Nový portál Vatikánského rozhlasu

Pane kardinále,
drazí bratři v biskupské službě,

toto setkání s pastýři katolické církve v Kamerunu je pro mne velkým potěšením. Děkuji předsedovi vaší biskupské konference mons. Simon-Victor Tonyé Bakotovi, arcibiskupovi Yaoundé, za laskavá slova, kterými mě jménem vás všech pozdravil. Vaše země již potřetí přijímá Petrova nástupce, a jak víte, důvodem mojí cesty je především setkat se s národy milovaného afrického kontinentu a zároveň předat Instrumentum laboris druhého mimořádného zasedání biskupské synody pro Afriku předsedům biskupských konferencí. Dnes chci vaším prostřednictvím srdečně pozdravit všechny věřící, svěřené vaší pastorační péči. Milost a pokoj Pána Ježíše ať je s každým z vás, se všemi rodinami vaší velké a krásné země, s kněžími, řeholníky a řeholnicemi, katechety a všemi, kdo jsou zapojeni do hlásání evangelní zvěsti!

V tomto Roce sv. Pavla je zvláště vhodné připomenout naléhavou potřebu hlásat evangelium všem. Toto poslání, které církev obdržela od Krista, zůstává prioritou, poněvadž je mnoho těch, kteří čekají na poselství naděje a lásky, jež jim dovolí ?dosáhnout svobody ve slávě Božích dětí? (Řím 8,21). Spolu s vámi, drazí bratři, jsou celá vaše diecézní společenství posílána svědčit o evangeliu. 2. vatikánský koncil důrazně připomněl, že ?misijní činnost církve vyplývá ze samotné vnitřní podstaty církve? (Ad gentes, č. 6). K tomu, aby pastýři mohli vést a podněcovat Boží lid v tomto poslání, musí být především oni sami hlasateli víry a přivádět ke Kristu nové učedníky. Zvěstování evangelia je právě biskupovi vlastní, a proto svatý Pavel prohlašuje: ?Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal!? (1 Kor 9,16). Věřící potřebují slovo svého biskupa, který je katechetou par excellence, aby byla upevněna a očištěna jejich víra.

K tomu, aby bylo možné přijmout evangelizační poslání a odpovědět na různé výzvy života v dnešním světě, je nutné kromě institucionálních setkání, která jsou nezbytná, především hluboké společenství, které pastýře církve vzájemně spojuje. Kvalita práce vaší biskupské konference, která dobře odráží život církve a společnosti v Kamerunu, vám umožní, abyste společně hledali návrhy na mnohé výzvy, s nimiž se církev musí vyrovnat, a prostřednictvím vašich pastýřských listů nabízeli obecné pokyny, které pomáhající věřícím v jejich životě v církvi i společnosti. Živé povědomí kolegiální dimenze vaší služby vás musí vést k realizaci rozmanitých projevů svátostného bratrství ? od přijetí a vzájemné úcty k různému vnímání charity a konkrétní spolupráce (srov. Pastores gregis, č. 59). Účinná spolupráce mezi diecézemi na lepším rozmísťování kněží ve vaší zemi může jedině usnadnit vztahy bratrské solidarity s nejchudšími diecézními církvemi, aby zvěst evangelia nebyla ochuzena o své služebníky. Tato apoštolská solidarita velkoryse objímá potřeby ostatních místních církví, zejména na vašem kontinentu. Tak se jasně ukáže, že vaše křesťanské komunity jsou také církví misijní podle příkladu těch, které vám evangelní poselství předaly.

Drazí bratři v biskupské službě, biskup a jeho kněží jsou povoláni navazovat vztahy zvláštního společenství, založené na jejich specifické účasti na jediném Kristově kněžství, i když v odlišném stupni. Kvalita vztahů s kněžími, kteří jsou vašimi hlavními a nepostradatelnými spolupracovníky, má zásadní význam. Když kněží vidí ve svém biskupovi otce a bratra, který je má rád, naslouchá jim, povzbuzuje je v jejich zkouškách a věnuje přednostní pozornost jejich lidskému i materiálnímu blahobytu, vede je to k tomu, že berou na sebe svou službu plně, poctivě a účinně. Příklad a slova jejich biskupa jsou pro ně podstatnou pomocí v tom, aby duchovní a svátostný život měl v jejich službě ústřední postavení, a pobízí je k tomu, aby objevovali stále hlouběji, že pastýř je v první řadě mužem modlitby a že duchovní a svátostný život je mimořádným bohatstvím, které jsme dostali k prospěchu nám svěřeného lidu. Vybízím vás tedy, abyste zvláště bděli nad věrností kněží a zasvěcených osob k závazkům, které přijali spolu se svěcením a vstupem do řeholního života, aby ve svém povolání vytrvali k větší svatosti církve a slávě Boží. Autentičnost jejich svědectví vyžaduje, aby neexistoval žádný rozdíl mezi tím, co učí a co každodenně žijí.

Ve vašich diecézích je mnoho mladých kandidátů na kněžství. Můžeme za ně Pánu děkovat. Podstatné je, aby se přistoupilo k serióznímu rozlišování. Vybízím vás proto, abyste navzdory organizačním těžkostem v rovině pastorace, k nimž může občas dojít, dávali přednost výběru a formaci těch, kdo tyto kandidáty formují a duchovně vedou. Musí osobně a do hloubky znát kandidáty kněžství a musí být s to zaručit jejich solidní lidskou, duchovní a pastorační formaci, která z nich učiní zralé a vyvážené muže, připravené pro kněžský život. Vaše stálá bratrská podpora bude těm, kdo kandidáty formují, pomáhat plnit jejich úlohu s láskou k církvi a k jejímu poslání.

Již od počátků křesťanské víry v Kamerunu přispívají významně k životu církve řeholníci a řeholnice. Spolu s vámi děkuji Bohu a mám radost z rozvoje zasvěceného života mezi syny a dcerami vaší země, což umožňuje, aby se v komunitách vaší země projevila charismata, jež jsou Africe vlastní. Sliby evangelních rad jsou totiž ?viditelným znamením, které může a má účinně vést všechny členy církve k tomu, aby plnili bez zdráhání povinnosti křesťanského povolání? (Lumen Gentium, č.44).

Ve vaší službě evangelní zvěsti vám pomáhají také další pastorační pracovníci, zejména katecheté. V evangelizaci vaši země měli a dosud mají určující roli. Děkuji jim za jejich velkorysost a věrnost ve službě církvi. Jejich prostřednictvím se uskutečňuje autentická inkulturace víry. Proto je podstatná jejich lidská, duchovní a věroučná formace. Materiální, morální a duchovní podpora, kterou jim pastýři poskytují při plnění jejich poslání, aby měli zajištěny dobré životní a pracovní podmínky, je ze strany církve také projevem uznání, jak důležité je jejich nasazení při hlásání a rozvoji víry.

Mezi četnými výzvami, s nimiž se ve vaší pastýřské odpovědnosti setkáváte, představuje situace rodiny zvláštní starost. Těžkosti, způsobené zejména dopadem modernizace a sekularizace na tradiční společnost, vás vedou k rozhodné obraně základních hodnot africké rodiny. Její evangelizace je jednou z vašich hlavních priorit. Při podpoře pastorace rodin se snažíte o to, aby se lépe chápala povaha, důstojnost a role manželství, které vyžaduje nerozlučnou a trvalou lásku.

Liturgie zaujímá důležité místo mezi projevy víry vašich komunit. Církevní slavení je obvykle slavnostní a radostné, vyjadřuje zápal věřících, kteří jsou šťastni, že společně tvoří církev a chválí Pána. Je proto podstatné, aby takto projevovaná radost nebyla překážkou, ale prostředkem k navázání dialogu s Bohem skrze zvnitřnění struktury a slov, z nichž se liturgie skládá, aby tak zprostředkovala to, co se děje v srdci věřících v hluboké jednotě s ostatními účastníky. Důstojnost slavení, zejména s velkou účastí lidu, je toho výmluvným znamením.

Rozvoj sekt a esoterických hnutí, podobně jako rostoucí vliv pověrečné religiozity a relativismu jsou naléhavou výzvou a pobídkou k nové formaci mládeže i dospělých, zejména v univerzitním a intelektuálním světě. V této perspektivě bych rád povzbudil a ocenil úsilí Katolického institutu v Yaoundé a všech církevních institucí, jejichž posláním je zpřístupnit a umožnit chápání Božího Slova a církevního učení. Jsem rád, když vím, že ve vaší zemi se věřící stále více zapojují do života církve a společnosti. Četná sdružení laiků, která kvetou ve vašich diecézích, jsou znakem působení Ducha v srdcích věřících a přispívají k novému hlásání evangelia. Těší mne, že vidím aktivní účast ženských sdružení v různých oblastech poslání církve. To svědčí o chápání důstojnosti ženy a jejího specifického poslání v církevních komunitách i ve společnosti. Děkuji Bohu za závazek, kterým u vás laici přispívají k budoucnosti církve a k šíření evangelní zvěsti. Prostřednictvím svátostí křesťanské iniciace a darů Ducha Svatého jsou kvalifikovanými a angažovanými hlasateli evangelia ve službě lidské osobě a společnosti. Upřímně vás proto povzbuzuji, abyste vytrvali ve svém úsilí, abyste jim dali solidní křesťanskou formaci, která jim umožní ?vykonávat naplno jejich funkci křesťansky animovat časný řád (politický, kulturní, ekonomický, sociální), což je pro světské poslání laiků charakteristické? (Ecclesia in Africa, č.75).

V kontextu globalizace, ve kterém žijeme, má církev zvláštní starost o lidi, kteří se ocitli v nouzi. Biskupa zavazuje jeho poslání k tomu, aby byl hlavním obráncem práv chudých, prosazoval a podporoval charitu, projev lásky Páně k maličkým. Věřící jsou tak vedeni ke konkrétnímu chápání toho, že církev je pravou Boží rodinou, které je sjednocená v bratrské lásce, jež vylučuje jakékoli přehnané zaměření na výjimečné postavení jednoho etnika a přispívá ke smíření a spolupráci mezi jednotlivými etniky ve prospěch všech. Církev prostřednictvím svého sociálního učení chce probouzet naději v srdcích těch, kteří se ocitli na okraji. Je rovněž povinností křesťanů, zejména laiků, kterým je svěřena ekonomická, politická či sociální odpovědnost, aby se nechali vést sociálním učením církve a přispívali k budování spravedlivějšího světa, ve kterém bude moci každý důstojně žít.

Pane kardinále, drazí bratři v biskupské službě, na závěr našeho setkání bych opět rád vyjádřil svou radost, že jsem ve vaší vlasti a mohu se setkat s lidem Kamerunu. Děkuji vám za vaše vřelé přijetí, jež je znamením africké pohostinnosti. Panna Maria, Naše Paní Afriky, ať bdí nad vašimi diecézními komunitami. Svěřuji jí celý kamerunský lid a z celého srdce vám uděluji apoštolské požehnání, kterým objímám kněze, řeholníky a řeholnice, katechety a všechny věřící vašich diecézí.

Přeložil P. Milan Glaser, SJ

Další články z podrubriky Promluvy