Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

15.9.2010 

Sv. Klára z Assisi

Benedikt XVI. na gen. audienci, aula Pavla VI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
Jednou z nejvíce milovaných světic je bezpochyby svatá Klára z Assisi ze 13. století, současnice svatého Františka. Její svědectví ukazuje rozsah toho, zač církev vděčí odvážným ženám, oplývajících vírou a schopných dát rozhodující impuls obnově církve.

Kdo tedy byla Klára z Assisi? K odpovědi na tuto otázku máme bezpečné prameny: nejenom starobylé životopisy, jakým je ten, který napsal Tomáš z Celana, ale také Akta jejího kanonizačního procesu, který zahájil papež jen několik měsíců po její smrti a která obsahují svědectví osob, které dlouhá léta žily spolu s ní.

Narodila se roku 1193 v bohaté aristokratické rodině. Zřekla se vznešeného stavu a bohatství, aby žila skromným a chudým životem. Přijala způsob života, který nabídnul František z Assisi. I když její rodiče, jak bylo tehdy zvykem, plánovali její manželství s nějakou významnou osobností, Klára ve svých 18 letech smělým gestem, inspirovaným hlubokou tužbou následovat Krista a obdivem k Františkovi, opustila otcovský dům a spolu se svou přítelkyní Bona di Guelfuccio přišly tajně k menším bratřím do kaple Porziuncola. Byl večer před Květnou nedělí roku 1211. Za všeobecného pohnutí bylo vykonáno vysoce symbolické gesto. Zatímco bratři drželi v rukách rozžaté pochodně, František jí odstřihnul vlasy a Klára oblékla hrubé kající roucho. Od té chvíle se stala panenskou nevěstou pokorného a chudého Krista, jemuž se cele zasvětila. Nespočetné ženy se stejně jako Klára a její družky nadchnuly láskou ke Kristu, který v celé kráse své Božské Osoby naplnil jejich srdce. A celá církev se prostřednictvím mystického snubního povolání zasvěcených panen jeví takovou, jakou vždycky bude: krásnou a čistou Nevěstou Kristovou.

V jednom ze čtyř dopisů, jež Klára poslala svaté Anežce z Prahy, dceři českého krále, která šla v jejích stopách, mluví o Kristu, svém milovaném Ženichovi, snubními výrazy, které možná udivují, ale i dojímají: ?Milujte Jej a budete cudná, dotýkejte se Jej a budete čistá, dovolte mu, ať se vás zmocní, a budete pannou. Jeho moc je nejsilnější, jeho štědrost nejvznešenější, jeho vzhled nejkrásnější, láska nejsladší a každá milost nejjemnější. Nyní jste se ocitla v jeho těsném objetí, ozdobil vaši hruď drahocennými šperky? a korunoval vás zlatou korunou svatosti? (První list: FF, 2862).

Zejména na počátku své řeholní zkušenosti byl František Kláře nejenom učitelem, jehož ponaučení zachovávala, ale také přítelem a bratrem. Přátelství mezi těmito dvěma svatými tvoří jeden velmi krásný a významný aspekt. Setkají-li se totiž dvě čisté duše zapálené toutéž láskou k Bohu, čerpají ze svého přátelství nejmocnější pohnutku k cestě za dokonalostí. Přátelství je jeden z nejušlechtilejších a nejvznešenějších citů, které očišťuje a proměňuje božská milost. Stejně jako svatý František a svatá Klára prožívali hluboké přátelství na cestě ke křesťanské dokonalosti také ostatní svatí: svatý František Sáleský a svatá Jana Františka de Chantal. A právě svatý František Sáleský napsal: ?Je krásné milovat na zemi jako se miluje v nebi, a naučit se milovat na tomto světě jako tomu bude věčně na onom světě. Nemluvím tady o jednoduché charitě, protože takovou lásku máme mít ke všem lidem, nýbrž o duchovním přátelství, ve kterém si dva, tři i více lidí vyměňuje zbožnost, duchovní city a stávají se opravdu jedním duchem? (Uvedení do zbožného života III, 19).

Po několika měsících strávených v různých mnišských komunitách a odolávajíc nátlaku své rodiny, která její volbu zpočátku neschvalovala, se Klára usadila spolu s prvními spolusestrami v kostele svatého Damiána, kde pro ně menší bratři zřídili malý konvent. V tomto klášteře žila více než čtyřicet let až do své smrti v roce 1253. Dochoval se nám záznam z první ruky o tom, jak zde žily tyto ženy v oněch letech na počátku františkánského hnutí. Je to úžasem prodchnutá zpráva vlámského biskupa Giacoma z Vitry, který sděluje, že našel velký počet mužů a žen z nejrůznějších sociálních vrstev, kteří ?opustili všechno pro Krista a utekli ze světa. Nazývají se menší bratři a menší sestry a těší se velké vážnosti u pana papeže a kardinálů? Ženy? přebývají společně v různých hospicích nedaleko města. Nic nedostávají, ale žijí z práce svých rukou. A jsou velice zarmouceny a zneklidněny, když jim klerici i laici prokazují větší vážnost než by ony samy chtěly? (List z října 1216: FF, 2205.2207).

