Kniha Benedikta XVI.
Ježíš z Nazareta je stále na vrcholu žebříčku nejvíce kupovaných knih. Kniha, která co do tématu stojí celkem logicky ve středu zájmu Kristova náměstka, i když ji autor začal psát ještě před začátkem svého pontifikátu, je plodem jeho dlouholetého bádání, a jak už bývá zvykem u jeho spisů, je snadno přístupná jak odborníkům, tak laické veřejnosti. S přibývajícím počtem těch, kteří papežovu knihu už četli, se množí také čtenářské dojmy. Jeden z těchto dojmů představuje pro Vatikánský rozhlas
o.Nicola Bux, z ekumenického institutu sv.Mikuláše při papežské universitě sv.Tomáše.
Je to kniha, která podle mne podává určitý klíč, který bych definoval následovně: Tato kniha je zjevením, tedy ?sejmutím závoje? Bohu ? protože je to konec konců kniha, která pomáhá poznávat Boha. Vždyť Ježíš přišel na svět právě proto, aby zjevil Boha jako Otce.. Je to kniha, která to pomáhá pochopit a potom, řekl bych, také konkrétně žít v dnešní době. Netřeba přece zapomínat, že Ježíšovu slovu lze dodnes naslouchat v živém prostředí liturgie, tedy bohoslužebného kultu církve. V tomto smyslu lze hovořit o jakési šifře její četby: je to kniha, v níž se Zjevení ? zjevení, kterým Ježíš zjevil Boha ? stává liturgií, stává se adorací. Protože poznat Ježíše v posledku znamená klanět se Bohu, adorovat jej, být přiveden ke klanění se Bohu.
Benedikt XVI. zdůrazňuje, že neexistuje žádné césura, tedy jakési přerušení kontinuity mezi Ježíšem historickým a Ježíšem víry. Tento akcent je dnes zvláště potřebný, vzhledem k šíření různých pseudo-objevů či pseudo-výzkumů o Ježíšově postavě?
Tato dichotomie, toto dělení, které se nakonec stalo césurou, tedy jakýmsi přerušením souvislosti mezi Ježíšem takzvaně historickým, kterým má být ten, o němž se dozvídáme z četby Evangelia, a Ježíšem víry, se během posledních dvou století stalo heslem obsáhlé bibliografie, mnoha a mnoha spisů. Také katolická teologie, která do určité doby zůstávala nedotčena, nakonec také podlehla tomuto pojetí, typickému pro liberální protestantismus. A ještě dnes je možné číst v katolických teologických časopisech články tohoto typu. Toto pojetí ? podle mého názoru ? přirozeně nevystihuje skutečnost, zatímco papežova kniha pomáhá pochopit právě to, že necháme-li se jednoduše vést Ježíšem evangelií, je nám krok za krokem odhalováno tajemství této osoby, která nebyla pouze osobou lidskou, ale božskou. Ježíš evangelií je proto manifestací příchodu Boha, který přišel na svět v našem těle. Toto je vlastní trasa, průběh cesty ?Ježíše z Nazareta? od Svatého otce.
Benedikt XVI. píše druhý díl Ježíše z Nazareta. Vy znáte Josepha Ratzingera dlouhé roky. Papež rád píše, rád hodně píše, a činí to v duchu služby jako darování se druhým..
Ano, protože psaní je jakési otevření vlastního srdce a projev smýšlení ve všech odstínech, které má, a jemnocitu, kterým se vyznačuje. Odvážím se říci, že myšlení Svatého otce je natolik delikátní, natolik bohaté, že se projevuje také v jeho osobě, velmi pozorné ke všem a ke všemu. Při četbě knihy Ježíš z Nazareta lze tedy do jisté míry a jakoby ve stínu potkat i samotnou osobu Svatého otce, který je velice skromný a velmi pozorný k člověku, ale zároveň se v této skromnosti projevuje veškerá jistota víry, kterou Ježíš Kristus svým příchodem na svět přišel darovat .
Říká o.Nicola Bux o knize Benedikta XVI. Ježíš z Nazareta, která u nás vyjde snad koncem tohoto roku.
Přeložil Milan Glaser
odeslat článek
vytisknout článek
