Vatikán/Tbilisi.
Benedikt XVI. věnoval 125 tisíc dolarů na pomoc uprchlíkům v Jižní Osetii. Informoval o tom biskup Giuseppe Pasotto. ?V zemi s pravoslavnou většinou měla velký ohlas skutečnost, že se hlava katolické církve tak zabývá tímto konfliktem, má na srdci osud Gruzínců a modlí se za ně,? řekl apoštolský administrátor Kavkazu.
Odcházející ruská vojska za sebou nechávají zplundrovanou zemi. Těm, kdo zůstali, pomáhá mimo jiné Charita. Mluví její ředitel,
o. Witold Szulczyński:
?Všichni děláme, co můžeme. Situace je stále ještě kritická. V okolí Tbilisi jsou uprchlíci umístěni asi na pěti stech místech. Část z nich spí na podlaze. 22. srpna jsme byli v jedné vesničce nedaleko Tbilisi, kde 200 lidí spalo na betonu, na nějakých kartonech, nic jiného neměli. Vezli jsme jim matrace. Ten den v noci jsme se zaměstnanci polského velvyslanectví vykládali pomoc z polského letadla, rozkládací lůžka, karimatky, deky, spací pytle, apod.
Italský Červený kříž poslal 20 pracovníků, které má následovat polní kuchyně. Čekáme na předsedu Evropské charity a představitele německé charity, kteří se přijedou podívat, jak vypadá situace na místě.
Ve čtvrtek jsme byli v Gori s humanitárním transportem. Nakoupili jsme v Tbilisi 16 tun jídla, mouku, těstoviny, brambory a konzervy. Narazili jsme cestou na řadu komplikací. Ruská vojska nás nechtěla pustit. Ale nakonec jsme jim trochu poreferovali o přátelství mezi Vatikánem a Ruskem, protože moje auto má registrační číslo apoštolské nunciatury ? že tam pracuji a že je to jako pomoc od Vatikánu atd. Nakonec nás tam tedy pustili a tu pomoc jsme dovezli. Dorazili jsme tedy k lidem, zvláště ke straším. Jejich počet se odhaduje různě, od 8 do 15 tisíc. Lidé plakali a děkovali katolické církvi a papežovi, za to že je Svatý otec v těžké chvíli dvakrát vzpomněl při anděl Páně, za to, že jsme s nimi a že jim pomáháme. Byl jsem tam s nunciem a s pravoslavným biskupem. Mluvil jsme s kněžími, kteří tam provozují jídelnu, centrum humanitární pomoci a malou pekárnu. Myslím, že taková konkrétní pomoc ? někdy není potřeba ani nic říkat ? může znamenat víc než mnoho kázání a konferencí o ekumenismu, protože to jsou gesta, která skutečně k lidem promlouvají. Za to také všem, kteří nám pomáhají, děkuji.?
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
