Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Po ne zcela obvyklé návštěvě delegace biskupů Rakouska u Svatého stolce, konané mimo rámec pravidelných kanonických návštěv ad limina, poskytl jeden z účastníků, vídeňský arcibiskup kard. Christoph Schönborn Vatikánskému rozhlasu rozhovor, ve kterém toto setkání přiblížil:

?Byli jsme pozváni ? a to bych rád zdůraznil, protože se jednalo o velmi srdečný, velmi bratrský rozhovor; nebyli jsme tedy do Říma svoláni, nýbrž jsme byli požádáni o rozhovor o situaci církve v Rakousku a zejména v diecézi Linec. Není tajemstvím, že v této diecézi existují silná napětí, že existují frakce, mezi nimiž po jmenování mons. Wagnera tamějším pomocným biskupem vypukly silné kontroverze, takže jeho odstoupení nebo lépe jeho žádost Svatému otci o zrušení jeho jmenování do tohoto úřadu a zřeknutí se biskupského svěcení, byla na jedné straně přijata s velkým uspokojením a na druhé s velkým politováním: toto jsou fakta. To všechno působí starosti. Otázka zní: jaká je situace v Linci? Co se tam děje? A proto Svatý otec ? ze své vlastní iniciativy ? pozval nás, biskupa Lince, a první tři představitele biskupské konference: předsedu, místopředsedu a metropolitu Salzburgu, aby s námi o celé situaci diskutoval společně s představiteli příslušných vatikánských kongregací. Tento rozhovor probíhal jednáním o jednotlivých tématech podle kompetencí jednotlivých kongregací, tedy o semináři, o teologické fakultě, o situaci laiků, o záležitostech týkajících se magisteria, které jsou v kompetenci Kongregace pro nauku víry, o otázkách církevní disciplíny? ale toto všechno způsobem velice bratrským. V žádném momentě jsme neměli dojem, že jsme na lavici obžalovaných; skutečně společně jsme vnímali tyto starosti a bylo pro nás dojemné uvědomit, že Svatý otec při tolikeré práci, kterou má ve vztahu k univerzální církvi, si našel čas, aby vyslechnul starosti malé rakouské církve, aby vyslechnul naše starosti, a aby formuloval starosti Říma o nás. Cítili jsme hlubokou lásku papeže k Rakousku a k církvi, která je v Rakousku, a za to jsme velmi, velmi vděční.?

Říkal jste, že šlo o otázky magisteria, discipliny? Byla řeč také o žádostech, kterou obsahovala petice laiků, s nimiž jste nedávno jednal?
?Nebylo to bezprostřední téma setkání, i když jsem slíbil této laické iniciativě, že jejich žádosti, jejich memorandum osobně předám. A to jsem také udělal. Předal jsem vše kardinálu Hummesovi, prefektovi Kongregace pro klérus spolu s mým průvodním listem. Prosil jsem ho, aby si přečetl tento dokument pozorně, třebaže osobně nesouhlasím s některými závěry této iniciativy, což jsem otevřeně řekl, protože si myslím, že je důležité, aby byl v Římě znám postoj našich laiků ohledně některých starostí církve. V tomto smyslu jsem tedy dokument předal. Nebyla to tedy součást našeho setkání, ale jakýsi dodatek k němu.?

Jaká jsou dnes bolestivá místa církve v Rakousku, ve kterých podle vás došlo k nějakému pokroku během rozhovorů v těchto dnech? Jaké podněty si odvážíte odtud domů, do Rakouska?
?Primární a určující důležitost má to, co nám řekl Svatý otec již na začátku setkání a co nám zopakoval i na jeho konci: rozhodující je otázka víry. Živá víra v Boha, v Boha, který opravdu je a který skutečně působí, je přítomný. Svatý otec nám řekl jednu věc, která nás velmi zasáhla také v souvislosti s velkým tématem celibátu, protože v Rakousku a zejména na severu Rakouska je velmi horlivě diskutováno. Řekl nám, že v posledku zní otázka takto: věříme, že je možný, že je rozumné zařídit vlastní život cele na tomto jediném základu, kterým je Bůh? A ve službě Bohu a Ježíši Kristu dát této službě také určitý životní styl, totiž celibát, jak jej mínil Ježíš, tedy pro nebeské království, nikoli z nedůvěry k manželství nebo opovrhování manželstvím, ale kvůli vyššímu dobru, které je nám dáno, které je nám svěřeno. Bůh, Ježíš Kristus je ve světě přítomen a protože je přítomen ve světě je možné a rozumné postavit vlastní život na Kristu. Svatý otec hovořil o Kněžském roku, který začíná v pátek a ukázal nám, že stěžejním bodem je právě příklad svatého faráře Arského, patrona farářů a také patrona kněží, kterým bude tento rok prohlášen, příklad života, který má obrovskou sílu a přesvědčivost. To je tedy následováníhodný příklad, a když se alespoň trochu budeme snažit tento příklad napodobit, pak učiníme rozhodující věc pro obnovu.?

Řekl kardinál Schönborn Vatikánském rozhlasu těsně po mimořádné návštěvě delegace Rakouské biskupské konference u Svatého stolce.

(mig)