Vatikán.
Blízký východ má právo doufat - potvrzují jedním hlasem účastníci ve Vatikánu probíhajícího biskupského synodu pro Blízký východ, jehož tématem je ?společenství a naděje?. Šestého zasedání se dnes dopoledne účastnil také Benedikt XVI. a mezi tématy se objevila rovnost práv a posílení komunikačních systémů.
Včera odpoledne si shromáždění vyslechlo očekávaný příspěvek rabína Davida Rosena, kterého poté Svatý otec přijal v audienci. Dnešní dopoledne bylo věnováno příspěvkům zástupců muslimů.
Podle synodních otců věřící sužovaného regionu od synodu hodně očekávají.
V Libanonu hraje církev podstatnou roli, v některých zemích Golfského zálivu se budují nové kostely, v Saudské Arábii se povzbuzuje k mezináboženským setkáním, a zároveň ? tam, kde je Islám státním náboženstvím ? chybí náboženská svoboda, imigrační zákony jsou restriktivní, kněží je nedostatek... Jak se toto vše, ptá se synod, slučuje s tolerancí, o které mluví Korán, když neexistuje svoboda svědomí a občané si nejdou před zákonem rovni? V tomto kontextu účastníci synodu považují za nutné posílit komunikační systémy, které napomáhají lepšímu vzájemnému poznání. Proto povzbuzují k lepší formaci v oblasti médií, zvlášť digitálních, nejen laiky, ale také seminaristy.
Dalším silným tématem, o němž se v synodní aule hovořilo, byla evangelizace rodiny, která je ohrožována západní kulturou přinášející rozvody a antikoncepci. Proto je třeba bránit rodinu jakožto domácí církev a místo předávání víry.
Odpolední zasedání dalo prostor i sebekritice, křesťané neznají dobře Evangelium a jejich rozdělení je zdrojem pochybností a utrpení. Pro církev na východě je ekumenismus jednou z největších výzev a synod proto navrhl uspořádat ?Blízkovýchodní ekumenický den?, který by byl vytvořen po vzoru Světových dnů mládeže.
Hlavní událostí včerejšího odpoledne bylo vystoupení rabína Davida Rosena, ředitele pro mezináboženské záležitosti Amerického židovského výboru a poradce vrchního izraelského rabinátu.
Rabín Rosen ocenil, že v posledních letech došlo k pozitivním změnám ve vztazích mezi katolickou církví a židovským národem. Obě náboženství podle něj často ukazovala, že se navzájem příliš neznají. To se změnilo díky dvěma faktorům: návštěvě papeže Jana Pavla II. na Blízkém východě před deseti lety a křesťanům, kteří do Izraele imigrovali. Židé se v Izraeli seznámili s křesťanstvím lépe také díky mnoha institucím církve a podpoře mezináboženského dialogu, tvrdí rabín Rosen.
Co se týká politického aspektu, Rosen zdůraznil, že situace křesťanské komunity ve Svaté zemi, která je nevyhnutelně vtažena do izraelsko-palestinského konfliktu, je skutečně složitá. Upozornil však, že židovský stát musí přijímat opatření proti neustávajícímu násilí. Je správné, aby palestinští křesťané vyjadřovali svá očekávání, musí tak ale činit v duchu mezináboženských vztahů, říká Rosen, který zároveň ujistil, že nestabilní situace ve Svaté zemi je bolestná i pro židy.
Bereme do úvahy také skutečnost, že Svatá země je zemí, kde se zrodilo křesťanství a kde se nacházejí jeho posvátná místa. Zodpovědnost židů zajistit rozkvět zdejší křesťanské komunity posiluje také obnovené a rostoucí bratrství, uvedl včera odpoledne na zasedání biskupského synodu pro Blízký východ rabín David Rosen.
(MaS)