Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři v biskupské službě,
drazí bratři a sestry,

chvála Ježíši Kristu, který nás dnes shromažďuje na tomto stadionu, aby nám umožnil hlouběji proniknout do svého života! Ježíš Kristus nás shromáždil v den, kdy církev tady v Kamerunu i na celém světě slaví svátek svatého Josefa, snoubence Panny Marie. Na úvod přeji vše dobré k svátku všem, kterým se podobně jako mně dostalo té milosti, že dostali toto krásné jméno, a prosím svatého Josefa, aby všechny obdařil svou zvláštní ochranou a vedl je k Pánu Ježíši Kristu po všechny dny jejich života. Zdravím také farnosti, školy, koleje a instituce, které nesou jméno sv. Josefa. Děkuji Mons. Tonyé Bakot, arcibiskupovi Yaoundé za jeho laskavá slova a srdečně zdravím představitele biskupských konferencí Afriky, kteří přišli do Yaoundé při příležitosti zveřejnění Instrumentum laboris druhého mimořádného zasedání biskupské synody pro Afriku.

Jak bychom měli přistoupit ke zvláštní milosti tohoto dne? Za chvíli, na závěr mše, nám liturgie odhalí vrcholný bod naší meditace skrze slova: ?Přijali jsme, Bože, pokrm spásy a prosíme tě: stále nás provázej svou přízní a na přímluvu svatého Josefa v nás ochraňuj, cos nám daroval.? Jak vidíte, prosíme Pána, aby stále chránil svou církev ? a On to dělá! ? přesně jako Josef chránil svou rodinu a bděl nad prvními roky malého Ježíše.

Evangelium nám to právě připomnělo. Anděl mu řekl: ?Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii? (Mt 1,20), a to je přesně to, co učinil: ?Udělal, jak mu anděl Páně přikázal? (Mt 1,24). Kvůli čemu jinému považoval svatý Matouš za nutné, aby zaznamenal tuto věrnost slovům, která Josefovi sdělil Boží posel, než aby nás vybídnul k napodobování této láskyplné věrnosti?

První čtení, které jsme slyšeli, nemluví výslovně o svatém Josefovi, ale říká o něm mnohé. Prorok Nátan jde na Pánův pokyn k Davidovi, aby mu řekl: ?Vzbudím po tobě potomstvo? (2 Sam 7,12). David musí přijmout, že zemře, aniž by spatřil, že se uskutečnil tento příslib, který se naplní ?až se skončí jeho dny a uloží se ke svým otcům?. Vidíme tak, že jedna z tužeb, které jsou člověku nejdražší, totiž být svědkem plodnosti vlastních činů, není vždycky Bohem vyslyšena. Myslím na ty z vás, kteří jsou otci a matkami rodin a mají velmi legitimní touhu dát svým dětem to nejlepší, co mají, a přejí si, aby viděli, že dosáhnou úspěchu. Nicméně, není třeba se mýlit, pokud jde o tento úspěch. Bůh od Davida žádá, aby mu dal důvěru. David sám nespatří svého nástupce, toho, jehož ?trůn bude pevný navždy? (2 Sam 7,16), protože tímto nástupcem, o kterém hovoří proroctví, je Ježíš. David Bohu důvěřuje. Stejně tak Josef důvěřuje Bohu, když naslouchá jeho poselství, jeho andělovi, který mu říká: ?Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého? (Mt 1,20). Josef se do dějin zapsal jako muž, který tváří v tvář tak neobvyklému sdělení, dal Bohu největší důkaz důvěry.

A vy, drazí otcové a matky rodin, kteří mne posloucháte, máte důvěru v Boha, který z vás činí otce a matky svých adoptivních dětí? Chcete, aby na vás mohl spoléhat v tom, že lidské a duchovní hodnoty, které jste přijali, předáte svým dětem, a tak budete žít v lásce a úctě k jeho svatému jménu? V této naší době, kdy se tolik lidí bez skrupulí snaží nastolit království peněz, a přitom pohrdají těmi nejnuznějšími, musíte být velmi ostražití. Afrika obecně, a Kamerun zvlášť, budou v nebezpečí, pokud neuznají pravého dárce života! Bratři a sestry z Kamerunu a Afriky, vy, kteří jste obdrželi od Boha tolik lidských schopností, pečujte o své duše! Nenechte se oklamat falešnou slávou a falešnými ideály. Věřte, ano, nadále věřte, že Bůh, Otec i Syn i Duch Svatý, je jediný, který vás miluje tak, jak očekáváte, a že je jediný, který vás může uspokojit a dát stabilitu vašemu životu. Kristus je jediná cesta života.

