by citoval papežský dokument, upozorňuje na trvající chybnou interpretaci a vážné podceňování stavu současné ekonomiky. Skutečný původ krize nehledá ve finančních mechanismech, nýbrž v demografii – pád porodnosti zapříčinil vyšší zdanění hrubého domácího produktu, aby byly pokryty náklady související se stárnutím populace. Rozhodnutí, která měla tento fenomén kompenzovat, spočívala v delokalizaci produkce a spotřebě na dluh. A právě účinky těchto strategií byly podceněny, domnívá se prof. Gotti Tedeschi. Zadlužení nekontrolovaně narůstalo, aniž by kdokoliv rozeznal naléhavost zásahu a kritéria, vedoucí ke splasknutí dluhu. V nastalé situaci zbývá pouze několik možností řešení, jak snížit veřejné, bankovní, podnikové i rodinné zadlužení a dosáhnout jeho předkrizové úrovně, jež byla zhruba o 40 % nižší, poznamenává vatikánský bankéř.
Zatímco papežský dokument vyzývá ke zřízení světové politické autority (v souladu s 67. článkem encykliky Caritas in veritate) a ke zdanění finančních transakcí, vykresluje Gotti Tedeschi jiné možné scénáře. Prvním představitelným, avšak nedoporučeníhodným řešením, by bylo částečné smazání dluhu na základě předchozí dohody, podle níž by bylo věřitelům vypláceno 60 % pohledávek. Další – neperspektivní - hypotézou by mohlo být vymyšlení nějaké nové bubliny, která by kompenzovala dluh nárůstem hodnoty movitostí i nemovitostí. K posouzení se nabízí zdanění rodinného bohatství, čímž by však byl obětován nezbytný zdroj rozvoje a zároveň by nastala nespravedlnost. Vatikánský bankéř nepovažuje za výhodné ani protekcionistické zásahy na podporu nekonkurečních podniků a znehodnocení jednotné měny.
Nóta papežské rady cituje jako příčinu nynější krize inflační spirálu, do níž bylo uvržen ekonomický systém v posledních desetiletích (č.1). Gotti Tedeschi ve svém příspěvku, nazvaném „Před novými perspektivami deflace“, uvádí, že dnešním zásadním problémem je opačný mechanismus deflace. „Inflace nenastane, jestliže je ekonomický růst nulový, platy nerostou, hrozí nezaměstnanost a dokonce se snižují ceny surovin“, píše předseda Institutu pro náboženská díla. Trhy dávají přednost likviditě, uvádí Gotti Tedeschi, neboť při deflačním režimu roste hodnota měny, zatímco během inflace se snižuje. „Umožnit rozvoj dnešní ekonomiky, aniž by se zvýšil veřejný dluh, znamená uvést v souvislost úrokové sazby s hrubým domácím produktem. V zemích s veřejným dluhem vyšším než 100 % hrubého domácího produktu je zřejmé, že k dosažení jednoprocentního růstu bez navýšení dluhu budou zapotřebí úroky nižší než 1%, čímž bude penalizováno spoření“, navrhuje italský ekonom.
„Řešení mají v rukou vlády a centrální banky, které musí vypracovat strategii tvorby nových průmyslových struktur (reindustrializace), posílení úvěrových institutů a podpory zaměstnanosti. Bude to vyžadovat čas a úsporné období, během něhož se opětovně ustaví základy hospodářského růstu. Avšak především musí vlády znovu dodat důvěru občanům a trhu formou vedení, přiměřeného době. Kromě odborných záruk by měly prokázat své vzorové vůdčí schopnosti a stát se tak nástrojem směřujícím k cíli, jímž je všeobecné dobro“, končí prof. Ettore Gotti Tedeschi svůj sloupek na první straně včerejšího vydání vatikánského deníku.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
