Jmenování francouzského kardinála Jean Louis Taurana předsedou Papežské rady pro mezináboženský dialog přijala velice příznivě arabská média. Zejména televizní kanál Al-Jazeera a deník Asharq Al-Awsat, které při té příležitosti zmiňují politickou linii kard. Taurana z roku 2003, kdy se jako tehdejší vatikánský sekretář pro vztahy se státy stavěl proti válce v Iráku, což bylo oceňováno nejen vládami, ale i veřejným míněním celého arabského světa. Již samotné rozhodnutí obnovit Papežskou radu pro mezináboženský dialog, která byla v únoru roku 2006 nakrátko spojena s Papežskou radou pro kulturu, je krokem, který vnímají arabská média se zadostiučiněním.
V souvislosti s těmito změnami poskytl
kard. Tauran Vatikánskému rozhlasu rozhovor, ve kterém vysvětluje nejprve důvody obnovy Papežské rady pro mezináboženský dialog.
Myslím, že tento krok signalizuje důležitost, jakou papež přikládá dialogu s náboženstvími a zejména s Islámem. Proto rozhodl o tom, aby této radě byla vrácena její autonomie a byla tak účinnějším nástrojem ve službách tohoto dialogu mezi náboženstvími.
Lze říci, že na toto rozhodnutí měla vliv Řezenská krize?
Ano, myslím, že měla rozhodující vliv také proto, že díky těmto reakcím mohl papež vysvětlit své smýšlení a čteme-li promluvy, které papež adresoval velvyslancům arabských a asijských zemí, je velmi dobře patrná ona vůdčí myšlenka Papeže, který pokládá mezináboženský dialog za faktor míru a smysl náboženství vidí v jejich službě míru.
Jste diplomat, kterému bylo svěřeno delikátní poslání ve žhavých regionech světa. Jaký význam má toto jmenování podle vás?
Z toho, co mi řekl Svatý otec, mám za to, že je to právě zkušenost, kterou mám s problematikou Středního Východu, a poznatky, které mám také o arabském světě, jež vedly k tomu, abych přispěl se svou ?troškou? k tomuto budování dialogu mezi náboženstvími.
Je příliš brzy na vytyčování priorit, které teprve vzniknou, ale řekl byste nám alespoň s jakými pocity přistupujete k tomuto svému novému poslání?
Budu se především snažit naslouchat svým spolupracovníkům, kteří mne uvedou do různých dokumentů, které leží na stole. A v budoucnosti bych chtěl favorizovat harmonizaci práce mezi touto papežskou radou, druhou sekcí státního sekretariátu, Kongregací pro východní Církve, Kongregací pro evangelizaci národů a Papežským institutem pro studium arabistiky, tak abychom mohli všichni dosáhnout kompletní vize problematiky tohoto dialogu mezi náboženstvími.
Mezináboženský dialog je dnes neodmyslitelný také v souvislosti se situací na Středním Východě?
Samozřejmě. Vzpomínám si, jak papež nedávno v Bologni řekl, že např. dialog s muslimy není nějakou přechodnou záležitostí, ale je součástí činnosti Církve, protože Církev je vlastně dialogem do té míry, do jaké je Kristus Slovem Božím, a Církev je tedy svou podstatou slovo i rozmluva a dialog.
Říká kard. Tauran, nově jmenovaný předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog.
Přeložil Milan Glaser
odeslat článek
vytisknout článek
