VaticanNews.va

   16. 1. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5282
Poslechem z webových stránek.3374
Četbou textů na webových stránkách.5282
Poslechem i četbou.3203


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Otazníky nad procesem proti kardinálu Barbarinovi

Svatý otec zaskočil svou návštěvou klarisky z umbrijského kláštera Vallegloria

O Otčenáši – tlučte, a otevře se vám


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

12.9.2008 

Kriterium dělící politickou a náboženskou sféru nabídnul Kristus

Benedikt XVI. na uvítanou, Paříž

Česká sekce RV

Pane prezidente,
dámy a pánové,
drazí přátelé!
Poprvé od okamžiku, kdy mne Prozřetelnost povolala na Petrův stolec, vstupuji na francouzskou půdu a jsem dojat a poctěn vřelým přijetím, které jste mi připravili. Vám, pane prezidente, jsem obzvláště vděčný za srdečné pozvání k návštěvě Vaší země i za laskavá slova na uvítanou. Nelze přitom nevzpomenout na návštěvu Vaší Excelence ve Vatikánu před devíti měsíci. Vaším prostřednictvím zdravím všechny, kdo obývají tuto zemi s tisíciletou historií, s přítomností bohatou na události a se slibnou budoucností. Je známo, že se Francie nezřídka ocitá v centru modliteb papeže, který nemůže zapomenout na to, co během staletí dala církvi. Hlavním důvodem mé cesty jsou oslavy 150. výročí zjevení Panny Marie v Lurdech. Rád bych se přidal k nesčetným zástupům poutníků z celého světa, kteří v průběhu letošního roku přicházejí do této mariánské svatyně, vedeni vírou a láskou. Právě víru a lásku přicházím do Vaší země slavit v těchto čtyřech milostivých dnech, jež jsou mi zde dány strávit.

Na své pouti do Lurd jsem nemohl vynechat Paříž. Vaše hlavní město je mi důvěrně známé. Často jsem zde přebýval a v uplynulých letech jsem tu během svých studií a předcházejících poslání navázal mnohá lidská a intelektuální přátelství. Vracím se tedy rád a s radostí využívám této příležitosti, abych vzdal poctu impozantnímu pokladu kultury a víry, který během staletí skvostně utvářel Vaši zem a dal světu velké postavy služebníků národa i církve, jejichž učení a příklad přirozeně překročily zeměpisné a národnostní hranice, aby poznamenaly běh světa.

Během své návštěvy v Římě jste, pane prezidente, připomněl, že kořeny Francie ? tak jako Evropy ? jsou křesťanské. Dostatečně o tom svědčí dějiny: Vaše země již ve svých počátcích přijala poselství evangelia a třebaže se někdy nedostává dokumentů, zůstává faktem, že svědectví o existenci křesťanských komunit v Galii je velmi starobylého data. Nelze si bez dojetí nepřipomenout, že město Lyon mělo svého biskupa již v polovině 2. století a že sv. Irenej, autor spisu Adversus haereses, vydal výmluvné svědectví o síle křesťanského myšlení. Svatý Irenej přišel ze Smyrny, aby zde hlásal víru ve zmrtvýchvstalého Krista. Lyon měl tedy biskupa, jehož mateřštinou byla řečtina. Může existovat krásnější příznak univerzální povahy a určení křesťanského poselství? Církev, usazená ve Vaší zemi již od starověku, zde sehrála svou civilizační roli, a rád bych jí proto na tomto místě vzdal hold. Vy sám jste na to poukázal během své promluvy v Lateránském paláci loni v prosinci. Předávání antické kultury prostřednictvím mnichů, učitelů a písařů, formace srdce a ducha k lásce vůči chudým, pomoc těm nejnuznějším prostřednictvím zakládání četných řeholních kongregací, přínos křesťanů k upevnění pozice galských a později francouzských institucí, to vše je velmi dobře známo a nemusím o tom obšírně pojednávat. Tisíce kaplí, kostelů, opatství a katedrál, které zdobí centra měst nebo samotu vesnic, hovoří dostatečně o tom, jak staří otcové víry chtěli uctít toho, který jim daroval život a uchovává nás v bytí.

Četné osoby se také tady ve Francii věnovaly reflexi o vztazích mezi církví a státem. K problému vztahů mezi politickou a náboženskou sférou však ve skutečnosti Kristus nabídnul základní kriterium, ve kterém se nachází správné řešení. Učinil tak, když odpovídal na otázku, jež mu byla položena, a prohlásil: ?Co je císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, Bohu? (Mk 12,17). Nyní se církev ve Francii těší ze svobodného režimu. Dřívější nedůvěra se postupně změnila na klidný a pozitivní dialog, který se stále více konsoliduje. Od roku 2002 slouží dialogu nový nástroj, v jehož přínos mám velkou důvěru, neboť na obou stranách je dobrá vůle. Víme, že některé oblasti dialogu zůstávají i nadále otevřeny a bude třeba je projít a postupně je s rozhodností a trpělivostí vylepšit. Ostatně vy sám, pane prezidente, jste k pojmenování tohoto otevřenějšího porozumění užil výrazu ?pozitivní laicita?. V této historické chvíli stále užšího prolínání kultur jsem hluboce přesvědčen, že nová reflexe o pravém významu a důležitosti laicity se stala nezbytnou. Základem je totiž z jedné strany důraz kladený na rozlišování politické a náboženské oblasti za účelem ochrany jak náboženské svobody občanů, tak odpovědnosti státu vůči nim, a z druhé strany zřetelnější vědomí nenahraditelné funkce náboženství při formaci svědomí i přínosu, který může mít spolu s ostatními společenskými institucemi při tvorbě základního etického konsensu.

Papež jako svědek Boha, který miluje a zachraňuje, se snaží být rozsévačem lásky (charitas) a naděje. Každá lidská společnost potřebuje naději a tato nezbytnost je ještě silnější v dnešním světě, který nabízí málo tužeb duchovních a málo jistot materiálních. Mládež představuje mou největší starost. Někteří mladí se snaží hledat zaměření, které by jim vyhovovalo, nebo trpí ztrátou opor v rodinném životě. Jiní zase prožívají meze podmiňujícího náboženského komunitarismu. Často se ocitají na okraji a jsou ponecháni sobě samým, jsou křehcí a musí sami čelit realitě, která je překračuje. Je proto nezbytné, nabídnout jim solidní výchovný rámec a povzbudit je, aby respektovali druhé a pomáhali jim a poklidně tak dosáhli dospělosti. Církev v této oblasti může nabídnout svůj specifický přínos. Také sociální situace západního světa, poznamenaného bohužel zamlčovaným nárůstem rozdílu mezi bohatými a chudými, mi dělá starosti. Jsem si jist, že je možné nalézt spravedlivá řešení, která budou překračovat nezbytnou bezprostřední pomoc a zamíří k jádru problému s úmyslem chránit slabé a prosazovat jejich důstojnost. Církev se nezřídka snaží prostřednictvím svých četných institucí a iniciativ i dalších četných sdružení ve Vaší zemi tuto bezprostřední pomoc zajišťovat, příkazy k odstraňování nespravedlnosti jsou však úkolem státu. V mnohem širším rámci také přemýšlím, pane prezidente, o stavu naší planety. Bůh nám velkodušně svěřil svět, který stvořil. Je třeba naučit se jej respektovat a lépe jej chránit. Mám za to, že nadešla chvíle přijít s konstruktivnějšími návrhy, jež by zaručily blahobyt budoucích generací.

Vykonávat předsednictví Evropské unie je pro Vaši zemi příležitostí ke svědectví o tom, že Francie podle své vznešené tradice lpí na lidských právech a na jejich prosazování pro blaho jednotlivce i společnosti. Když evropský občan vidí a osobně zakouší, že nezcizitelná práva lidské osoby od početí do přirozené smrti i ta, která se týkají svobodné výchovy, rodinného života, práce a přirozeně také práva náboženská, tedy když evropský občan zaznamená, že tato práva tvoří nerozlučný celek, jsou prosazována a respektována, pak plně pochopí vznešenost budované Unie a stane se jejím aktivním tvůrcem. Úkol, který leží na Vás, pane prezidente, není snadný. Doba je nejistá a je obtížné najít správnou cestu mezi každodenními sociálními, ekonomickými, národními a mezinárodními zákruty. Zejména před nebezpečím opětovného vyvstání staré nedůvěry, napětí a sporů mezi národy, které nyní se znepokojením sledujeme, je Francie, jako země historicky citlivá ke smíření mezi národy, povolána pomoci Evropě budovat pokoj uvnitř jejích hranic i v celém světě. Je důležité prosazovat za tímto cílem jednotu, která nemůže a nechce být uniformní, ale která je schopna zaručit respektování národnostních rozdílů a různých kulturních tradic, jež představují bohatství evropské symfonie, a z druhé strany připomínat, že ?sama národní totožnost se nemůže uskutečnit jinak než v otevřenosti k jiným národům a v solidaritě s nimi? (Ecclesia in Europa, 112). Mám plnou důvěru v to, že Vaše země bude stále více přispívat k pokroku tohoto věku směrem ke klidu, harmonii a pokoji.

Pane prezidente, drazí přátelé, rád bych vám znovu vyjádřil svou vděčnost za toto setkání. Ujišťuji Vás, že se nepřestanu intenzivně modlit za Vaši krásnou zemi, aby jí Bůh udělil pokoj a prosperitu, svobodu a jednotu, rovnost a bratrství. Svěřuji tyto úmysly mateřské přímluvě Panny Marie, hlavní patronky Francie. Bůh žehnej Francii a všem Francouzům.

přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.9.08 Mariino zjevení otevřelo privilegovaný prostor pro setkání s Boží láskou
16.9.08 Kard. Vingt-Trois: Benedikt XVI. přinesl církvi ve Francii nový dynamismus
16.9.08 O.Lombardi bilancuje cestu Benedikta XVI. do Francie
15.9.08 Doba příznivá pro návrat k Bohu
15.9.08 Hodinu loučení se světem určí Bůh



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Mezi jedincem a lidským společenstvím dochází ke schismatu

Dekrety Kongregace pro svatořečení se týkají sedmnácti žen

Užití a vlastnictví jaderných zbraní je nemorální, řekl papež sdružení Pax Christi

Papež: Veškeré zlo ve světě pramení z pohrdání životem

Bukurešťský biskup: Papežova návštěva připomene komunistické pronásledování

K účasti venezuelské nunciatury na inaugarci prezidenta Madury

Bude utrechtská katedrála muzeem?

Nový předseda Indické biskupské konference

Čína: Děti a nezletilí do 18 let nesměly na vánoční bohoslužby

Půl druhého milionu euro z Fontány di Trevi

Papež: Víra se předává rodinným dialektem

Svatý otec: Křtem vyjevuje Ježíš logiku a smysl svého poslání

 Nově na webu
Svatý otec: Při křtu ukazuje Ježíš svůj vztah k lidu a k Otci

Publicistika: Shromáždění Pastýřů s konkrétním cílem

Publicistika: Don Bosko – „skrytý přenašeč“ evangelní radosti

Rozhovory: Dovolili jsme si přispět naší troškou písku do mlýna

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv leden 19
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru

O teologii manželství

Božím lidem je třeba se stát