Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 6. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Rozhovory

  

17.8.2009 

Pouze loďka magisteria proplouvá bouřemi dějin

říká Fabrice Hadjadj, katolický filosof a židovský konvertita

Česká sekce RV

?Žid původem, Arab jménem, katolík volbou?, tak francouzský filozof Alain Finkielkraut prezentoval Fabrice Hadjadje při jedné debatě v Paříži. Mladý mnohostranný myslitel, který se narodil v roce 1971, je autorem divadelních her, filozofem a spisovatelem a už několik let docentem teologie v Tolonu a velmi si ho cenní Rémi Brague. Hadjadj se chystá přijet po prvé do Itálie: 27. srpna bude mít na Meetingu organizovaném hnutím ?Communione e liberazione? v Rimini. Do knihkupectví ve Francii v těchto dnech přišlo jeho poslední dílo La fois des démons ou athésime depassé (Salvator, 298 stran). Už titul knihy ?Víra v démony neboli překonaný ateismus? lapidárně vyjadřuje obsah díla. Je to důkladná reflexe o jevu uctívání satana a o radikálnosti křesťanské víry. Některá jeho díla ? La profondeur du sexe? tento text je křesťanským výkladem sexu - a koncem srpna vyjde jeho italský překlad s titulem ?Mystika těla, Hlubiny pohlaví?- ve Francii vyvolala velké kulturní debaty jako jeho další dílo Réussir sa mort česky trochu volněji: aby se mi podařilo dobře umřít. Autor v něm pranýřuje, jak současná kultura vytěsňuje z vědomí lidí smrt, která je vždy vyvrcholením dosavadního života.

?Noví ateisté? jako Michel Onfray dělají velký povyk, aby na sebe upoutali pozornost. Jak se díváte na tento jev?

Jen kdyby měl Onfray argumenty, ale dělat ateologii ( on ukradl tento termín George Bataile ?ovi, který o tom věděl mnohem víc) znamená vědomě ignorovat teologické dědictví. Jsem náramně nakloněn těmto novým ateistům, jestliže přijmou veřejnou diskusi. Jejich vehemence (vášnivost) je lepší než lhostejnost. Ta totiž dokazuje, že mají co do činění s něčím živým. Ostatně katolický požadavek je ?nepřípustný: Bůh který žádá vaše srdce, který chce vést celé lidstvo, který nabízí milosrdenství nejhoršímu zločinci (jestliže se kaje) toto všechno ve světovém výhledu, prostě děsí?.

Jaké jsou další důvody Vaší sympatie k ?novým ateistům??

Sám rozum: my věříme, že Bůh je autorem rozumu i víry. Víme, že si nemohou protiřečit a že žádný údaj vědy se neprotiví trvalým způsobem křesťanskému učení. My máme zájem na rozumné diskusi: ?buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje? (1 Pt 3, 15), říká apoštol Petr. Jedno poslední zdůvodnění. To nejhorší nepochází od ateismu nebo od zhýralosti, nýbrž od té chvíle, kdy sám satan není tělesný a má víru. Rány ateistů míří na modloslužbu a na fundamentalismus (bezvýhradné extrémní zastávání nějaké doktríny). Naším úkolem je ukazovat, že teologální víra je pravá tehdy, když se staví na odpor fundamentalismu. Když se člověk spokojí se svou krátkozrakostí, také ateismus se stane idolatrií (modloslužebnictvím).

V Rimini budete mluvit o ?obrazech rozumu?. Proč jsou to především katolíci, kteří dnes- Benedikt X VI. docet - brání rozum?

Především je nutno věřit v rozum. A potom připustit, že poslední schopnost rozumu spočívá ve víře, jak to opakoval svým mladým don Giussani. Aristoteles říkal: ? Aby se člověk něčemu naučil, musí především věřit? . Ničemu se nemohu naučit, jestliže nedůvěřuji autoritě svého učitele ani moci rozumu a radosti z pravdy. Základem každého vědeckého procesu je akt důvěry. Žádný vědec nedokazuje jako nové, co jeho předchůdci už dokázali. Musí vycházet z jejich výsledků, bez nichž by věda chřadla. Nadto rozum neexistuje pouze pro prospěchářské starosti. Jeho velikost je především kontemplativní. Raduje se, když vidí věci tak, jak jsou. Vezměte si dítě: to ukazuje mnohem lépe, co je rozum než univerzitní profesor, stále zabořený do akademických cvičení. Dítě se prostě ptá: A toto, co to je? Proč to existuje? - Rozum se projevuje v tomto údivu, Hledá příčinu, zvláště tu původní, prvotnou a také smysl existence. Očekává zjevení a vidění celé pravdy. Kvůli tomu musí být rozum pozorný k údajům víry, která si dělá nárok, že mu poskytne toto zjevení (odhalení).

Vy jste se, pane docente, obrátil na katolickou víru jako dospělý. Co je ve víře nejvíce rozumné?

Sám Bůh. To, co nazýváme Slovo, což to není Logos, které se stalo tělem? Účelový racionalismus tím, že redukoval inteligenci na kalkulační přístroj nám brání hledět na rozum v celé jeho úchvatnosti. A přece je neuvěřitelná: rozum, který nám umožňuje chápat řád vesmíru, je onen prostředek, jímž se mi vesmír jeví jako ozvěna Slova. To uznával už Einstein: ?Jedna věc je nepochopitelná, že vesmír je pochopitelný?. Je to tajemství, že my můžeme pochopit svět. Je to tajemství bratrství mezi naší inteligencí a věcmi, to bratrství je možné, protože máme jednoho společného Otce. Světlo našeho rozumu a pochopitelnost věcí pocházejí z jednoho a téhož Světla.

Co vás nejvíce upoutalo na křesťanství?

Krajně logická jasnost katolického učení. Jestliže různé filozofie se nepřestávají střetávat a školy myšlení se jedna po druhé hroutí, loďka magisteria (učitelského úřadu církve) proplula bouřemi staletí. Ba dokonce, obohacuje svůj náklad organickým růstem, totiž tím, že vyjadřuje jasněji počáteční poklad víry. Kromě toho onen křesťanský, je vtělený rozum. Pravda je především svobodná Osoba, která mi nepatří: to zabraňuje jakékoliv ideologii , jakémukoliv zabavení pravdy pro soukromé účely. Racionálnost katolické víry není věcí elit, není omezená na životní věk; odpovídá na mé dětské sny i na mé požadavky dospělého člověka.

Z deníku Avvenire, 14.srpna 2009
přeložil Josef Koláček

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.3.18 Mons. Trafny: Hawking zachovával jistý horizont otevřenosti
24.3.10 Benedikt XVI.: Mezi vědou a vírou není rozpor, třebaže došlo k některým nedorozuměním
25.8.09 Učíme se stále více objektivních věcí, které nás nezajímají
16.10.08 10 let encykliky Fides et Ratio
27.7.08 Novou úlohou křesťana ve veřejném životě je i ochrana zdravého rozumu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv červen 22
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti