Řím.
V bazilice Santa Maria Maggiore se konala společná modlitba růžence za předsednictví Benedikta XVI. a účasti italských biskupů u příležitosti mariánského měsíce května a letošního sto padesátého výročí politického sjednocení Itálie. Pět desátků tajemství světla se modlili italští biskupové spolu s papežem za italský národ, který svěřili Matce Boží, představované známou zdejší ikonou
Salus Populi Romani, ctěné rovněž jako
Mater unitatis.
Po skončení společné modlitby Benedikt XVI. mimo jiné řekl:
„Tato bazilika je první, která je na Západě dedikována Matce Boží, Panně Marii. Vybavuje se mi v mysli první den roku 2000, kdy zde blahoslavený Jan Pavel II. otevřel Svatou bránu a svěřil Jubilejní rok Panně Marii, aby bděla nad putováním těch, kteří se považují za poutníky milosti a milosrdenství. Neváháme se dnes cítit stejně, toužíme překročit práh oné nejsvětější „Brány“, kterou je Kristus a chceme prosit Pannu Marii, aby nám byla na cestě oporou a přimlouvala se za nás. Kristus jakožto Boží Syn, je formou člověka; je jeho nejhlubší pravdou, mízou, která oživuje dějiny, jež by jinak byly nenapravitelně zkaženy. Modlitba nám pomáhá rozpoznat střed našeho života v Něm, zůstat v jeho přítomnosti, přizpůsobit svoji vůli té jeho, konat „všechno, co řekne“ (Jan 2,5) a být si jisti Jeho věrností. To je podstatný úkol církve, kterou On korunoval na mystickou nevěstu, jak ji rozjímáme v nádheře apsidální mozaiky. Maria je jejím vzorem, je tou, která nám nastavuje zrcadlo, ve kterém jsme zváni rozpoznat svoji totožnost. Její život je výzvou převést to, co jsme, na naslouchání a přijetí Slova, dokázat ve víře chválit Pána, před nímž se jediná naše možná velikost vyjadřuje poslušností: „Ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1,38). Maria se svěřila, ona je „požehnaná“ (srov. Lk 1,42), protože uvěřila (srov. Lk 1,45), až se oblékla v Krista natolik, že vstoupila do „sedmého dne“ jako účastnice Božího spočinutí. Dispozice jejího srdce – naslouchání, přijetí, pokora, věrnost, chvála a očekávání – odpovídají vnitřním postojům a gestům, které utvářejí křesťanský život. Jimi se živí církev, vědoma si toho, že vyjadřují to, co od ní očekává Bůh.“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
