Řím.
Ohlasy z řad účastníků společného nedělního oběda s Benediktem XVI. v charitním centru komunity Sant´Egidio přináší článek Luca Brugnara v pondělním vydání deníku Il Messagero:
?Objal mne a poté co vyslechnul mou situaci, pošeptal mi, že se za mne bude modlit. Nikdy na toto setkání nezapomenu.? Tak vyjadřuje své dojmy Godwin z Nigérie, který byl mezi téměř 200 osobami, s nimiž včera poobědval papež v jídelně komunity Sant´Egidio. Bylo to poprvé, co papež seděl u stolu v této jídelně pro chudé v římské čtvrti Trastevere spolu s lidmi různého původu a různých životních osudů. Děti i staří byli překvapeni osobním zájmem, který papež o každého projevil. ?Dodal mi odvahy,? říká Godwin, který přišel před 10 lety z Nigérie a nyní je vrátným v jedné z budov komunity Sant´Egidio. ?Je to den, který si ponesu v srdci po celý život. Nikdy bych nevěřil, že prožiji něco tak intenzivního.?
Benedikt XVI. obešel všechny stoly a chtěl vyslechnout osudy všech spolu stolujících, mluvit s nimi a potěšit je. Po jeho pravici seděl zakladatel komunity Andrea Richardi, po levici Qorbanali Esmaili, afghánský šíita, politický uprchlík. ?Je to poprvé, co mne vyslechnul papež a pozastavil se nad těžkostmi uprchlíků ve světě.? ? říká. Chtěl, abych mu vyprávěl svůj příběh. Bylo to dojemné, mluvili jsme dlouho, snad se ještě potkáme.? Qorbanali je v Itálii 10 deset let a žil také na ulici. U jeho stolu ve tvaru podkovy bylo celkem 14 osob. Mezi nimi Boban Trajkovic, rom, pravoslavný křesťan s celou rodinou. ?Papež nás povzbuzoval, abychom nikdy neztráceli odvahu, vypráví. Zarazila mne jeho jednoduchost a lidskost. Žertoval s dětmi?. Vedle Trajkovice seděla tříletá Claudia v náruči maminky Dragany.
Oběd trval 45 minut, s předkrmem, lasagnemi, čevabčiči, čočkou a bramborovou kaší, panettonem (něco na způsob naší vánočky) a závěrečným přípitkem šampaňského. ?Je vidět, že kuchaři jsou kompetentní osoby,? pochválil oběd papež a poděkoval všem, kteří zde každý den připravují jídlo pro více než 1000 osob. ?Byl velice laskavý,? zdůraznila Paola, jedna z kuchařek, a dodala: Nikdy jsem pro papeže nevařila.? O silných dojmech hovořili všichni účastníci.
?Přišel ke mně,? vzpomíná Marisa Saula, 82 letá - poněkud uzavřená - Římanka, ?a ptal se mne, kdo jsem, a žertoval o našem věku, když vyšlo najevo, že jsme se oba narodili roku 1927 - prý ?železný ročník?, řekl.? Nebyla však u stolu nejstarší. Tím byl Peppino Scarsella, 90 letý vdovec, který bydlí ve čtvrti Tiburtina. ?Celý život jsem pracoval jako holič ? vypráví ? a nyní mi pomáhá komunita, protože můj důchod je nízký. Je to poprvé, kdy jsem viděl papeže zblízka. Jeden z nejkrásnějších momentů mého života.? Papež mluvil jednotlivě s každým. ?Chtěl vědět, jak žiji ? říká Aniello Bosco, 25 letý mladík na invalidním vozíku, od narození postižený. Potěšil mne, připomněl mi slova evangelia a projevil lidskost, kterou jsem ? musím přiznat ? nečekal.? Na obědě bylo také 31 dětí: každé z nich dostalo od papeže dárek. ?Nikdy bych si nepomyslel, že by se papež zajímal o můj život. ? uzavírá Giuseppe Pisu ? a on si nechal vyprávět všechny moje životní útrapy. Nečekal bych, že prožiji takový den.?
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
