Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry,
v rámci našich rozjímání o velkých osobnostech starověké Církve se dnes seznámíme s jednou z těch nejvýraznějších. Origenes z Alexandrie je skutečně jednou z určujících osobností celého vývoje křesťanského myšlení. Převzal odkaz Klementa alexandrijského, o němž jsme meditovali minulou středu, a odevzdal jej budoucnosti způsobem natolik novátorským, že vnesl do vývoje křesťanského myšlení neodvolatelný zvrat. Byl pravým ?mistrem?; tak na něho s nostalgií a pohnutím vzpomínali jeho žáci. Byl nejenom brilantním teologem, ale příkladným svědkem nauky, kterou podával. ?Jeho život, jak píše nadšený Origenův životopisec Eusebius z Cesareje, odpovídal totiž tomu, čemu učil. Spolupůsobením Boží moci, přiváděl nespočet lidí, aby jej napodobovali.? (Hist.eccl. 6,3,7).

Celým jeho životem prostupovala nepřetržitá touha po mučednictví. V desátém roce vlády císaře Septima Severa, když mu bylo 18 let, vypuklo v Alexandrii pronásledování křesťanů. Klement jeho učitel opustil města a Origenův otec Leonidas, byl uvržen do žaláře. Jeho syn vroucně toužil po mučednictví, ale nemohl toto přání uskutečnit. Napsal tedy otci a povzbuzoval jej, aby neustupoval od vydání vrcholného svědectví víry. Když byl Leonidas popraven, cítil mladý Origenes povinnost nést jeho příklad dál. O čtyřicet let později během kázání v Cesareji učinil toto vyznání: ?Nic mi neprospěje, že můj otec je mučedníkem, pokud nebudu žít dobře a nebudu dělat čest vznešenosti svého rodu, tedy mučednictví mého otce a svědectví, které jej proslavilo v Kristu? (Hom.Ez. 4,8). V jedné další homilii, když se díky mimořádné toleranci císaře Filipa z Arábie zdálo, že eventualita krvavého svědectví zcela pomine, Origenes volá: ?Kdyby mi Bůh dovolil, abych byl obmyt svou krví a přijal druhý křest přijetím smrti pro Krista, odešel bych z tohoto světa bezpečně.. A blahoslavení jsou ti, kterým je to dáno? (Hom.Iud. 7,12). Tato slova dávají průchod veškeré Origenově touze po křtu krve. Tato neodolatelná touha byla nakonec, alespoň částečně vyslyšena. Roku 250 během Deciova pronásledování byl Origenes uvězněn a krutě mučen. Oslaben utrpěnými zraněními zemřel několik let po té. Nebylo mu ani 70 let.

Zmínili jsme se o ?neodvolatelném zvratu?, který Origenes způsobil v dějinách teologie a křesťanského myšlení. V čem však spočívá tento obrat, tato novinka s tak závažnými důsledky? Koresponduje v podstatě se založením teologie jakožto výkladu Písma. Dělat teologii pro něho v podstatě znamenalo vysvětlovat a chápat Písma. Anebo bychom mohli také říci, že jeho teologie je dokonalou symbiózou teologie a exegeze. Vlastní známkou origénovského učení je totiž neustálá snaha přecházet od litery k duchu Písma a prohlubovat tak poznání Boha. A tento takzvaný ?alegorismus?, jak napsal von Balthasar, přesně odpovídá ?vývoji křesťanského dogmatu, uskutečněného naukou učitelů Církve?, kteří ? jedním či druhým způsobem ? přijali tuto ?lekci? od Origena. Takto se tradice a magisterium, základ a záruka teologického bádání, vzájemně utvářejí jako ?uskutečňující se Písmo? (srov. Origenes: svět, Kristus a Církev, ital.vydání, Milano 1972, str.43). Můžeme tedy prohlásit, že ústřední jádro nezměrného literárního Origenova díla spočívá v jeho ?trojím způsobu čtení? Bible. Avšak dříve než budeme popisovat toto ?čtení?, bude užitečné pohlédnout komplexně na literární produkci tohoto Alexandrijce. Svatý Jeroným ve svém Listu č.33 vypočítává tituly Origenových 320 knih a 310 homilií. Větší část tohoto díla se, bohužel, ztratila, ale i to málo, co se zachovalo, činí z Origena nejplodnějšího autora prvních třech křesťanských století. Rozpětí jeho zájmů sahá od exegeze k dogmatu, přes filosofii, apologetiku, až k asketice a mystice. Je to zásadní a globální vize křesťanského života. Inspirativním jádrem tohoto díla, jak jsme už zmínili, je ?trojí způsob čtení? Písma, rozvinutý během života Origenem. Tímto výrazem chceme poukázat na tři nejdůležitější modality, které nenásledují po sobě, ale častěji stojí nad sebou, a které Origines uplatňoval při studiu Písma. Četl Bibli především s úmyslem ověřit si co nejlépe její texty a nabídnout jejich nejspolehlivější vydání. Toto je tedy první krok: seznámit se s tím, co bylo skutečně napsáno a poznat, co daný text původně zamýšlel říci. Pustil se za tímto účelem do obrovského studia a redigoval vydání Bible v šesti paralelních sloupcích: zleva doprava, hebrejský text hebrejskou abecedou ? stýkal se také s rabíny, aby lépe chápal původní hebrejský text Bible ? potom hebrejský text přepsaný řeckou abecedou a pak čtyři různé překlady do řečtiny, které mu umožnily porovnávat různé varianty překladu. Odtud pochází titul této obrovské synopse - Hexapla, tedy ?šestero sloupců?. Toto je první bod: znát přesně to, co bylo napsáno, text jako takový. Za druhé četl Bibli systematicky ve svých Komentářích. Ty věrně reprodukují vysvětlení, která mistr podával ve škole, v Alexandrii i v Cesareji. Origenes postupuje takřka verš po verši, detailně, obsáhle a hluboce, s filologickými a věroučnými poznámkami. Pracuje s velkou přesností na tom, aby poznal, co chtěli říci svatopisci.

Ještě před svým kněžským svěcením se Origenes hodně věnoval také biblickým kázáním, určeným publiku různého složení. Vždycky lze v jeho Homiliích postřehnout učitele, zcela oddaného systematické interpretaci úryvku, který zkoumá, část po části v jednotlivých, po sobě následujících verších. Také v Homiliích Origenes využívá každé příležitosti k tomu, aby poukázal na různé dimenze smyslu Písma svatého, které pomáhají nebo vyjadřují cestu růstu víry: je to smysl ?literární?, jenž však skrývá hlubiny, které napoprvé nejsou zřejmé; druhá dimenze je ?morální?: jak máme jednat, když toto slovo žijeme; a nakonec smysl ?duchovní?, to znamená jednotu Písma, která celým svým obsahem mluví o Kristu. Je to Duch svatý, který nám dává pochopit tento kristologický obsah a tím i jednotu Písma v jeho rozmanitosti. Bylo by zajímavé to ukázat. Ve své knize ?Ježíš z Nazareta? jsem se trochu pokoušel ukazovat v dnešních situacích tyto mnohé dimenze Slova, Písma svatého, které musí být nejprve respektováno právě ve svém historickém smyslu. Tento smysl nás však přesahuje v Kristu, ve světle Ducha svatého a ukazuje nám cestu, jak žít. Zmínku o tom nacházíme například v deváté Homilii nad Numeri, kde Origenes přirovnává Písmo k ořechu: ?Taková je nauka Zákona a Proroků ve škole Kristově?, tvrdí kazatel, ?hořká je četba, která je jako skořápka; potom se dostaneš k jádru, kterou je morální naučení; a nakonec nalezneš smysl tajemství, kterým se živí duše svatých v životě nynějším i budoucím? (Hom.Num. 9,7).

Zejména touto cestou Origenes účinně prosazuje ?křesťanskou četbu? Starého zákona a brilantně tak vyvrací námitku oněch heretiků ? zvláště gnostiků a marciánů ? kteří stavěli oba Zákony proti sobě až k odmítání toho Starého. V této souvislosti v téže Homilii nad Numeri Alexandrijec tvrdí: ?Já nenazývám Zákon Starým zákonem, chápu-li jej v Duchu. Zákon se stává ?Starým zákonem? pouze pro ty, kteří jej chtějí chápat tělesně?, tzn. zastavením se u liter textu. Avšak ?pro nás, kteří jej chápou a používají v Duchu a ve smyslu Evangelia, je Zákon stále nový, a dva Zákony jsou pro nás jediným Zákonem nikoli kvůli časové dataci, ale novotou smyslu? Pro hříšníka však a pro ty, kteří nerespektují smlouvu lásky ? tento poslední duchovní smysl - zestárnou i Evangelia? (Hom.Num. 9,4).

Zvu vás ? a tím skončím ? abyste do svých srdcí přijali učení tohoto velkého učitele víry. On nám svým niterným nadšením připomíná, že rozjímavým čtením Písma a důsledným nasazením života se Církev neustále obnovuje a omlazuje. Slovo Boží, které nikdy nezastará, ani se nevyčerpá, je privilegovaným prostředkem k tomu účelu. Je to právě Slovo Boží, které nás působením Ducha svatého stále znovu vede k celé pravdě (srov. Benedikt XVI., K účastníkům Mezinárodního kongresu k XL. výročí dogmatické konstituce Dei verbum, v Insegnamenti,vol. I,2005, str.552-553). A prosme Pána, aby nám dnes dal myslitele, teology a exegety, kteří nacházejí tuto mnoho rozměrnost, tuto trvalou aktuálnost Písma svatého, jeho novost pro dnešek. Prosme Pána, aby nám pomohl číst rozjímavě Písmo svaté a skutečně se živit pravým pokrmem života, jeho Slovem.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience