Rádio Vaticana

Vatikán. Za ?skvělou hudební poctu,? označil Benedikt XVI. včerejší koncert v Aule Pavla VI., který dal ke 4. výročí jeho zvolení na Petrův stolec zorganizovat italský prezident Giorgio Napolitano. Ještě před začátkem koncertu se prezident se Svatým otcem krátce setkal v soukromí. Jménem celé země mu poděkoval za nedávnou návštěvu zemětřesením postiženého Abruzza a popřál mu dobrý průběh apoštolské cesty do Svaté země. Na ní papež odletí už za týden.
Díla Vivaldiho, Haydna a Mozarta, která na koncertě zazněla v podání symfonického orchestru a sboru ?Giuseppe Verdi? z Milána, jsou příhodná pro aktuální liturgické období, prohlásil Benedikt XVI., ?klasická hudba, která se často stává opravdovou modlitbou.?
Haydnova 95.symfonie se svým dokonale vyrovnaným průběhem odkazuje podle papeže na ?putování duše? ke ?klidu a radosti.? V Mozartově 35. symfonii zase dýchá slavnostní klima, v němž vítězí život nad smrtí a radost nad smutkem.

?Průběh je velmi dynamický, ve finále přímo strhující - a tady nám naši skvělí hudebníci dali pocítit, jak síla může ladit s jemností. A to se objevuje ? pokud mi dovolíte toto přirovnání ? v Boží lásce, v ní jsou síla a jemnost jedno.?

V nástupu sboru pak lidské hlasy dají slova tomu, co vyjadřuje hudba. Ne náhodou je prvním slovem ?Magnificat?:

?Toto slovo vyvěrá z Mariina srdce, vyvoleného Bohem pro její pokoru, a stává se každodenním zpěvem církve v hodině večerních chval, v hodině, která zve k rozjímání o smyslu života a dějin. Magnificat jistě očekává Zmrtvýchvstání, tedy Kristovo vítězství: v něm Bůh naplnil své sliby a jeho milosrdenství se zjevilo ve vší své paradoxní síle.?

Hlasy sólistů představují hlas Panny Marie, sborové party zas společenství Církve. Obojí se pak spojují ve chvalozpěvu Bohu, který v dějinách zobrazuje svou spravedlnost. Reflexi Svatého otce pak uzavírá Mozartovo Ave verum Corpus, kde se rozjímání stává kontemplací:

?Duše upírá svůj pohled na Nejsvětější Svátost, v ní rozpoznává Tělo Páně, Tělo, které bylo skutečně obětované na kříži a z něhož vyvěrá pramen spásy světa. Mozart tento kus složil krátce před svou smrtí a dá se říci, že v něm se hudba stává opravdovou modlitbou, odevzdáním srdce Bohu s pocitem hlubokého míru.?

(MaS)