Pouze Bůh mohl dát Josefovi sílu, aby uvěřil andělovi. Pouze Bůh vám, drazí bratři a sestry, kteří žijete v manželství, dává sílu, abyste vychovávali své děti tak, jak On si přeje. Proste jej o to! Bůh je rád, když ho někdo prosí o to, co chce darovat. Proste ho o milost pravé a stále věrnější lásky, abyste byli obrazem Jeho lásky. Jak velkolepě uvádí žalm: ?Navěky je založena milost. Na nebi jsi upevnil svou věrnost? (Žl 88,3).

Tak jako na ostatních kontinentech, i ve vaší zemi a v celé Africe prožívá rodina v současné době svízelné období, které lze překonat věrností Bohu. Některé hodnoty tradičního života byly otřeseny. Vztahy mezi generacemi byly pozměněny tak, že už neusnadňují ? tak jako tomu bylo dříve ? předávání starobylých poznatků a moudrosti, zděděných po předcích. Příliš často jsme svědky vesnických exodů srovnatelných s těmi, ke kterým docházelo v minulosti. Kvalita rodinných svazků je tím hluboce dotčena. Příslušníci mladších generací jsou vykořeněni a křehčí, bohužel často bez skutečné práce, a tak hledají prostředky, kterými ze svého nelehkého života utíkají do importovaných, prchavých a umělých rájů, v nichž, jak známo, nikdy nedosáhnou hlubokého a trvalého štěstí. Někdy je i Afričan nucen opustit všechno, co tvoří jeho vnitřní bohatství. V důsledku rozvoje urbanizace opouští svou zemi fyzicky i morálně ne jako Abram, aby odpověděl na Pánovo volání, ale aby se vydal do jakéhosi vnitřního exilu, kterým se odcizuje svému vlastnímu bytí, svým pokrevním bratřím a sestrám i samotnému Bohu.

Jde tedy o nějaký osud či nevyhnutelnou evoluci? Zajisté nikoli! O to více musíme ?doufat, ačkoli už není naděje? (Řím 4,18). Rád bych zde s obdivem a uznáním ocenil obrovskou práci, kterou odvedla nesčetná sdružení, která povzbuzují život víry a praktickou lásku. Kéž se jim dostane upřímného poděkování! Kéž naleznou v Božím Slovu znovu sílu, aby šťastně dovršila všechny své plány ve službě integrálnímu rozvoji lidské osoby v Africe, a zejména v Kamerunu.

První prioritou je znovuobjevení smyslu života, který je přijímán jako Boží dar. Podle Písma svatého, stejně jako pro tu nejvytříbenější moudrost vašeho kontinentu, je příchod dítěte milostí, Božím požehnáním. Lidstvo se dnes vybízí, aby změnilo svůj pohled. Každá lidská bytost, i ta nejmenší a nejchudší, je stvořena ?k obrazu a podobě Boha? (Gn 1,27) a má žít! Smrt nesmí převážit nad životem! Smrt nebude mít nikdy poslední slovo!

Synové a dcery Afriky nebojte se věřit, doufat a milovat, nebojte se říci, že Ježíš je Cesta, Pravda a Život a že jenom on nás může spasit. Svatý Pavel je inspirovaným autorem, kterého Duch Svatý daroval církvi, aby byl ?učitelem mezi pohany? (1 Tim 2,7) a říká nám, že Abram ?doufal a věřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: Tak četné bude tvé potomstvo? (Řím 4,18).

?Pevní v naději, ačkoli už není naděje? ? není to snad velkolepá definice křesťana? Afrika je povolána k naději skrze vás a ve vás! Spolu s Ježíšem Kristem, který vkročil na africkou půdu, může Afrika být kontinentem naděje. My všichni jsme příslušníci národů, které Bůh dal za potomstvo Abramovi. Každá a každý z nás jsme Bohem zamýšleni, chtěni a milováni. Každý a každá z nás máme hrát svou roli v plánu Boha, Otce i Syna i Ducha Svatého. Zasáhne-li vás malomyslnost, pomyslete na Josefovu víru; zaplaví-li vás nepokoj, pomyslete na naději Josefa, potomka Abramova, který doufal, ačkoli nebylo naděje, pohltí-li vás nevraživost či nenávist, pomyslete na lásku Josefa, který byl prvním mužem, jenž objevil lidskou tvář Boha v osobě dítěte, počatého z Ducha Svatého v lůně Panny Marie. Dobrořečme Kristu, že se nám tolik přiblížil, a vzdávejme mu díky, že nám dal Josefa jako příklad a vzor lásky k němu.

Drazí bratři a sestry, z celého srdce vám opakuji: tak jako Josef se nebojte vzít Marii s sebou, tj. nebojte se milovat církev. Marie, Matka církve, vás naučí následovat vaše pastýře, milovat vaše biskupy, vaše kněze, vaše jáhny, vaše katechety a následovat to, co vás učí, a modlit se podle jejich úmyslů. Vy, kteří žijete v manželství, dívejte se na lásku Josefa k Marii a k Ježíšovi; vy, kteří se připravujete na manželství, ctěte svého budoucího manžela či manželku, jako to činil Josef; vy, kteří jste zasvěceni Bohu v celibátu, zamýšlejte se nad učením církve, naší Matky: ?Panenství a bezženství kvůli Božímu království ? celibát ? nijak neodporuje vysoké důstojnosti manželství, nýbrž ji předpokládá a potvrzuje. Manželství a panenství jsou dva způsoby, jak vyjádřit a prožívat jediné tajemství smlouvy Boha s jeho lidem? (Redemptoris custos, 20).

Rád bych ještě zvláště povzbudil otce rodin, poněvadž Josef je jejich vzorem. Svatý Josef zjevuje tajemství Božího otcovství Krista a každého z nás. On může naučit tajemství svého otcovství, protože bděl nad Synem člověka. Každý otec dostává od Boha své děti, stvořené k Jeho obrazu a podobě. Svatý Josef byl snoubencem Marie. Každý otec rodiny se seznamuje s tajemstvím ženy skrze svou manželku. Tak jako svatý Josef ctěte a milujte, drazí otcové rodin, svou manželku a veďte své děti s láskou a prozíravostí k Bohu, u kterého mají být (srov. Lk 2,49).

A nakonec věnuji slova přátelství a povzbuzení všem mladým, kteří zde jsou. Vůči těžkostem života zachovejte odvahu! Váš život má v očích Boha nekonečnou cenu. Nechte se uchvátit Kristem, svou láskou mu dejte svůj souhlas, třeba i ke kněžství či zasvěcenému životu! To je nejvyšší služba. Dětem, které už nemají otce nebo žijí opuštěni v bídě na ulici, které jsou násilně odděleny od svých rodičů, zneužívány a týrány, najímány do vojenských oddílů, které řádí v různých zemích, všem bych rád řekl: Bůh vás miluje, nezapomíná na vás a svatý Josef vás ochraňuje! S důvěrou ho vzývejte.

Bůh vám žehnej a ochraňuj vás! Ať vám dá milost, abyste k němu věrně kráčeli. Ať dá vašim životům stálost ke sklizni plodů, jež od vás očekává! Ať vás učiní svědky své lásky, tady v Kamerunu a až na konec země! Vroucně se modlím, aby vám dal okusit radost z toho, že Mu patříte, nyní i na věky věků. Amen.

Drazí bratři v biskupské službě,
předsedové národních a regionálních biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru,

před čtrnácti lety 14. září 1995 můj ctihodný předchůdce, papež Jan Pavel II., podepsal právě zde v Yaoundé posynodální apoštolskou exhortaci Ecclesia in Africa. Mám dnes velkou radost, že vám mohu předat text Instrumentum laboris druhého mimořádného zasedání biskupské synody pro Afriku, které se bude konat v Římě letos v říjnu. Tématem tohoto zasedání je ?Církev v Africe ve službě smíření, spravedlnosti a pokoje? a navazuje na Ecclesia in Africa. Má velký význam pro život vašeho kontinentu, ale i pro život univerzální církve. Instrumentum laboris je plodem vašich reflexí, které vycházely z očekávání, jež odpovídají církevní a společenské situaci ve vašich zemích. Odráží velkou dynamiku církve v Africe, ale také výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a které budou projednány synodou. Dnes večer budu mít příležitost hovořit k tomuto tématu déle spolu se členy zvláštní Rady biskupské synody pro Afriku. Vroucně si přeji, aby práce synodálního zasedání přispěla k růstu naděje u vašich národů a na celém kontinentu, aby přinesla každé z vašich místních církví nový evangelní a misijní podnět ve službě smíření, spravedlnosti a pokoje podle programu, který vyjádřil Pán: ?Vy jste sůl země? Vy jste světlo světa? (Mt 5,13.14). Kéž je radost církve v Africe ze slavení této synody také radostí univerzální církve!

Vybízím vás, drazí bratři a sestry, abyste se semkli kolem vašich biskupů, kteří představují církev všech národů Afriky, a abyste do úmyslů svých modliteb přijali přípravy a konání této velké církevní události. Kéž Královna Míru podpoří úsilí všech ?tvůrců? smíření, spravedlnosti a pokoje! Naše Paní Afriky, oroduj za nás!

Přeložil P. Milan Glaser, SJ

Další články z podrubriky Homilie