Vatikán.
V tiskovém středisku Svatého stolce bylo dnes zveřejněno poselství Benedikta XVI. ke 44. Světovému dni míru. Jeho tématem je náboženská svoboda jako cesta k míru.
V úvodu poselství Svatý otec připomíná náboženské pronásledování a diskriminaci, kterým je konec letošního roku poznamenán především v Iráku, kde místo vytoužené stability a smíření pokračuje násilí. Za velmi bolestnou skutečnost považuje Benedikt XVI. fakt, že v některých oblastech světa není možné svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Zdůraznil, že v současné době jsou křesťané nejpronásledovanější náboženskou skupinou. Apeluje přitom na představitele národů, aby rychle zjednali ukončení pronásledování, diskriminace a násilí na křesťanech především v Asii, Africe, na Blízkém Východě. Ty zase povzbuzuje k životu podle blahoslavenství. ?Násilí nelze překonat násilím. Náš bolestivý křik musí být vždy doprovázen vírou, nadějí a svědectvím o Boží lásce,? píše papež.
Popírání nebo svévolné omezování náboženské svobody přináší omezený pohled na lidskou osobu, zatemňuje veřejnou úlohu náboženství a vede k vytváření nespravedlivé společnosti, která neodpovídá pravé podstatě lidské osoby. To znemožňuje dosažení opravdového trvalého míru celé lidské rodiny, čteme v poselství.
Benedikt XVI. dále vyjadřuje přání, aby na Západě, především v Evropě, ustaly nevraživost a předsudky vůči křesťanům, kterým je vyčítáno pouze to, že se snaží svůj život řídit hodnotami a principy evangelia. ?Kéž se Evropa smíří se svými křesťanskými kořeny, jež jsou podstatné pro pochopení role, kterou v dějinách měla, má a chce mít i v budoucnosti.?
Papež hovoří i o tom, že svoboda, která je nepřátelská nebo indiferentní vůči Bohu, končí popřením sebe sama a nezaručí plnou úctu vůči druhému. Iluze, že se v morálním relativismu najde klíč k mírovému soužití, je ve skutečnosti příčinou rozdělení a popřením lidské důstojnosti. Papež v textu poselství odsuzuje fanatismus a fundamentalismus a připomíná nejen vládám, že projevy určitého náboženství nelze zneužívat, ani násilím vnucovat. Proto by státy nikdy neměly zapomínat na to, že náboženská svoboda je podmínkou k hledání pravdy. A pravdu není možné násilím vnucovat, protože pravda se prosazuje sama sebou.
V závěru poselství papež zdůrazňuje, že svět potřebuje Boha, etické, duchovní, univerzální a sdílené hodnoty. Náboženství může nabídnout cenný příspěvek k jejich hledání a k budování spravedlivějšího společenského řádu na národní i mezinárodní úrovni.
PLNÉ ZNĚNÍ POSELSTVÍ BENEDIKTA XVI. KE SVĚTOVÉMU DNI MÍRU JE TADY
(MaS)