Vatikán.
Ve Vatikánu byl dnes představen katalog hebrejských rukopisů uložených ve Vatikánské knihovně. Zahrnuje všech zrhuba 800 položek hebrejského písemnictví z 11 rukopisných fondů knihovny, od 9. století po dnešní dobu. Na prezentaci vystoupil kard. Raffaele Farina, Archviář a bibliotekář Svaté církve římské, velvyslanec Izraele u Svatého Stolce, Mordechay Lewy a editor svazku, izraelský badatel Benjamin Richler. U našeho mikrofonu je prefekt Vatikánské knihovny,
mons. Cesare Pasini:
?Jde o první katolog těchto rukopisů Vatikánské knihovny od doby Giuseppe Simonia Assemaniho, tedy od 18. století. Kromě toho je opravdu kompletní, zahrnuje 800 signatur, 800 rukopisných svazků. Za jeho publikací je ohromná badatelská práce, na níž se podílela řada lidí téměř celých deset let. Významné je také to, že je výsledkem spolupráce mezi Vatikánskou knihovnou a Institutem pro mikrofilmy židovských rukopisů (Institute of Microfilm hebrew Manuscripts) Národní knihovny a Univerzity v Jeruzalémě, který shromažďuje mikrofilmy židovských rukopisů z celého světa. S potěšením mohu konstatovat, že šlo o spolupráci po všech stránkách vynikající.?
Jsou mezi hebrejskými rukopisy ze sbírek Vatikánské knihovny nějaké, na které stojí za to upozornit?
?Samozřejmě, například jeden z Urbinské série (Urbinate), dokonce číslo jedna. Jde o dvou jazyčný hebrejsko-aramejský kodex, obsahující celou Bibli. Datován je do roku 1294. Nebo rukopis tzv. série neofitů, také číslo 1, který je jediným zachovaným exemplářem palestinských targumů (tj. komentované židovské Bible v aramejštině). Nejstarší hebrejský rukopis, který knihovna vlastní, je z 9. století a je zároveň nejstarším známým: Sifra, tj. midraš k Levitiku, tzn. výklad Třetí knihy Mojžíšovy. Kromě toho bych chtěl připomenout italské biblické manuskripty ze 13. až 15. století, které se dostaly také na výstavu v Jeruzalémě v roce 2005. Jejich zvláštností je to, že vznikaly ve spolupráci s italskými židy. Takže například rukopis uspořádal Žid, ale autorem kopií a výzdoby už byl křesťan. Chtělo by se tedy říci: ?spolupracovali daleko dříve než my ? což bychom si vůbec nepřipouštěli ? a jak dobré výsledky z této spolupráce vzešly.?
- říká k prezentaci katalogu hebrejských rukopisů ze sbírek Vatikánské knihovny její prefekt, mons. Cesare Pasini.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