Giacomo z Vitry pronikavě zachytil charakteristický rys františkánské spirituality, který Klára velmi citlivě vnímala: radikalitu chudoby spojenou s naprostou důvěrou v božskou Prozřetelnost. Z tohoto důvodu si počínala velice rozhodně, když dostala od papeže Řehoře IX. nebo pravděpodobně už od Inocence III. takzvané Privilegium paupertatis (srov. FF, 3279). Na jeho základě Klára a její spolusestry od svatého Damiána nesměly vlastnit žádný majetek. Šlo o vskutku mimořádnou výjimku vzhledem k tehdy platnému kanonickému právu a církevní představitelé oné doby ji udělili, protože docenili plody evangelní svatosti, které rozpoznali ve způsobu života Kláry a jejích spolusester. Plyne z toho, že ani v dobách středověku, nebyla role žen druhořadá, nýbrž významná. V této souvislosti stojí za zmínku, že Klára byla první ženou v dějinách církve, která sepsala Řeholní stanovy, které byly předloženy papeži ke schválení, aby charisma Františka z Assisi bylo uchováno ve všech ženských komunitách, které už za jejího života vznikaly ve velkém počtu a které se chtěly inspirovat příkladem Františka a Kláry.

V konventu svatého Damiána uplatňovala Klára v hrdinské míře ctnosti, kterými by se měl vyznačovat každý křesťan: pokoru, ducha zbožnosti a pokání, charitu. Třebaže byla představenou, chtěla osobně sloužit nemocným sestrám a podrobovala se i těm nejvíce pokořujícím úkolům. Láska totiž přemáhá každý odpor a kdo miluje přináší každou oběť s radostí. Její víra ve skutečnou přítomnost Eucharistie byla tak obrovská, že došlo ke dvěma divům. Pouze s Nejsvětější svátostí v monstranci přiměla k ústupu saracénské vojáky, kteří chtěli napadnout konvent svatého Damiána a zpustošit město Assisi.

Také tyto epizody jakož i další zázraky, jejichž památka se dochovala, pohnuly papeže Alexandra IV., aby ji kanonizoval už dva roky po její smrti roku 1255 a v kanonizační bule zanechal následující elogium: ?Živoucí je moc tohoto světla, mocný je jas tohoto zářivého pramene. Toto světlo bylo totiž ukryto v ústraní klauzurního života a ven vyzařovaly jeho paprsky. Schovalo se do strohého kláštera a venku se šířilo po celém světě. Uchovávalo se v nitru a šířilo se navenek. Klára totiž žila v ústraní, ale její život byl zjevný všem. Klára mlčela, ale její pověst volala? (FF, 3284). A právě tak tomu je, drazí přátelé: světci mění svět k lepšímu, přeměňují jej natrvalo, vnášejí energie, které může vzbudit jedině láska inspirovaná evangeliem. Svatí jsou velkými dobrodinci lidstva!

Spiritualita svaté Kláry, syntéza jejího podání svatosti je shrnuta v jejím čtvrtém listě svaté Anežce Pražské. Svatá Klára používá obraz zrcadla, který byl jako patristický odkaz ve středověku velmi rozšířen. A zve svou přítelkyni z Prahy, aby hleděla do zrcadla dokonalosti všech ctností, kterým je samotný Pán. Napsala: ?Šťastný je jistě ten, komu je dáno mít účast na svaté hostině, aby z hloubi srdce přilnul k tomu, jehož kráse se bez ustání obdivují všechny blažené sbory nebešťanů. Jeho láska probouzí lásku, pohled na něj občerstvuje, jeho dobrota nasycuje, jeho sladkost oblažuje, vzpomínka na něj přináší líbezné světlo, jeho vůní oživnou mrtví, patření na jeho slávu bude blažeností všech občanů nebeského Jeruzaléma. A protože on je odleskem věčné slávy, jasem světla věčného a zrcadlem bez poskvrny, dívej se denně do tohoto zrcadla, královno, snoubenko Ježíše Krista, a pozoruj v něm ustavičně svou tvář, aby ses celá ozdobila uvnitř i navenek? (Čtvrtý list: FF, 2901-2903).

S vděčností Bohu, jenž nám dává světce, kteří mluví k našemu srdci a nabízejí nám následováníhodný příklad křesťanského života, bych rád skončil týmiž slovy požehnání, které složila svatá Klára pro své spolusestry a které dodnes s velkou zbožností opatrují klarisky, které svojí modlitbou a svým dílem plní v církvi cenné poslání. Jsou to slova, z nichž vysvítá veškerá něha jejího duchovního mateřství: ?Žehnám vám v tomto životě i po své smrti, jak mohu a více než mohu: veškerým požehnáním, kterým Otec milosrdenství žehná a požehná v nebi i na zemi synům a dcerám a kterým duchovní otec i matka žehná a požehná svým duchovním synům a dcerám. Amen.?

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.2.21 Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity
10.2.21 Modlitba v každodenním životě
3.2.21 Papež: Dialog mezi náboženstvími ať je naším každodenním úsilím
3.2.21 Modlitba v liturgii
27.1.21 Papež: Ideologie, vydávaná za záchranu lidstva, může přivodit jeho zkázu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti