Vatikán.
Předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog se vyslovil za přesnější definici reciprocity, tedy zásady o vzájemném poskytování stejných práv a povinností ve vztazích s muslimskými zeměmi.
Kardinál Tauran to řekl na mezinárodní konferenci, kterou na univerzitě Sv. Kříže pořádala zmíněná papežská rada na téma ?Náboženská svoboda a reciprocita? v magisteru církve od Jana XXIII. po Benedikta XVI.
Podle kard. Taurana je zapotřebí prohloubit pojem ?reciprocity v mezináboženském dialogu a formulovat jasné normy, jejich uplatnitelnost a nepřekročitelné meze, které je třeba zachovávat v zemích s muslimskou tradicí. Kard. Tauran došel k závěru, že je žádoucí překonat jistou ?neuspořádanost?, jež byla ?rozpoznávacím znamením? vystoupení během koncilu a také po něm.
Již Jan XXIII. však v encyklice Pacem in terris psal o ?reciprocitě práv a povinností mezi různými osobami? a Pavel VI. v encyklice Ecclesiam suam hovořil o ?reciprocitě v mezináboženském dialogu?. Rovněž koncil hovoří o ?vzájemném respektování důstojnosti? v konstituci Gaudium et spes . Jan Pavel II. hovoří o ?vzájemnosti vztahů mezi mužem a ženou? v listě Mulieris dignitatem ; v encyklice Redemptoris missio o mezináboženském dialogu v souvislosti se ?vzájemným obohacováním? a v mnoha svých veřejných promluvách často poukazoval na vzájemnost v poskytování základních svobod, zejména té náboženské. Ve stejné linii také Benedikt XVI. hovoří o ?nutnosti opravdové reciprocity? ve vztazích mezi církví a islámem.
Předseda papežské rady pro mezináboženský dialog řekl, že zejména při jednáních s jistými muslimskými delegacemi opakuje ad nauseam ? do omrzení, že v Saudské Arábii chybí místa křesťanského kultu a že ?stejně jako muslimové mají právo se modlit v mešitách v zemích s křesťanskou většinou, mají také křesťané právo mít místa svého kultu v zemích s většinou muslimskou?. Princip reciprocity, který zdůraznil Benedikt XVI., již v mezináboženském doznal určitého pokroku, ale přesto ? jak řekl kard. Tauran ? ?stále ještě chybí jeho hlubší chápání?.
Jedním z účastníků konference byl také ředitel tiskové agentury Asia news O. Bernardo Cervellera, který k tomu řekl:
?Vystoupení kard. Taurana bylo velmi precizní a ukázalo, že existuje reciprocita přátelských vztahů a přijetí ve všech aspektech života, a potom také snaha o potvrzení reciprocity na poli práva, protože - podle mého mínění - je problémem to, že na jedné straně jsou vztahy mezi náboženstvími a na druhé straně vztahy mezi státy. A státy by měli nějakým způsobem tuto svobodu náboženství zaručovat.?
Jaká je situace křesťanů v muslimských zemích dnes?
?Situace se hodně liší místo od místa. Zůstává však pravdou, že ve většině případů a v tom nejlepším případě jsou křesťané tzv. ?chráněnou komunitou? v tom smyslu, že mají svobodu liturgického kultu, ale svoboda jejich vyjadřování je velmi omezená, misie a evangelizace je téměř nemožná, s výjimkou území farnosti či kostela, veřejná nabídka a svoboda vyjádření neexistují. Potom jsou ještě obtížnější místa, přirozeně Saúdská Arábie, která nedovoluje stavbu žádného místa kultu a zakazuje dokonce i kultovní gesta odlišná od islámu v soukromých prostorách. Je pravda, že nyní se začíná něco měnit: náboženská policie už nechodí po soukromých bytech zatýkat katolíky či protestanty, aby je uvěznila za to, že mají doma ikonu anebo se společně modlí, avšak neexistuje žádné právní nástroje, které by umožňovaly toto právo bránit. V poslední době narůstá extrémismus a křesťané jsou často jeho terčem. Bývají ničeny kostely apod., připomeňme jen Irák a Indonésii a útoky proti křesťanům v Pákistánu a jiných islámských zemích.?
Říká O.Cervellera na konferenci o Náboženské svobodě a reciprocitě, která se konala v těchto dnech v Římě.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
