Ankara.
Náboženské menšiny v Turecku dostanou zpátky majetky zabavené státem v roce 1936. Zvláštním dekretem s platností zákona o tom včera rozhodl premiér Tayip Erdogan. Restituce se týká největším dílem řeckopravoslavných křesťanů a dále Arménů, Židů, chaldejských katolíků a některých dalších menšin, uznaných vládou turecké republiky po roce 1923. Římskokatolická církev mezi ně nepatří.
K překvapivému obratu dosavadního kurzu turecké vlády došlo několik dní po výzvě k návratu nespravedlivě zkonfiskovaného majetku menšin, s níž konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. apeloval na různá evropská fóra. Dekret byl ohlášen krátce před tzv. Iftar, slavnostní večeří na zakončení Ramadánu, kterou představitel nemuslimských náboženských nadací, Lakis Vingas, organizoval na počest premiéra. „Víme o nespravedlnostech, které utrpěly různé náboženské skupiny kvůli své jinakosti... Skončila doba, kdy někdo z nás mohl být utlačován kvůli svému náboženství, etnickému původu nebo jinému způsobu občanského života“ – prohlásil včera během večeře premiér Erdogan.
Podle dekrektu budou náboženským menšinám vráceny majetky registrované k roku 1936 a následně zkonfiskované tureckou vládou. Restituce se vztahuje také na kláštery, farnosti a podobné entity v Turecku nikdy neuznané jako právní subjekty, a na nemuslimské hřbitovy, které přešly pod městskou správu. Stát také nabízí vyrovnání za majetky nenávratně změněné nebo postoupené třetím osobám. Církve a náboženské společnosti se o ně mohou přihlásit během příštích dvanácti měsíců.
Podle odhadů se nový zákon bude týkat tisícovky nemovitostí řecké pravoslavné církve, stovky arménské a desítek chaldejských a židovských nemovitostí. Instituce, které kvůli konfiskacím zanikly, ovšem ani majetkové vyrovnání nenahradí.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
