Vatikán.
Téměř každý z nás dnes žije z práce otroků. A bude tomu tak, dokud se nezačneme zajímat, v jakých podmínkách vznikají produkty, které kupujeme, a do čeho investují banky naše peníze, říká předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a cestujících. Arcibiskup Antonio Maria Vegliò se ve středu (18. 5.) účastnil jednodenního kongresu na téma boje se současnými formami otroctví. Organizovalo ho v Římě americké velvyslanectví u Svatého stolce u příležitosti desátého výročí Palermského protokolu, jehož signatáři se zavázali k boji s novými formami otrokářství. Představitel amerického ministerstva zahraničí pro tyto záležitosti uvedl, že jde o všeobecný jev, přítomný ve většině zemí světa. Na jeho skutečný rozsah a naši spoluodpovědnost za osudy dnešních otroků upozornil představitel Vatikánu, arcibiskup Vegliò:
„Obchod s lidmi je problém velmi široký. Týká se především nucené práce, včetně práce v zemědělství. V posledních letech existuje určitá forma otrokářství dokonce i při sbírání rajčat na jihu Itálie, ve stavebnictví v Německu nebo ve zdravotnických službách ve Velké Británii. Nejhorších podob nabývá tenhle jev v případě dětí, které jsou zneužívány jako vojáci, ale také při šití fotbalových míčů nebo výrobě koberců. Nejznámější formou otrokářství je dnes otrokářství sexuální. V Asii je poměrně rozšířené zotročování dlužníků. Mnoho chudých lidí nutí své děti k otrocké práci,“ řekl Vatikánského rozhlasu předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a cestujících.
Podle arcibiskupa Vegliò je dnes v této věci nejpodstatnější převýchova svědomí. Úspěch boje s otrokářstvím záleží do značné míry na naší dobré vůli a na tom, zda budeme chtít kontrolovat banky a jejich investice, zda budeme kontrolovat produkci nebo přistoupíme na nákup dražších produktů, u nichž bude garantováno, že nejsou výsledkem otrocké práce.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
