VaticanNews.va

   30. 5. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7186
Poslechem z webových stránek.4481
Četbou textů na webových stránkách.6969
Poslechem i četbou.4174


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

O novém způsobu Ježíšovy přítomnosti

Papež uznal mučednictví českého řeholníka, P. Jana Zavřela

Agendy OSN využívají pandemie k propagaci potratů


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

8.4.2009 

Svatý týden nám dává prožít velké tajemství víry

Benedikt XVI. na gen. audienci 8.dubna, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
Svatý týden je pro nás křesťany nejdůležitějším týdnem roku. Nabízí nám příležitost ponořit se do ústředních událostí Vykoupení, opětovně prožít velikonoční Tajemství, velké Tajemství víry. Od zítřka počínaje mší na památku Večeře Páně nám slavnostní obřady pomohou živě rozjímat o utrpení, smrti a vzkříšení Páně během posvátného Velikonočního Tridua, osy celého liturgického roku. Božská milost kéž nám otevře srdce pro pochopení nezměrného daru, jímž je spása, které se nám dostalo Kristovou obětí. Tento obrovský dar nám podivuhodně podává hymnus z listu Filipanům (srov. 2,6-11), který jsme během postní doby několikrát rozjímali. Apoštol probírá podstatně a zároveň účinně celé tajemství dějin spásy, připomíná pýchu Adama, který ačkoli není Bohem, chtěl být jako Bůh. A proti této pýše prvotního člověka, kterého všichni ve svém vlastním bytí trochu pociťujeme, klade pokoru pravého Syna Božího, který se stal člověkem, neváhal na sebe vzít všechny slabosti lidského bytí kromě hříchu a sestoupil až do hlubin smrti. Po tomto sestupu do nejzazší hloubky utrpení a smrti, pak následuje jeho povýšení, pravá sláva, sláva lásky, která šla až do krajnosti. A proto je správné ? jak říká Pavel ? aby ?při Ježíšově jménu pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk vyznal ke slávě Boha Otce: Ježíš Kristus je Pán!? (2,10-11). Svatý Pavel těmito slovy naráží na Izaiášovo proroctví, kde Bůh říká: Já jsem Pán, každé koleno na zemi i nebi přede mnou poklekne (srov. Iz 45,23). A toto ? jak říká Pavel ? platí pro Ježíše Krista. On ve své pokoře, v opravdové velikosti svojí lásky skutečně je Pánem světa a před ním skutečně musí pokleknout každé koleno.

Jak podivuhodné a zároveň překvapivé je toto tajemství! Nikdy nebudeme moci rozjímat o této skutečnosti dostatečně. Ježíš, třebaže Bůh, nechtěl své božské výsady vlastnit výlučně, nechtěl použít svou existenci Boha, svou slavnou důstojnost a svou moc jako nástroj triumfu a znamení odstupu od nás. Naopak, přijetím ubohé a slabé lidské podmíněnosti, ?vyprázdnil sebe sama? ? Pavel tady používá velmi hutné řecké slovo kénosis, aby tento Ježíšův sestup zdůraznil. Božská forma (morphé) se v Kristu ukrývá za lidskou formou, totiž za naší realitou, poznačenou utrpením, ubohostí, našimi lidskými omezeními a smrtí. Radikální a pravé sdílení naší přirozenosti, sdílení všeho s výjimkou hříchu, jej přivedlo na hranici, jež je znamením naší konečnosti, až k smrti. To všechno ale nebylo plodem temného mechanismu slepé osudovosti: byla to spíše svobodná volba velkodušného přijetí Otcova spásonosného plánu. A smrtí, které vyšel vstříc ? dodává Pavel ? byla smrt na kříži, tedy ta nejvíce ponižující a degradující, jež by bylo možno si představit. Toto všechno učinil Pán světa z lásky k nám, z lásky chtěl ?vyprázdnit sebe sama? a stát se naším bratrem; z lásky sdílel naši situaci, která je vlastní každému muži a každé ženě. V souvislosti s tím píše jeden velký svědek východní tradice, Theodor z Cyru: ?Jsouce Bohem z přirozenosti a rovný Bohu, nepovažoval to za něco velkého, jak to dělají ti, kterým se dostalo cti, převyšující jejich zásluhy, ale ukrytím svých zásluh, zvolil nejhlubší pokoru a přijal formu lidského bytí? (Komentář k listu Filipanům, 2,6-7).

