Podzemní část baziliky tvoří jeskynní systém vyhloubený do měkkého vápence. Podle archeologických průzkumů byly prostory využívány od 7. stol. před Kristem jako obydlí a pohřebiště. Jedná se o systém asi 10 jeskyň, chodeb, oltářů a kaplí. Tento systém spojuje baziliku Narození se sousedním katolickým kostelem sv. Kateřiny Alexandrijské. Zmíněný katolický kostel byl i s klášterem postaven během 1. křížové výpravy na zbytcích byzantských staveb a správou byli pověřeni augustiniáni. Stavby ve 14. století převzali františkáni. Vejdeme-li do kostela a dáme-li se směrem doprava, sejdeme do podzemí, kde se nachází jeskynní systém. Nejrozsáhlejší je tzv. Velká jeskyně, která slouží zároveň jako křižovatka. Současná podoba jeskyní je výsledkem přestavby v 50. letech minulého století.
Vraťme se ale ještě o další čtvrt století zpět do let 1926, 1928 a 1930, kdy na přání moravských biskupů byly odevzdány sbírky našich poutníků kustodii Svaté země, aby pořídila věci, které jsou potřebné. Tak byl r. 1926 z těchto prostředků pořízen mramorový oltář pro jeskyni Neviňátek, tedy jednu z jeskyní pod kostelem sv. Kateřiny. Oltář byl vysvěcen o Vánocích r. 1927, kdy byl na svátek Mláďátek betlémských poprvé použit. Počátkem srpna roku 1928 na něm byla sloužena první mše svatá pro naše poutníky a oltář byl tak slavnostně odevzdán. Byl zhotoven z mramoru, zdobený latinským nápisem „Catholici Moraviae 1926“ a třemi kovovými reliéfy představující příchod mudrců k Herodovi, zabití neviňátek a jejich přijetí do nebes. Slavnostního předání oltáře se zúčastnil rovněž první československý jeruzalémský konzul doktor Vladimír Fric s manželkou. V dobových poutních zprávách je uchované kázání biskupa Josefa Čárskeho, který zmínil, že: „… Naše betlémská radost je větší, neboť mši svatou máme u našeho oltáře, darovaného moravskými katolíky, jak na něm stojí napsáno. Je to první český oltář ve Svaté zemi. …“ Na konec slavnostních okamžiků zazněla naše státní hymna. Později byl na zmíněný oltář pořízen stříbrný kříž a 6 svícnů. Na tyto dojemné chvíle můžeme dnes již pouze vzpomínat. Jak mi sdělil františkán otec Stéphane, celý jeskynní systém prošel v 50. letech minulého století rozsáhlou rekonstrukcí a původní jeskyně Neviňátek ani náš oltář zde již nejsou. Otec Stéphane s lítostí dodal, že není známo, kde náš oltář je a zda vůbec existuje. Jediné, co je dochováno, jsou pouze 2 ze 6 svícnů, které byly umístěny na oltáři. Svícny jsou nyní uchovávány v depozitáři františkánského kláštera.
Dalším darem našich poutníků byl gobelín zdobící pontifikální křeslo v kostele sv. Kateřiny. Původní gobelín, darovaný rakouským císařem Františkem Josefem, byl již chatrný a františkáni jej chtěli nahradit novým. Polský františkán a kněz Stanisław Bulik, který vykonával funkci ceremoniáře kustoda Svaté země a mimo jiné provázel našeho prezidenta Tomáše Garrique Masaryka při jeho návštěvě Palestiny r. 1927, využil této příležitosti a přimluvil se, aby byl nový gobelín darován československými katolíky. Návrh byl přijat. Gobelín byl navržen brněnským profesorem Šeborem a zhotoven v uměleckých dílnách v Jindřichově Hradci. Byl vyroben ze světlé látky a vynikal na něm latinský nápis „Vicit leo de tribu Juda“ (Zvítězil lev z pokolení Judova), pod ním byl československý státní znak s letopočtem 1932 jako rokem zhotovení a latinský nápis „Catholici Čechoslovaciae“ . Tento gobelín postihl podobný osud jako oltář Mláďátek – není známo, kde nyní je a zda ještě existuje.
Posledním darem věnovaným kostelu svaté Kateřiny jsou 3 pluviály, které byly pořízeny na žádost kustodie Svaté země někdy mezi lety 1928 - 1932. Pluviály mají bělozlatou barvu a jsou vyzdobeny motivy květin, klasů, vinné révy a československým státním znakem s českým nápisem „Katolíci Československa“. Když mě otec Stéphane pozval do depozitáře, abych se na pluviály mohla podívat z blízka, tajil se mi dech. Otevřeli jsme velikou skříň a postupně vyndávali první, druhý i třetí pluviál. Rozvěsili jsme je, abych si je mohla zdokumentovat. A já se neubránila dojetí a jeden z nich v blízkosti československého znaku políbila. Teprve potom jsem byla schopná fotografovat. Myslím, že otec Stéfane přichystal nejenom mě, ale všem Čechoslovákům veliké překvapení: letos si bratři františkáni na modlitbu 1. nešpor o slavnosti narození Jana Křtitele naše pluviály oblékli.
Vážení posluchači, až někdy zavítáte na tato místa, ať je vám dnešní zastavení povzbuzením.
Další články z podrubriky O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi
odeslat článek
vytisknout článek
