Rádio Vaticana

Vatikán. Narozeniny dnes slaví kardinál Tomáš Špidlík. V kapli Redemptoris Mater při té příležitosti dnes sloužil Benedikt XVI. mši svatou za přítomnosti kardinála Špidlíka a české komunity v Římě. Také česká redakce Vatikánského rozhlasu se připojuje ke gratulantům.

Tomáš Špidlík se narodil 17.12.1919 v moravských Boskovicích, kde také vystudoval gymnázium. Před válkou začal na brněnské univerzitě studovat latinu a češtinu. Po uzavření českých univerzit vstoupil v roce 1940 do jezuitského řádu. Teologii studoval v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. Doktorátem ze spirituality křesťanského Východu zakončil studia na Papežském Východním institutu, kde pak ? stejně jako v karmelitánském ústavu Terezianum v Římě - od roku 1954 přednášel východní a patristickou teologii. Od roku 1951 byl spirituálem v české papežské koleji Nepomucenum, kde zůstal 37 let, do roku 1989. Jako profesor ale hostoval i na mnoha jiných univerzitách a mezi oceněními jeho práce je několik čestných doktorátů. Jezuita Tomáš Špidlík je autorem přibližně 50 titulů knih a velkého množství odborných článků a studií. Od roku 1991 žije a pracuje v římském Centru Aletti, které založil. V březnu roku 1995 dával duchovní cvičení papeži Janu Pavlu II. a vatikánské kurii. O rok později byl Ateliér duchovního umění Centra Aletti pověřen obnovou vatikánské kaple Redemptoris Mater.

Zde Benedikt XVI. mimo jiné řekl:

?Jákobovo požehnání z dnešního čtení dobře zapadá do dnešního krásného jubilea 90. narozenin drahého kardinála Špidlíka. Jeho dlouhý život a jeho jedinečná pouť víry dosvědčují, jak Bůh vede toho, kdo se Mu svěřuje. Prošel však také bohatým myšlenkovým vývojem a vždy s nadšením a s hlubokým přesvědčením tvrdil, že centrem veškerého Zjevení je Trojosobní Bůh a že člověk, stvořený k jeho obrazu, je v důsledku toho podstatným tajemstvím svobody a lásky, jež se uskutečňuje ve sdílení: samotném způsobu bytí Boha. Toto sdílení neexistuje samo pro sebe, ale vychází ? jak neúnavně hlásá východní křesťanství ? z božských Osob, které se svobodně milují. Svoboda a láska, konstitutivní prvky osoby, nejsou pochopitelné prostřednictvím racionálních kategorií, takže osobě nelze porozumět jinak než v tajemství Krista, pravého Boha a pravého člověka, a ve společenství s Ním, což se stává přijetím ?boholidství? do samotné naší existence. Kardinál Špidlík, věren tomuto principu utkal během let teologickou vizi, jež je živá a v mnoha aspektech originální. Organicky se v ní sbíhají křesťanský Východ a Západ a vzájemně se v ní obohacují svými dary. Jejím základem je život v Duchu; princip poznání - láska; studium - iniciace duchovní paměti; dialog s konkrétním člověkem - neodmyslitelné kritérium a jeho kontext, totiž stále živé tělo Kristovo, kterým je Jeho církev. S touto teologickou vizí je těsně spjato uplatňování duchovního otcovství, které kardinál Špidlík praktikoval a nadále vykonává. Mohli bychom dnes říci, že dnes se kolem něho při slavení božských tajemství shromáždilo ?malé duchovní potomstvo?, centrum Aletti, které pěstuje jeho cennou nauku, z níž těží plody nových intuicí a nového bádání také prostřednictvím umělecké tvorby. V tomto kontextu se mi zdá, že je obzvláště krásné zmínit svazek mezi teologií a uměním, jenž vyplynul z jeho myšlení. Uplynulo totiž deset let od doby, kdy můj ctihodný a milovaný předchůdce, Boží služebník Jan Pavel II., konsekroval tuto kapli Redemptoris Mater a přitom prohlásil, že ?toto dílo je výrazem teologie obou plic, z níž může církev třetího tisíciletí čerpat novou vitalitu?. Papež pak pokračoval: ?Obraz Redemptoris Mater (Matky Vykupitele), který září ze středu hlavní stěny, nám klade před oči tajemství lásky Boha, který se stal člověkem, aby dal nám, lidským bytostem schopnost stát se dětmi Božími? (a to je) poselství spásy a radosti, které Kristus, narozený z Marie, přinesl lidstvu.? (Insegnamenti XXII, 2, str. 895).
Vám drahý kardinále Špidlíku, přeji z celého srdce hojnost Pánových milostí, abyste nadále osvěcoval moudrostí členy ?Centra Aletti? a všechny jeho duchovní syny. Při následujícím slavení posvátných tajemství každého svěřím mateřské ochraně Matky Vykupitele a budu vyprošovat od božského Slova, které přijalo naše tělo, světlo a pokoj, zvěstované andělům v Betlémě.?

PLNÉ ZNĚNÍ HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

(RaVat)