Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Benedikt XVI. dnes přijal v audienční aule Pavla VI. 230 rodin patřících ke hnutí Neokatechumenátní cesta, které odcházejí na misie do 45 zemí všech pěti kontinentů. Přidají se tak k dalším, více než 600 rodinám, které již opustily svou vlast, aby žily a hlásaly evangelium v zemích silně sekularizovaných nebo tam, kam evangelium dosud nepřišlo. Audience se účastnili představení Neokatechumenátní cesty ze 120 zemí, kde hnutí působí, a více než 2000 seminaristů, kteří studují v 78 kněžských seminářích Redemptoris Mater, tedy sítě formačních institutů spravovaných v různých částech světa Neokatechumenátní cestou. Je to již několikátá misijní výprava, která vychází z tohoto katolického hnutí do světa po vzoru prvotních forem apoštolátu, k jejichž obnově vyzval Jan Pavel II. roku 1985. Jde o tři až čtyři rodiny a kněze, kteří se usazují v oblastech, kde společenství věřících buď vůbec neexistuje anebo skomírá.

?Více než čtyřicet let přispívá Neokatechumenátní cesta v diecézích a farnostech k oživení a konsolidaci křesťanské iniciace, pomáhá postupně a radikálně znovu objevovat bohatství křtu a okoušet božský život, nebeský život, který zpřístupnil Pán svým vtělením, když přišel mezi nás a narodil se jako jeden z nás.?

Řekl Benedikt XVI. v úvodu své promluvy k více než 7000 tisícům účastníkům dnešní audience poté co pozdravil iniciátory tohoto hnutí: Kiko Argüella a Carmen Hernández, kteří spolu s don Maria Pezzim stojí v jeho čele. Papež také v úvodu připomněl, že Statuta Neokatechumenátní cesty byla po zkušební době definitivně schválena Svatým stolcem v roce 2008 a oznámil, že právě v těchto dnech bylo příslušnými vatikánskými kongregacemi schváleno také Katechetické direktorium Neokatechumenátní cesty.

?Pán tak touto církevní pečetí dnes potvrzuje a svěřuje vám tento drahocenný dar, kterým je Cesta, takže můžete v synovské poslušnosti ke Svatému stolci a k pastýřům církve přispívat s novým nadšením a horlivostí k radikálnímu a radostnému znovu objevování daru křtu a originálním způsobem se tak podílet na nové evangelizaci. Církev uznala Neokatechumenátní cestu za výjimečný dar Ducha svatého a jako takový se přirozeně patří do velké harmonie církevního Těla. V tomto světle vás vybízím, abyste neustále usilovali o hluboké společenství s pastýři, se všemi složkami místních církví a s nejrůznějšími církevními kontexty, kde jste povoláni působit. Bratrské společenství mezi Ježíšovými učedníky je totiž první a velké svědectví jménu Ježíše Krista.?

Benedikt XVI. pak vyjádřil radost z toho, že může vyslat další rodiny do různých částí světa na misie. Během audience požehnal dvoustovce rodin, kteří se přidají k dalším třiceti, které se na cestu vydaly již dříve. Skupiny po třech až čtyřech rodinách odcházejí spolu s knězem na pozvání místního biskupa do prostředí značně sekularizovaných anebo zcela netknutých křesťanským poselstvím.

?V apoštolské exhortaci Verbum Domini jsem napsal, že ?poslání církve nemůže být pokládáno za volitelnou či dodatečnou skutečnost církevního života. Je třeba nechat Ducha svatého, aby nás přisvojil Kristu samému a ? předávat tak Slovo celým životem? (č.93). Veškerý Boží lid je lidem ?poslaným? a hlásání evangelia je závazek všech křesťanů, plynoucí ze křtu (č. 94).?

Papež doporučil přítomným, aby se pozastavili u této exhortace, a přemýšleli zejména o třetí části dokumentu, nazvané Hlásat Boží Slovo světu.

?Drazí přátelé, pociťujme účast na spásonosné touze Pána Ježíše, na poslání, které svěřil celé církvi. Blahoslavená Panna Maria, která inspirovala vaši Cestu a která vám předkládá Nazaretskou rodinu jako vzor vašich společenství, ať vám umožní žít víru v pokoře, prostotě a chvále, přimlouvá se za vás a provází vás na vaší misijní cestě. Ať je vám oporou také moje požehnání, které ze srdce uděluji vám a všem členům Neokatechumenátní cesty na celém světě.?

Po skončení audience, probíhající v radostné atmosféře a za zpěvů, které jsou pro toto hnutí charakteristické, se s posluchači Vatikánského rozhlasu několik rodin podělilo o své dojmy.
Gianni a Marzia spolu s pěti dětmi z farnosti Aprilia odjíždějí na Taiwan. S jakými pocity odjíždíte?

(Gianni)?Jsme vděční Pánu za to, co učinil v našem životě a v našem manželství. Je to obrovská vděčnost Pánu.? (Marzia) ?Také pro mne platí totéž: Pán mi odpustil tolik hříchů a já nemohu učinit a darovat nic jiného. A v právě v tomto duchu se vydávám na cestu.?

Nemáte obavy o vaše děti, které přijedou do naprosto odlišné kultury?

(Marzia) ?Máme a hodně, ale víme, že Pán se i to postará.?

Další rodinou je Livio a Emanuela, kteří žijí už 12 let v Izraeli v Jaffě a Tel Avivu. Co vás přimělo k cestě?

(Emanuela) ?Vděčnost v pravém smyslu slova. Máme za sebou svízelnou historii, manželství, které bylo před ztroskotáním. Nechtěli jsme děti. A byli jsme svědky toho, jak Bůh - gratis a nikoli proto, že jsme hodní a dobří, dokázal všechno znovu zbudovat. Když jsme pocítili toto Pánovo volání, zjistili jsme v podstatě, že Pán nás všude vedl, vedl nás, abychom se dělili o svou zkušenost. I tam jsme poznali rodiny, které se po 17-20 letech otevřely životu, změnily život a neutíkají ze Svaté země. Jsou tam arabské rodiny, které zvažují odchod do emigrace a které se díky malému společenství, díky tomu, že znovu naleznou své místo v církvi, rozhodují zůstat v této zemi navzdory všem problémům, které tam zřetelně existují.?

Další rodinou je Sandro a Maria Rita, kteří odešli se čtyřmi dětmi do Rumunska. Jaký byl až dosud efekt této misie?

?Byli jsme svědky velkých věcí, které učinil Pán, zejména s našimi dětmi, které zapadly do zdejší reality, zvláště ve škole. Jsme šťastni z toho, jak Pán vede tuto misii dopředu. Určitě to nejsme my, kdo to všechno působí.?

A otec jedné rodiny z diecése Albano, která byla na misiích již ve dvou zemích v Demokratické republice Kongo a ve Svaté zemi, popisuje svou misijní zkušenost takto:

(Riccardo) ?Je to zázračný lék, protože také omlazuje, dává novou mízu. Žiješ-li s Kristem, život je naprosto jiný a šťastný.?

(mig)