Nový portál Vatikánského rozhlasu

děkuji Všemohoucímu Bohu, že mi daroval tuto milost přijít do Betléma nejen proto, abych uctil místo, kde se narodil Kristus, ale také abych stanul po vašem boku, bratři a sestry ve víře, na území Palestinské samosprávy. Děkuji patriarchovi Fouadu Twalovi za pocity, které vaším jménem vyjádřil, a srdečně zdravím bratry biskupy a všechny kněze, řeholníky a věřící laiky, kteří se každý den snaží utvrzovat tuto místní církev ve víře, naději a lásce. Mé srdce se obrací zvláště k poutníkům pocházejícím z válkou sužované Gazy: prosím vás, abyste svým rodinám a společenstvím přinesli můj vřelý pozdrav i bolest nad ztrátami, nevraživostí a utrpením, které jste museli podstoupit. Buďte si jisti mou solidaritou s vámi v nezměrném díle obnovy, která je před vámi, a modlitbami za to, aby bylo co nejdříve sňato embargo.

?Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost? V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel? (Lk 2,10-11). Poselství o Kristově příchodu, které z nebe přinesli andělé, nadále zní v tomto městě stejně jako v rodinách, domovech a společenstvích celého světa. Je to ?veliká radost?, řekli andělé, ?radost pro všechen lid?. Toto poselství radosti hlásá, že Mesiáš, Syn Boží a syn Davidův, se narodil ?pro vás?: pro tebe a pro mne, pro lidi všech dob a míst. V Božím plánu se Betlém, jenž je ?nejmenší mezi judskými rody? (Mich 5,1), stal místem nehynoucí slávy, místem, kde se v plnosti časů Bůh rozhodl přijít na svět jako člověk, aby ukončil dávnou vládu hříchu a smrti a přinesl světu, který zestárl, vyčerpal se a podlehl beznaději, nový život v hojnosti.

Pro lidi celého světa je Betlém spojen s radostným poselstvím narození, obnovy, světla a svobody. Avšak zde, uprostřed nás, je onen velkolepý příslib daleko od svého naplnění. Jak vzdálené se jeví ono rozsáhlé království vlády a pokoje, bezpečí, spravedlnosti a neporušenosti, které ohlašoval prorok Izaiáš v dnešním prvním čtení (srov. Iz 9,7) a které vyznáváme jako definitivně založené příchodem Ježíše Krista, Mesiáše a krále.

Již ode dne svého narození byl Ježíš ?znamením odporu? (Lk 2,34) a je jím až doposud, i dnes. Hospodin zástupů, ?jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných? (Mich 5,1), chtěl založit své království tak, že se narodil v tomto malém městě, vstoupil do našeho světa potichu a pokorně v jeskyni a ležel jako bezmocné dítě v jeslích. Tady v Betlémě uprostřed všech možných protikladů kameny nadále hlásají tuto ?dobrou zvěst?, poselství vykoupení, které je toto město více než všechna ostatní povoláno hlásat do celého světa. Tady totiž způsobem, který překonává všechny lidské naděje a očekávání, prokázal Bůh věrnost svým příslibům. Narozením svého Syna zjevil příchod království lásky, Boží lásky, která se sklání, aby přinesla uzdravení a povznesení, lásky, která se zjevuje v ponížení a slabosti kříže, a přece vítězí slavným vzkříšením k novému životu. Kristus přinesl království, které není z tohoto světa, ale přece je schopné tento svět změnit, poněvadž má moc změnit srdce, osvítit mysl a posílit vůli. Přijetím našeho těla se všemi jeho slabostmi a tím, že je proměnil silou svého Ducha, nás Ježíš povolal, abychom byli svědky jeho vítězství nad hříchem a nad smrtí. A právě k tomu nás betlémské poselství volá, abychom svědčili o vítězství Boží lásky nad nenávistí, sobectvím, strachem a záští, které paralyzují lidské vztahy a rozdělují lidi, kteří by spolu měli žít v jednotě, působí destrukce tam, kde by lidé měli stavět, a zoufalství tam, kde by měla kvést naděje.

?V naději jsme spaseni?, říká apoštol Pavel (srov. Řím 8,24). S naprostým realismem však tvrdí, že tvorstvo sténá, třebaže my, kteří už mám první dary Ducha, očekáváme trpělivě dovršení našeho vykoupení (srov. Řím 8,22-24). V druhém dnešním čtení Pavel ze Vtělení vyvozuje jedno poučení, které můžete přijmout zejména vy, trpící Boží vyvolení v Betlémě: ?Projevila se Boží dobrota,? říká nám, ?která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše? (Tit 2,11-13).

Nejsou snad toto ctnosti požadované od lidí žijících v naději? Především neustálé obrácení ke Kristu, které se odráží nejen v našem jednání, ale také v usuzování: odvaha opustit neplodné a plané způsoby myšlení, jednání a reagování. Pak rozvoj mírumilovného způsobu myšlení založeného na spravedlnosti, na respektu k právům a povinnostem všech a na úsilí o spolupráci na obecném blahu. A konečně vytrvalost, vytrvalost v dobrém a v odmítání zla. Tady v Betlémě se po Kristových učednících požaduje obzvláštní vytrvalost: vytrvalost ve věrném dosvědčování slávy Boží, zjevené tady narozením jeho Syna, dobré zvěsti o jeho pokoji, který sestupuje z nebe, aby přebýval na zemi.

?Nebojte se!? To je poselství, které vám dnes nástupce sv. Petra touží předat s odvoláním na poselství andělů a na odkaz, který vám zde zanechal náš milovaný papež Jan Pavel II. v roce Velkého jubilea Kristova narození. Spolehněte se na modlitby a solidaritu svých bratří a sester všeobecné církve a přičiňte se konkrétními iniciativami, abyste posílili svou přítomnost a nabídli nové možnosti těm, kteří cítí pokušení odejít. Buďte mostem dialogu a konstruktivní spolupráce při budování kultury pokoje, která překonává přítomnou stagnaci strachu, agrese a frustrace. Budujte své místní církve a čiňte z nich dílny dialogu, tolerance a naděje i solidarity a praktické lásky.

Nade všechno dosvědčujte moc života, nového života, darovaného vzkříšeným Kristem, života, který může osvítit a proměnit i ty nejtemnější a nejvíce beznadějné lidské situace. Váš domov nepotřebuje pouze nové ekonomické a politické struktury, ale mnohem více, mohli bychom říci infrastruktury ?duchovní?, schopné podnítit energii všech lidí dobré vůle ke službě výchovy, rozvoje a podpory obecného dobra. Máte lidské zdroje pro budování kultury pokoje a vzájemné úcty, které mohou zaručit lepší budoucnost vašim dětem. Tento vznešený úkol vás čeká! Nebojte se!

Starobylá bazilika Narození, zkoušená dějinnými událostmi a tíží staletí, stojí před námi jako svědek víry, která trvá a vítězí nad světem (srov. 1 Jan 5,4). Žádný návštěvník Betléma si nemůže nevšimnout, jak se během staletí velká brána, která vede do Božího domu, stále zmenšovala. Modleme se dnes, ať se brána, vedoucí k tajemství Božího přebývání mezi lidmi, chrámu našeho společenství v lásce a předchuť světa ustavičného pokoje a radosti, s milostí Boží a naším úsilím stále více otevírá, aby pojala každé lidské srdce, obnovila je a proměnila. Takto bude Betlém i nadále ozvěnou poselství svěřeného pastýřům, nám i celému lidstvu: ?Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!? Amen.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie