Vatikán.
„Umělec vpravdě evropský a jeden z největších klavíristů všech dob,“ řekl včera maďarsky Benedikt XVI. o Ferenci Lisztovi po skončení koncertu, který pořádal v aule Pavla VI. prezident Maďarska, Pál Schmitt, u příležitosti maďarského předsednictví Rady EU a dvoustého výročí narození tohoto skladatele. Přítomen byl rovněž maďarský ministerský předseda Viktor Orban.
Maďarský filharmonický orchestr, Národní sbor a tenorový sólista István Horváth pod vedením klavíristy a dirigenta Zoltana Kocsise provedli Festmarsch zur Goethejubiläumsfeier, Vallée d´Obermann a Ave Maria-Die glocken von Rom. Různost nálad, rytmů, odstínů dřevěných a žesťových nástrojů vytváří harmonie, které v posluchači vyvolávají širokou paletu pocitů: od radosti k zadumanosti až k rozjímavému spočinutí, poznamenal Benedikt XVI. v promluvě na závěr koncertu. O provedení 13. žalmu, jehož vznik spadá do Lisztova pobytu v Římě papež řekl:
„Velký muzikant jej spíše meditoval než komponoval, nebo lépe: nejdříve se jej modlil a potom jej zkomponoval.“
Tento žalm totiž vznikl v době intenzivního života víry maďarského skladatele v Římě, kde během pobytu v klášteře dokonce přijal nižší svěcení, připomněl Benedikt XVI. Provedený kus nám přibližuje kvalitu a hloubku této víry. Je to žalm, ve kterém zaznívá opuštěnost a úzkost a Bůh jakoby nebyl přítomen. Lisztova hudba nám dává pocítit smysl této tíže a úzkosti, ale ukazuje také, že Bůh nikdy neopouští.
„Ví to žalmista a také Liszt jakožto muž víry to ví. Z úzkosti se rodí prosba plná důvěry, která ústí do radosti: »Zaplesá mé srdce… zazpívám Hospodinu, který mne zahrnul dobrem.« V tomto momentě se Lisztova hudba proměňuje: tenor, sbor a orchestr propukají chvalozpěvem odevzdanosti Bohu, který nikdy nezradí, nikdy nezapomene a nikdy nás nenechá samotné. Liszt sám ostatně napsal o jiném svém díle Missa solemnis: »Opravdu mohu říci, že jsem tuto mši častěji rozjímal než komponoval«.“
Řekl Benedikt XVI. mimo jiné na závěr včerejšího koncertu v aule Pavla VI.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
