Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

19.10.2008 

Kam přichází Bůh, poušť rozkvétá

Benedikt XVI. v poutním místě P. Marie Růžencové v Pompejích

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry!
Ve stopách Božího služebníka Jana Pavla II. jsem dnes přišel do Pompejí, abych spolu s vámi uctil Pannu Marii, Královnu posvátného růžence. Přišel jsem zvláště proto, abych Matce Boží, v jejímž lůně se Slovo stalo tělem, svěřil shromáždění synodu biskupů, který probíhá ve Vatikánu na téma Boží slovo v životě a poslání církve. Má návštěva se sbíhá také se Světovým dnem misií. Když rozjímáme o Marii jako o Té, jež přijala k sobě Boží Slovo a dala ho světu, budeme se při této mši svaté modlit za ty, kdo v církvi nasazují své síly ve službě hlásání evangelia všem národům. Drazí bratři a sestry, děkuji vám za přivítání! Všechny vás objímám s otcovskou láskou a s vděčností za modlitby, které odtud bezustání stoupají k nebesům ? za Petrova nástupce a za potřeby obecné církve.

Benedikt XVI. dále pozdravil arcibiskupa Carla Liberatiho, který je papežským delegátem pro toto poutní místo, představitele městské správy a především řeholníky, řeholnice a dobrovolníky, kteří pokračují v díle bl. Bartola Longa,i jejich svěřence ? tedy nemocné, trpící, mladé v nesnázích, vězně a sociálně slabé. Pak pokračoval v homilii:

Dovolme nyní, aby nás Ona, naše Matka a Učitelka vedla v rozvažování nad Božím slovem, které jsme vyslechli. První čtení a žalm vyjadřují radost Izraelského národa ze spásy, které se mu dostává od Boha; ze spásy, která je osvobozením od zla a nadějí na nový života. Sofoniášovo proroctví v prvním čtení je určeno Izraeli, který je nazýván ?Siónská dcera? a ?dcera Jeruzalémská? a je vyzýván k radosti: ?Zaplesej? zahlahol ? jásej z celého srdce!? (Sof 3,14). Je to stejná výzva, s jakou se anděl Gabriel obrací k Marii v Nazaretě: ?Buď zdráva, milosti plná? (Lk 1,28). ?Neboj se, Sióne? (Sof 3,16), říká prorok; ?Neboj se, Maria? (Lk 1,30), říká anděl. Také důvod oné důvěry je týž: ?Hospodin, tvůj Bůh je uprostřed tebe,? říká prorok; ?Pán je s tebou? (Lk 1,28), ujišťuje nebeský Posel P. Marii. Také Izajášův chvalozpěv končí stejně: ?Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu ? Svatý Izraele? (Iz 12,6).
Přítomnost Hospodina je zdrojem radosti, protože kde je On, tam je zlo poraženo a triumfuje život a pokoj. Chtěl bych zdůraznit zejména nádherná Sofoniášova slova, když se obrací k Jeruzalému: Hospodin ?obnovil k tobě svou lásku? (3,17). Ano, Boží láska má tuto moc, dokáže všechno obnovit, počínaje lidským srdcem, které je jejím vrcholným dílem, v němž Duch Svatý nejlépe působí svou proměňující silou. Bůh obnovuje lidské srdce svou milostí, když odpouští hřích, smiřuje ho a vlévá do něj touhu po dobru. To všechno se ukazuje v životě světců, jak vidíme na tomto místě zejména na apoštolském díle bl. Bartola Longa, zakladatele nových Pompejí. Otevřme tedy nyní také svá srdce této lásce, obnovující člověka a všechno ostatní.

Již od počátků křesťanská komunita viděla v ženské postavě personifikující Izrael a Jeruzalém významnou a prorockou blízkost P. Marii, která byla rozpoznána právě jako ?Siónská dcera? a archetyp lidu, který ?našel milost? v Hospodinových očích. Je to interpretace, s níž se setkáváme v evangelijním příběhu o svatbě v Káni (Jan 2,1-11). Evangelista Jan symbolicky ukazuje, že Ježíš je ženichem Izraele ? nového Izraele, kterým jsme ve víře také my všichni ? jenž přináší milost nové Smlouvy, znázorněné ?dobrým vínem?. Evangelium zároveň zdůrazňuje také roli Marie, která je na začátku označena za ?Ježíšovu matku?, ale kterou pak sám Syn nazve ?ženou? ? a to je hluboce významné, protože z toho plyne, že proti příbuzenskému vztahu staví pouto duchovní, Maria tak totiž ztělesňuje nevěstu, Pánem milovanou, lid, který si On vyvolil, aby vyzařoval jeho požehnání na celou lidskou rodinu. Symbol vína spolu s obrazem hostiny navozuje téma radosti a svátku. Kromě toho víno, stejně jako biblické obrazy vinice a vinného kmene, metaforicky odkazuje k lásce: Bůh je vinař, Izrael je vinice, vinice, která najde svůj dokonalý výraz v Kristu, jehož ratolestmi jsme my a plodem je víno, tedy láska ? protože právě láska je tím, co Bůh očekává od svých dětí. Prosme tedy nyní Pána, který dal Bartoloměji Longovi milost přinášet lásku na tuto zemi, aby také náš život a naše srdce přinášelo plody lásky a tak obnovovalo zemi.

K lásce povzbuzuje také apoštol Pavel v druhém čtení z Listu Římanům. Nacházíme tu náčrt života křesťanského společenství, jehož členové byli obnovení láskou a usilují o stálou obnovu, aby vždy rozlišovali Boží vůli a neupadali do konformismu se světskou mentalitou (srov. 12,1-2). Nové Pompeje ? i se svými limity vlastními každému lidskému dílu ? jsou příkladem této nové civilizace, která povstala rozvinula se pod mateřským pohledem P. Marie. A typickým rysem křesťanské civilizace, jak mnohokrát zdůrazňovali moji ctihodní předchůdci, je milosrdná láska: láska Boží, která se projevuje v lásce k bližnímu.
Když tedy sv. Pavel píše křesťanům do Říma: ?V horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví, služte Pánu? (12,11), vyvolává to myšlenku na Bartola Longa a na nejrůznější díla milosrdné lásky pro nejpotřebnější, která uvedl do pohybu. Pobízen láskou dokázal navrhnout nové město, které pak vyrostlo kolem mariánského poutního místa, téměř jako záře vysílající světlo víry a naděje. Město P. Marie a milosrdné lásky, které nicméně není oddělené od světa, není ? jak se říká ?katedrálou na poušti? ? ale je začleněno do krajiny tohoto údolí, aby ho osvobozovalo a zvelebovalo. Dějiny církve jsou ? Bohu díky ? bohaté na zkušenosti toho druhu a také dnes jich najdeme dost ve všech koutech světa. Jsou to zkušenosti bratrství, které ukazují tvář jiné společnosti, žijící jako kvas uprostřed občanských vztahů. Síla milosrdné lásky je neodolatelná, je to láska, která skutečně posouvá svět kupředu!

Kdo by si pomyslel, že tady vedle rozvalin antických Pompejí vyroste Mariánské poutní místo světového významu a tolik sociálních iniciativ, které tlumočí evangelium do konkrétní služby lidem v nesnázích? Kam přichází Bůh, poušť rozkvétá! Také bl. Bartolo Longo dal ve svém osobním obrácení svědectví této duchovní síle, která proměňuje člověka zevnitř a uschopňuje ho činit velké věci podle Božího plánu. Příběh jeho duchovní krize a obrácení je dnes velice aktuální. V době univerzitních studií v Neapoli se vzdálil křesťanské víře pod vlivem imanentistické a pozitivistické filosofie, stal se bojovným antiklerikálem a začal se oddávat spiritistickým a pověrčivým praktikám. Jeho obrácení, objev pravé Boží tváře, přináší velmi výmluvné poselství pro nás, protože ? bohužel ? podobné tendence nechybí ani v našich časech. V tomto roce sv. Pavla bych rád zdůraznil, že Bartolo Longo stejně jako sv. Pavel byl proměněn z pronásledovatele v apoštola. Stal se apoštolem křesťanské víry, mariánského kultu a zejména růžence, ve kterém shledal syntézu celého evangelia.

Toto město, které založil, je tedy historickým dokladem toho, jak Bůh proměňuje svět. Naplňuje lidské srdce láskou a činí z něj ?hybatele? náboženské a sociální obnovy. Pompeje jsou příkladem toho, jak víra může působit v lidských městech, jak povolává apoštoly lásky, kteří vstupují do služeb malých a chudých a činí tak proto, aby i ti nejposlednější byli respektování ve své důstojnosti a nacházeli přijetí a pozvednutí. Tady v Pompejích lze pochopit, že láska k Bohu a láska k bližnímu jsou neoddělitelné. Tady pravý křesťanský lid, lidé, kteří jsou v životě připraveni k oběti, nachází sílu vytrvat v dobrém bez útěku ke kompromisu. Tady, u nohou Mariiných, rodiny nacházejí nebo upevňují radost lásky, která je drží pohromadě. Proto bylo příhodné, že jako příprava na dnešní návštěvu proběhla přesně před měsícem ?pouť rodin pro rodinu?, při níž jste svěřili P. Marii tuto základní buňku společnosti. Bdi, Svatá Panno, nad všemi rodinami a nad celým italským národem!

Kéž tento poutní chrám a město zůstane vždy spojen s jedinečným darem P. Marie, kterým je modlitba růžence. Když vidíme na slavném obraze Madony z Pompejí P. Marii a Dítě Ježíše, jak předávají růžence sv. Kateřině a sv. Dominikovi, ihned chápeme, že tato modlitba vede skrze Marii k Ježíšovi, jak nás to učil také náš drahý Papež Jan Pavel II. v listu Rosarium Virginis Mariae, ve kterém výslovně odkazuje na bl. Bartola Longa a na charisma Pompejí. Růženec je kontemplativní modlitba přístupná pro všechny: velké i malé, laiky i kleriky, vzdělance i nepoučené. Je to duchovní pouto s Marií, které vede k tomu, abychom zůstali spojeni s Ježíšem, připodobňovali se mu, sbližovali se s jeho vnímáním a jednali tak, jak jednal On. Růženec je duchovní ?zbraň? k boji proti zlu, proti každému násilí, za pokoj v srdcích, v rodinách, ve společnosti a na světě.

Drazí bratři a sestry, při této eucharistii, nevyčerpatelném zdroji života a naděje, osobní a sociální obnovy, děkujme Bohu z to, že nám dal v Bartolo Longovi zářného svědka evangelijní pravdy. Obraťme ještě jednou svá srdce k Marii slovy Modlitby, kterou se zanedlouho společně pomodlíme: ?Ty, Matko naše, jsi naše Přímluvkyně, naše naděje, smiluj se nad námi? Milosrdenství všech, ó matko milosrdenství!? Amen.

Přeložila Johana Bronková

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti