Anděl Páně Benedikta XVI. v Brixenu
Svatý Otec začal mluvit spatra a to německy:
Milí bratři a sestry, srdečné ?Pozdrav Pán Bůh? vám všem!
Na prvním místě musím srdečně poděkovat Vám, milý pane biskupe Eggere: Vy jste umožnil, aby se tu konala tato slavnost víry. Vy jste umožnil, abych zároveň putoval do své minulosti a mohl také vycházet do budoucnosti. Ještě jednou v krásném Brixenu, v této zemi, kde se umění, kultura a dobrota lidí navzájem spojují, abych tu strávil dovolenou. Srdečný dík za všechno!
A přirozeně děkuji všem, kteří s Vámi přispěli k tomu, že tu smím strávit dny klidu a pokoje! Díky všem, kteří uspořádali tuto slavnost. Rád bych ze srdce poděkoval veřejným představitelům města, provincie, regionu a státu, za všechno, co vykonali pro organizaci, dobrovolníkům, kteří pomáhali, lékařům, tak mnohým, kterých tu bylo zapotřebí a všem... jistě jsem na některé zapomněl. Všem, velmi srdečné zaplať Pán Bůh. Všichni jste v mých modlitbách. To je způsob, jakým vám mohu děkovat a snažit se vyjádřit svůj dík.
A především děkujeme dobrému Bohu, který nám dal tuto zemi, který nám dává tento úchvatný den. A tím jsme vlastně už také došli k liturgii tohoto dne. První čtení nám připomíná, že ty největší věci tohoto našeho života se nedají koupit, nedají zaplatit, nýbrž že můžeme ty nejdůležitější a nejzákladnější věci pouze dostat. Slunce a jeho světlo, vzduch, který vdechujeme. vodu a krásu země, lásku, přátelství a sám život. Všechna tato hlavní dobra nemůžeme koupit, nýbrž jen dostat darem.
A druhé čtení k tomu dodává, že to pak znamená, že jsou věci, které nám nikdo nemůže vzít, které nám nemůže ukrást žádná diktatura, žádná ničivá moc. Být milováni Bohem, který nás v Kristu každého zná a miluje, to nám nemůže nikdo vzít a pokud to máme, nejsme chudí, nýbrž bohatí. Evangelium k tomu přidává třetí krok ? jsme-li Bohem tak obdarováni, musíme se také my sami dávat v duchovní oblasti tak, že dáváme dobrotu, přátelství, lásku, ale i v hmotné oblasti: Evangelium vypráví o dělení chleba. Obojí nám má dnes proniknout do duše. Že máme být lidmi, kteří se rozdávají, protože jsme dostali; že dáváme dál dar dobroty lásky a přátelství, ale že všem, kteří potřebují naší pomoc a kterým můžeme pomáhat, dáváme i hmotné dary a tím se snažíme dělat svět lidštějším, to znamená bližší Bohu.
(Nato pokračoval italsky) Nyní vás, drazí přátelé, vyzývám abyste si se mnou vzpomněli na Božího služebníka papeže Pavla VI., jehož 30. výročí smrti si za tři dny, 6. srpna, budeme připomínat. Bylo to navečer 6. srpna, když Pavel VI. odevzdal svého ducha Bohu. Byl večer svátku Proměnění Páně, tajemství božského světla, které vždycky zvláště uchvacovalo jeho ducha. Jako nejvyšší pastýř církve Pavel VI., vedl Boží lid ke kontemplaci tváře, Vykupitele člověka a Pána dějin. A právě láskyplné zaměření mysli a srdce ke Kristu bylo jedním ze stěžejních bodů II. Vatikánského koncilu, základní postoj, který můj ctihodný předchůdce, Jan Pavel II., zdědil a rozvinul ve Velkém jubileu 2000. Středem všeho je vždy a pouze Kristus: ve středu Písma svatého a tradice, v srdci církve, světa a celého vesmíru. Boží Prozřetelnost povolala Giovanni Batttistu Montiniho ze stolce v Milánu na Petrův stolec v Římě v nejchoulostivější chvíli koncilu ? kdy hrozilo, že intuice blahoslaveného Jana XXIII. nedostane konečnou podobu. Jak neděkovat Pánu za plodnou a odvážnou pastorální akci? Jak se krok za krokem rozšiřuje náš pohled na minulost, stále zřetelněji vystupuje řekl bych téměř nadlidská zásluha Pavla VI., když předsedal koncilním zasedáním, aby je šťastně dovedl do konce a aby řídil pohnutou fázi po koncilu. Mohli bychom opravdu říci s apoštolem Pavlem, že Boží milost v něm nebyl marná (srov. 1 Kor 15, 10); zhodnotil své výrazné dary inteligence a svou vášnivou lásku k církvi a člověku. Když tedy děkujeme Bohu za dar tohoto velkého papeže, zasazujme se o tom, abychom čerpali z pokladu jeho učení.
Modlitbu Anděl Páně pak Benedikt XVI. uvedl německy:
V poslední fázi koncilu chtěl Pavel VI. vzdát zvláštní čest Matce Boží a prohlásil ji za Matku církve. K ní, k Matce Krista a Matce církve a k matce naší se nyní pomodlíme : Anděl Páně
Po Anděl Páně, ještě před pozdravy v různých jazycích, dodal: ?Příští pátek 8. srpna budou zahájeny v Pekingu 29. Olympijské hry. Jsem rád, že mohu pozdravit hostující zemi, organizátory a účastníky, na prvním místě atlety, všem srdečný pozdrav s přáním, aby každý mohl vydat ze sebe to nejlepší v ryzím olympijské duchu. Sleduji s hlubokou sympatií toto velké sportovní setkání ? nejdůležitější a nejočekávanější ve světovém měřítku ? a živě přeji, aby poskytlo mezinárodnímu společenství pádný příklad soužití a úcty k vzájemné důstojnosti lidí nejrůznějších zemí. Kéž je sport opět zárukou bratrství a míru mezi národy.
Přeložil Josef Koláček
Další články z podrubriky Angelus