Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. V pondělí dopoledne pak Svatý otec osobně započal samotné práce synodálního zasedání, když v synodální aule pronesl spatra úvodní meditaci. Ještě před tím než zazněly první vystoupení a diskuse o tom, čím žijí různá církevní společenství v Africe, načrtnul Benedikt XVI. ve své improvizované řeči meze a zejména ducha veškerého synodálního dění:

?Začali jsme nyní naši synodu vzýváním Ducha svatého. Dobře víme, že my sami v této chvíli nemůžeme učinit pro církev a svět to, co je třeba. Jedině silou Ducha svatého můžeme nalézt to, co je správné, a následovat to.?

Duch je tedy božský a umožňuje nám poznat ? řekl papež ? lidské skutečnosti ve světle Božím. Mezemi jsou ona hodnocení afrického sociálního kontextu, která jsou formulována sice kompetentně, ale přesto jen podle čistě sociologických ukazatelů. Tyto tzv. ?horizontální? ukazatele ? řekl dále ? postrádají ukotvení v dimenzi vertikální:

?Pokud tento první, zakládající vztah není správný, pak nebudou fungovat všechny ostatní vztahy. Všechny naše analýzy světa jsou proto nedostatečné, pokud nebereme do úvahy svět ve světle Božím, pokud neodhalíme, že základem nespravedlností a korupce je nepravost srdce, je uzavřenost vůči Bohu a tudíž falsifikace toho základního vztahu, na němž stojí všechny ostatní.?

Ve své dlouhé spontánní meditaci se papež inspiroval hymnem dnešní dopolední liturgie hodin, kterou se synodální zasedání začínalo, a podal mimo jiné hutný nástin prostoty Boží vzhledem ke složitosti věcí lidských:

?Záležitosti vědy a techniky stojí obrovské investice, duchovního i materiálního vypětí, a jsou obtížné a nákladné. Bůh se však dává zadarmo. Ty největší věci života ? Bůh, láska, pravda ? jsou zadarmo. A domnívám se, že bychom o tom měli často meditovat: o této dobročinnosti Boha, o skutečnosti, že není zapotřebí velkých materiálních anebo ani intelektuálních darů, abychom mohli být nablízku Bohu: Bůh je ve mně, v mém srdci a na mých rtech.?

Člověk, který objeví tuto božskou intimitu, řekl dále papež, musí ji potom dosvědčovat cele sebou samým. Musí dosvědčovat pravdu Boží charity, protože ta a nic jiného je podstatou křesťanského náboženství:

?Důležité je, že křesťanství není sumou idejí, není filosofií, teorií, nýbrž způsobem života, je charitou, láskou. Jedině tak se staneme křesťany, když se víra promění na lásku, pokud je láskou. Náš Bůh je jednak Logos, věčný Rozum, ale tento Rozum je Láskou. Není chladnou matematikou, která konstruuje svět: tento věčný Rozum je ohněm, je láskou. Už v nás samotných by se měla realizovat tato jednota rozumu a lásky, víry a lásky.?

Benedikt XVI. pak uzavřel svou dnešní úvodní meditaci prvního sezení zvláštní synody pro Afriku takto:

?Láska není něco individuálního, ale univerzálního. Univerzálního a konkrétního. Je třeba skutečně otevřít hranice kmenů, etnik a náboženství na univerzalitu lásky Boží v místech, kde žijeme, v celé této nezbytné konkrétnosti. Prosme Pána, aby nám daroval Ducha svatého, aby nám daroval nové Letnice, které nám pomohou být jeho služebníky v této hodině světa.?

Řekl dnes Benedikt XVI. v úvodní improvizované meditaci na začátku prací druhého zvláštního zasedání biskupské synody pro Afriku.

(mig)