Vatikán.
Mezinárodní teologická komise publikovala dokument nazvaný ?Hledání univerzální etiky ? nový pohled na přirozený zákon?, který je plodem posledního zasedání tohoto poradního orgánu Svatého stolce. Na rozdíl od pokusů, hledajících etiku společnou všem lidem mimo přirozený zákon, dokument mezinárodní komise teologů tvrdí, že ?přirozený zákon zůstává nadále platným základem univerzální etiky, zejména v kultuře, která povyšuje jednotlivce na poslední instanci, jež si může vytvářet vlastní hodnoty a svým jednáním se za použití dominantních ideologií pohybuje na pokraji objektivních etických norem a bez ohledu na lidskou důstojnost?.
Mezinárodní teologická komise chce svou reflexí přispět k ?diskusi o hledání univerzální etiky a postavit se proti rostoucí tendenci oddělovat etický řád od toho ekonomického, sociálního, právního a politického. Právě ty posledně jmenované sektory lidské činnosti se ? podle 25 teologů jmenovaných papežem - vyvíjejí bez vztahu na normy univerzálního, objektivního a mravního dobra?. V textu se dále praví, že v současnosti existují pouze dvě alternativy: ?buď bude globalizace pokračovat víceméně podle čistě pozitivních norem a nedokáže dlouhodobě čelit svévoli a zákonu silnějšího anebo lidé vezmou tento proces do svých rukou, aby mu dali opravdu lidský smysl a účel?. Vatikánští teologové připomínají, že nauka o přirozeném zákonu tvrdí, že ?lidé a lidská společenství jsou ve světle rozumu schopny rozpoznat základní směrnice mravního jednání odpovídající přirozenosti lidského subjektu a vyjádřit je normativně ve formě předpisů nebo přikázání?.
Také Benedikt XVI., zdůrazňuje se v textu, ?prezentuje přirozený zákon jako odpověď na etický relativismus a nezcizitelnou záruku důstojnosti lidské osoby?. Nový dokument Mezinárodní teologické komise se inspiruje učením sv. Tomáše Akvinského a připomíná, že ?společný etický odkaz již existuje, což dosvědčují četné souběžnosti kulturních a náboženských tradic světa?. Teologická komise se staví také proti ?racionalistické vizi přirozeného zákona, třebaže brání jeho racionální povahu? a poukazuje na to, že ?zakládající zkušeností celé morálky je vnitřní výzva v člověku, aby sledoval dobro jako takové?. V poslední kapitole dokumentu se připomíná ?že hluboká změna perspektivy přirozeného zákona nastala v podání, které nabízí Ježíš Kristus. Věčné Slovo, které předsedá celému stvoření, se svým Vtělením představilo lidem jako živý Zákon, kriterium lidského života odpovídající přirozenému zákonu. Evangelium proto přirozený zákon nezrušilo, nýbrž naplnilo novým zákonem lásky?.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