Preludiem Velikonočního tridua, které začíná zítra působivými odpoledními obřady Zeleného čtvrtku, je slavnostní mše se svěcením olejů, kterou slaví biskup ráno se svými kněžími a během níž společně obnoví kněžské sliby, složené v den svěcení. Je to gesto velkého významu; více než vhodná příležitost, při níž kněží vyjadřují svou věrnost Kristu, který je vybral za své služebníky. Toto kněžské setkání kromě toho nabývá zvláštního významu také proto, že je jakousi přípravou na Kněžský rok, který jsem vyhlásil u příležitosti 150.výročí smrti svatého faráře Arského a začíná 19.června. Při této missa chrismatis budou pak svěceny oleje nemocných a katechumenů, a bude konsekrováno křižmo. Tyto obřady symbolicky vyjadřují plnost Kristova kněžství a církevního společenství, jež má oduševňovat křesťanský lid, shromážděný k eucharistické oběti a oživovaný darem Ducha svatého v jednotě.

Při odpolední mši, zvané in Coena Domini, si církev připomíná ustanovení eucharistie, služebného kněžství a nového přikázání lásky, jež zanechal Ježíš svým učedníkům. O tom, co se dělo ve Večeřadle v předvečer Pánova umučení, podává svatý Pavel jedno z nejstarších svědectví. ?Pán Ježíš ? píše Pavel začátkem padesátých let prvního století na základě textu, který obdržel z okruhu samotného Pána ? v noci, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ?Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na moji památku.? (1 Kor 11,23-25). Slova plná tajemství jasně vyjadřují Kristovu vůli: pod způsobami chleba a vína se On sám zpřítomňuje svým tělem, které vydal, a svou krví, kterou prolil. Je to oběť nové a definitivní smlouvy, nabídnuté všem, bez rozdílu rasy a kultury. A tímto svátostným obřadem, který zanechal církvi jako nejvyšší důkaz své lásky, Ježíš ustanovuje služebníky ze svých učedníků a těch, kteří po nich během staletí budou pokračovat v této službě. Zelený Čtvrtek je proto obnovenou výzvou k díkůvzdání Bohu za svrchovaný dar eucharistie, hodný zbožného přijetí a úcty v živé víře. Proto církev vybízí, aby se po slavení mše svaté konalo bdění v přítomnosti Nejsvětější svátosti na památku skličujících hodin, které Ježíš před svým zatčením a odsouzením k smrti strávil v Getsemanech o samotě a v modlitbě.

Tím přicházíme k Velkému pátku, dnu umučení a ukřižování Pána. Každý rok se noříme do mlčení před Ježíšem, přibitým na dřevo kříže, a uvažujeme o tom, jak láskyplná jsou slova, která pronesl večer před tím během poslední Večeře: ?To je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé? (srov. Mk 14,24). Ježíš chtěl nabídnout svůj život v oběť za odpuštění hříchů lidstva. Stejně jako před eucharistií, tak i před umučením a smrtí Ježíše na kříži, je toto tajemství pro rozum nepochopitelné. Jsme postaveni před něco, co se lidsky může jevit jako nesmyslné: Bůh se nejenom stává člověkem se všemi lidskými potřebami, nejenom trpí, aby zachránil člověka a vzal na sebe celou tragédii lidstva, ale pro člověka umírá.

