Rádio Vaticana

Vatikán. Ve vatikánském tiskovém středisku bylo dnes prezentováno nové vydání vatikánské dokumentace o procesu s Galileo Galileem. Sborník vyšel v redakci prefekta tajného vatikánského archivu mons. Sergio Pagana, jehož péčí vyšlo i to předposlední z roku 1984, které předcházelo vyjádření papeže Jana Pavla II. k této otázce v roce 1992. Pro úplnost třeba říci, že před tím v letech 1877 až 1910 vyšla další čtyři vydání těchto procesní akt. Mons. Pagano o té poslední zveřejněné verzi říká, že je ?úplná a věrohodná?, protože je věrná originálu nejen do posledního písmenka, ale i v tom, zdali je to písmenko psáno jako malé či velké. Někdo může mít za to, že by text byl čitelnější, kdyby věrnost originálu byla právě v tomto ohledu menší, ale mons. Pagano vysvětluje, proč se při redakci tohoto vydání přiklonili k té rigoróznější variantě:

?Během své práce jsem si uvědomil, že každý podává texty, jak se mu zlíbí. Napsat ovšem nebe, země či kosmos s malým či velkým začátečním písmenem mělo v roce 1633 obrovský význam. A já si nečiním nárok podávat nebe, zemi, slunce či kosmos s malým písmenem, když je v originále s velkým.?

Součástí posledního vydání procesních akt je také několik nových dokumentů. Mons. Pagano říká, že jde o žádosti některých církevních osobností a zvláště dominikánů o četbu procesních dokumentů z let, kdy byla jejich četba zakázána, tedy do roku 1741, kdy bylo poprvé dovoleno je publikovat. Přestože se jedná o choulostivou stránku církevních dějin, může celá událost mnohé naučit, pokud jde o vztahy mezi církví a vědeckými kruhy. ?Případ Galilea ? říká mons. Pagano ? učí vědu nenárokovat si pozici učitelky ve vztahu k církvi, pokud jde o víru a Písmo svaté, a zároveň učí církev přistupovat s velkou pokorou a obezřetností k vědeckým problémům, včetně těch, které se pojí např. s tím nejmodernějším výzkumem kmenových buněk.?

Mons. Pagano také připomněl, že kromě všech známých omezení tehdejší církve, která jsou už delší dobu známa, vysvětlil, že příčinou přísného postoje církve vůči Galileovi, zejména ze strany papeže Urbana VIII. byla skutečnost, že Galileo nesouhlasil s tím - jak mu bylo navrhováno - aby prezentoval výsledky svého bádání jako vědecké hypotézy, ale přímo vyzval církev, aby přehodnotila svoji interpretaci Bible.
Mons. Pagano na tiskové konferenci také zdůraznil, že veškerá dokumentace potvrzuje, že Galileo byl a zůstal katolíkem, byť potrestaným z rozhodnutí Urbana VIII.

(mig)