Rádio Vaticana

Řím. Benedikt XVI. navštívil v neděli farnost na římském předměstí Magliana. Nový farní kostel Ježíšovy svaté tváře ve čtvrti Magliana nestačil pojmout všechny, kdo se chtěli účastnit mše svaté, kterou zde slavil Petrův nástupce a účastnili se proto dění venku prostřednictvím obrazovky. Svatý otec proto hned při svém příchodu oslovil stovky lidí, kteří čekali před kostelem v nepříznivém počasí:

?Víme, že slunce, ačkoli je často skryto, existuje a že Bůh je nám nablízku, pomáhá nám a provází nás. Chceme jít proto vstříc Velikonocím s vědomím, že k našemu životu patří potíže i utrpení, za nimiž je slunce Boží dobroty.?

Benedikt XVI. pak vstoupil do kostela, který byl původně od roku 1982 zasvěcen sv. Maxmiliánu Kolbemu a od roku 2001 po rekonstrukci nese titul Ježíšovy svaté tváře. Farnost má přibližně 15 tisíc obyvatel, čítá přibližně 4 tisíce rodin, jejichž členové - rodiče i děti - tráví většinu dne mimo domov, protože musí dojíždět do zaměstnání a do škol. Často to vede k tomu, jak vysvětluje tamní farář O.Coluzzi, že rodiče jsou takřka zbaveni výchovného vlivu na své děti a ztrácejí schopnost vychovávat, přestože mezi zdejší mládeží existuje velká poptávka i po těch nejprostších hodnotách. Právě mládež Benedikt XVI. ve své homilii zvlášť oslovil:

?Nechte se zasáhnout Kristovou přitažlivostí! Podívejte se do jeho tváře a zeptejte se ho: ?Ježíši, co chceš, abych s tebou a pro tebe udělal?? A potom naslouchejte pod vedením Jeho Ducha a následujte plán, který s vámi má On.?

Svatý otec vyzval věřící, aby sloužili bližním, zejména těm, kteří se ocitli v těžkostech v důsledku ekonomické krize. Připomněl v této souvislosti sv. Maxmiliána Kolbeho, který obětoval svůj život v nacistickém koncentračním táboře v Auschwitz, aby zachránil život jednoho z vězňů, otce rodiny, který pak válku skutečně přežil.

?V této době, poznamenané všeobecnou sociální a ekonomickou krizí, je o to více záslužné vaše nasazení zejména prostřednictvím farní charity, kdy se snažíte všemi možnými způsoby vycházet vstříc těm nejchudším a nepotřebnějším.?

Benedikt XVI. to řekl v souvislosti s domem pokojného stáří, který farnost zřídila a o který se stará. Ve své homilii papež vycházel z Janova evangelia o pšeničném zrnu, které musí odumřít, aby vydalo užitek:

?Nestačilo totiž, aby se Syn Boží jenom vtělil. Aby dovršil Boží plán všeobecné spásy, bylo nezbytné, aby byl zabit a pohřben. Pouze tak je přijata celá lidská realita a v jeho smrti a vzkříšení se vyjevil triumf Života, který je triumfem jeho lásky. Ukazuje se tak, že láska, jedině jeho láska, je silnější než smrt.?

Po skončení mše svaté se Benedikt XVI. setkal s dětmi, které se připravují na své první sv. přijímání:

?Drahé děti, nejprve vám přeji hezkou neděli! Jsem rád, že tu s vámi jsem, třebaže není hezké počasí a museli jsme vstávat o hodinu dříve? Prý se připravujete na první svaté přijímání, na setkání s Ježíšem? přirozeně, vám k tomuto slavnostnímu okamžiku blahopřeji. Víte, že středem té slávy není oběd, nýbrž samotný Ježíš. Teprve potom může být dobrý také oběd. Přeji vám tedy všechno dobré a prosím vás, abyste se za mne modlili, tak jako se i já budu modlit za vás.?

Řekl mimo jiné Svatý otec dětem během své nedělní pastorační návštěvy ve farnosti kostela Ježíšovy svaté tváře.

Součástí papežovy návštěvy bylo také zvláštní setkání se členy farní rady a papež ve své promluvě k nim zdůraznil, že pastorační farní rady jsou darem Ducha svatého, který umožňuje církvi zapustit kořeny na území, kde působí. Vytvářet živou církev uprostřed společnosti, která si přeje, aby byl Bůh mrtev nebo nepřítomen, to je úkol všech křesťanů, ale zejména těch, kteří jsou členy farních rad, řekl Benedikt XVI. Papež označil farní pastorační rady za ?jeden z darů 2.vatikánského koncilu?, jehož prostřednictvím je ?zpřítomňováno Boží Slovo a oživována vnímavost lidí k Ježíšově přítomnosti ve svátostech?.

?V naší době, kdy je sekularismus silný a jsme zahrnováni vjemy, které nepřipouštějí přítomnost Boha, ba přímo popírají schopnost tuto přítomnost vnímat, je velmi důležité, aby kněz nebyl pouhým sólistou, ale byl obklopen věřícími, kteří spolu s ním nesou semeno Slova a pomáhají, aby žilo a rostlo i v naší době.?

Benedikt XVI. proto poděkoval členům farní pastorační rady a všem věřícím za snahu být nablízku lidem, kteří jsou stiženi bolestí a utrpením. Přitom se s nimi podělil o své dojmy z nedávné apoštolské cesty do Afriky, konkrétně z návštěvy centra pro nevyléčitelně nemocné, které v hlavním městě Kamerunu založil kardinál Léger:

?Viděl jsem výraz této snahy v Africe, v Yaoundé v Kamerunu, velkém centru, které založil kardinál Léger, Kanaďan a jeden z významných otců 2.vatikánského koncilu, kde jsem se s ním seznámil. On po skončení koncilu roku 1968 pocítil potřebu nejenom kázat a vládnout, ale být obyčejným knězem, který je konkrétně nablízku trpícím. Šel tedy do Kamerunu a založil toto centrum, které dnes patří státu, ale pracují tam zejména věřící. Je možné tam spatřit celé spektrum utrpení: Aids, lepru, atd. Ale je tam vidět také síla víry, lze tam vidět lidi, kteří jsou motivováni vírou a láskou, kterou víra vzbuzuje, a dávají se zcela k dispozici druhým; tak je utrpení proměňováno a osoby, které při tom pomáhají, jsou tak samy proměněny, stávají se více lidskými, více křesťanskými ? je tam cítit něco z lásky Boží. Proto je třeba, abychom podle svých možností byli stále více vnímavými k utrpení, k trpícím lidem, chudým, k těm, na něž dolehly různé formy chudoby, včetně té duchovní, kteří na nás čekají a v nichž nás očekává Pán. Díky za vše co zde konáte.?

Řekl mimo jiné papež na setkání s farní pastorační radou farnosti na římském předměstí Magliana.

(mig)