Kristova smrt odkazuje na kupu bolesti a zla, jež tíží lidstvo všech dob: drtivou tíhu naší smrti, nenávist a násilí, jimiž země dodnes krvácí. Pánovo utrpení pokračuje v lidském utrpení. Jak právem píše Blaise Pascal: ?Ježíš bude v agónii až do konce světa; do té doby není třeba spát? (Myšlenky, 553). Je-li Velký pátek dnem plným smutku, je současně i dnem více než vhodným k probuzení naší víry, upevnění naší naděje a odvahy nést vlastní kříž s pokorou, důvěrou a odevzdaností Bohu v jistotě jeho podpory a jeho vítězství. Liturgie tento den zpívá: ?O Crux, ave, spes unica ? Zdráv buď kříži, jediná naděje!?

Tato naděje se živí velkým mlčením Bílé soboty v očekávání Ježíšova zmrtvýchvstání. V tento den jsou kostely nevyzdobené a nekonají se žádné zvláštní liturgické obřady. Církev bdí v modlitbě jako Maria a spolu s Marií, sdílí s ní tytéž pocity bolesti a důvěry v Boha. Právem se doporučuje uchovat si během celého tohoto dne usebranost, vhodné ovzduší k meditaci a smíření; věřící jsou vybízeni, aby přistoupili ke svátosti pokání, aby se obnoveni mohli skutečně účastnit Velikonočních svátků.
Usebrání a mlčení Bílé soboty nás přivedou ke sváteční Velikonoční vigilii, ?matce všech vigilií?, kdy se všech kostelech a společenstvích rozezní zpěv radosti z Kristova vzkříšení. Znovu bude hlásáno vítězství světla nad temnotami, života nad smrtí a církev se bude radovat ze setkání se svým Pánem. Tak vstoupíme do ovzduší Paschy Vzkříšení.

Drazí bratři a sestry, připravme se k intenzivnímu prožitku posvátného tridua, abychom se stále hlouběji účastnili Kristova tajemství. Kéž nás na této cestě provází Nejsvětější Panna, která tiše sledovala Syna Ježíše až na Kalvárii, s velikou bolestí se podílela na jeho oběti a tak spolupracovala s tajemstvím vykoupení a stala se Matkou všech věřících (srov. Jan 19,25-27). Spolu s Ní vstupme do večeřadla, zůstaňme pod křížem, v duchu bděme poblíž zemřelého Krista v nadějném očekávání rozbřesku jasného dne vzkříšení. V této perspektivě již nyní ze srdce přeji vám všem, vašim rodinám, farnostem a společenstvím radostné a svaté Velikonoce.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
27.5.20 Papež: Modlitba přitahuje Boží moc
27.5.20 Modlitba spravedlivých
20.5.20 Naděje je silnější než malomyslnost
20.5.20 Tajemství Stvoření
13.5.20 Bůh je nenáviděn, ale nezná nenávist



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Půl století od obnovení stavu zasvěcených panen v církvi

Naklonit (si) svaté – rituální úklony a mafiánské obřady

Papež: Utvářejme kulturu života, která by hájila důstojnost všech lidí

Papež František děkuje centru Astalli za obhajobu azylového práva

Vatikánská knihovna a archivy se otevřou 1. června

Připravujme již nyní postpandemickou budoucnost, řekl papež argentinské velvyslankyni

Kardinál Hollerich: Zpočátku Evropa absentovala, bez spolupráce se však zničí

Svědectví života Charlese de Foucaulda přitahuje

Papež: Modlitba přitahuje Boží moc

Papež uznal mučednictví českého řeholníka, P. Jana Zavřela

Nedělní papežská modlitba se vrací na náměstí sv. Petra

Francouzská katolická televize pětinásobně sledovanější než dříve

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba spravedlivých

Publicistika: O očkování strachem

Publicistika: Ježíšovým pohledem

Rozhovory: Směji se sám sobě, a to je velmi důležité!

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv květen 20
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu