Bratři biskupové,
otče kustode,
drazí bratři a sestry v Kristu!
Je pro mne zdrojem hlubokého pohnutí, že dnes mohu být spolu s vámi přítomen na místě, kde se Slovo Boží stalo tělem a přišlo přebývat mezi nás. Jak vhodné je, že se zde shromažďujeme k modlitbě nešpor, abychom chválili Boha a děkovali mu za divy, které pro nás učinil! Děkuji arcibiskupovi Sayahovi za slova na uvítanou a jeho prostřednictvím zdravím všechny členy maronitské komunity tady ve Svaté zemi. Zdravím kněze, řeholníky, členy církevních hnutí a pastorační asistenty z celé Galileje. Znovu chci ocenit starostlivou péči, kterou bratři z kustodie po staletí prokazují na posvátných místech jako je toto. Zdravím emeritního latinského patriarchu, Jeho blaženost Michela Sabbah, který vedl své stádce v těchto zemích víc než dvacet let. Zdravím věřící latinského patriarchátu a jejich současného patriarchu, Jeho blaženost Fouada Twala, i členy řecko-melchitského společenství, zastoupené arcibiskupem Eliasem Chacourem. A na tomto místě, kde Ježíš vyrostl a dospěl a naučil se hebrejštinu, zdravím také hebrejsky mluvící křesťany, kteří jsou nám připomínkou židovských kořenů naší víry.
Zde v Nazaretě, daleko od zraků světa, došlo k jedinečnému Božímu skutku, k mocnému zásahu do dějin, kterým bylo počato dítě, aby přineslo spásu celému světu. Zázrak Vtělení je i nadále výzvou, abychom svůj rozum otevřeli neomezené možnosti proměňující Boží moci, Jeho lásce k nám a Jeho přání tvořit s námi společenství. Zde se věčný Syn Boží stal člověkem a umožnil tak nám, svým bratrům a sestrám, abychom se podíleli na jeho Božím synovství. Tento sestupný pohyb lásky, která se vzdává sebe sama, umožnil vzestupné hnutí, ve kterém jsme i my povýšeni k účasti na životě samotného Boha (srov. Flp 2,6-11).
Duch, který ?sestoupil na Marii? (srov. Lk 1,35), je tentýž Duch, který se vznášel nad vodami stvoření (srov. Gn 1,2). To nám připomíná, že Vtělení bylo novým stvořitelským činem. Když byl náš Pán Ježíš Kristus počat z Ducha Svatého v Mariině panenském lůně, spojil se Bůh s naším stvořeným lidstvím, vstoupil do ustavičně nového vztahu s námi a zahájil nové stvoření. Vyprávění o Zvěstování dokládá mimořádnou Boží laskavost (srov. Juliána z Norwiche, Zjevení 77-79). On se nevnucuje, nepředurčuje jednoduše roli, kterou má Maria mít v jeho plánu pro naši spásu, ale žádá o její souhlas. V prvním stvoření samozřejmě neexistovala otázka, zda má Bůh žádat souhlas svých tvorů, ale při tomto novém stvoření tak činí. Maria stojí na místě celého lidstva. Ona mluví za nás všechny, když odpovídá na andělovu výzvu. Svatý Bernard popisuje, jak celý nebeský dvůr s rozechvěním a netrpělivě očekává její slovo souhlasu, kterým se dovrší snubní sjednocení Boha s lidstvem. Pozornost všech andělských kůrů byla soustředěna na dialog, který zahájil novou a definitivní kapitolu dějin světa. Maria řekla: ?Ať se mi stane podle tvého slova.? A Slovo Boží se stalo tělem.
Když uvažujeme nad tímto radostným tajemstvím, naplňuje nás bezpečná naděje, že Bůh nadále vstupuje do našich dějin a působí stvořitelskou silou, aby uskutečnil cíle, které se podle lidských výpočtů zdají nedosažitelné. To nás vyzývá k tomu, abychom se otevřeli proměňujícímu působení Ducha Stvořitele, který nás obnovuje, sjednocuje se sebou a naplňuje nás svým životem. S vybranou laskavostí nás vybízí k souhlasu s tím, že v nás bude přebývat, k přijetí Božího Slova do našeho srdce, a umožňuje nám odpovědět mu s láskou a s láskou vyjít vstříc jeden druhému.
V obyvatelstvu státu Izrael a palestinských území tvoří křesťané menšinu. Možná se vám občas zdá, že váš hlas má malou cenu. Mnozí z vašich křesťanských přátel emigrovali v naději, že jinde najdou větší bezpečí a lepší perspektivy. Vaše situace připomíná tu, kterou prožívala mladá Panna Maria, když vedla skrytý život v Nazaretě jen s málem toho, co tvoří světské bohatství a vliv. Abychom citovali Mariina slova z jejího velkého chvalozpěvu Magnificat, Bůh shlédl na svou nepatrnou služebnici, hladové nasytil dobrými věcmi. Z tohoto chvalozpěvu, který budeme za chvíli zpívat v jednotě s celou církví po celém světě, čerpejte sílu! Mějte odvahu být věrni Kristu a zůstat zde v této zemi, kterou on posvětil svou přítomností! Máte stejně jako Maria svou roli v Božím plánu spásy, když nesete Krista světu, svědčíte o něm a šíříte jeho poselství pokoje a jednoty. Proto je podstatné, abyste byli jednotní mezi sebou a aby tak církev ve Svaté zemi mohla být jasně rozpoznána jako ?znamení a nástroj vnitřního spojení s Bohem a jednoty celého lidstva? (Lumen gentium, 1). Vaše jednota ve víře, naději a lásce je plodem Ducha Svatého, který ve vás přebývá a uschopňuje vás, abyste byli účinnými nástroji Božího pokoje a pomáhali budovat skutečné smíření mezi různými národy, které uznávají Abrahama za svého otce ve víře. Poněvadž Bůh, jak to Maria radostně vyznala ve svém Magnificat, ?pamatuje na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky? (Lk 1,54-55).
Drazí přátelé v Kristu, buďte si jisti, že na vás neustále pamatuji ve svých modlitbách a prosím vás, abyste stejně pamatovali i vy na mne. Obraťme se nyní k našemu nebeskému Otci, který na tomto místě shlédl na svou nepatrnou služebnici, a zpívejme mu chválu ve spojení s blahoslavenou Pannou Marií, se všemi nebeskými kůry andělů a svatých i s celou církví všude ve světě.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Homilie
odeslat článek
vytisknout článek
