Drazí bratři a sestry,
V dnešní druhé neděli postní, evangelista Lukáš zdůrazňuje, že Ježíš vyšel na horu, ?
pomodlit se? (9,28) spolu s apoštoly Petrem, Jakubem a Janem a ?
když se modlil? (9,28) zazářilo tajemství jeho proměnění. Vystoupit na horu znamenalo pro tři apoštoly účastnit se modlitby Ježíše, který často odcházel do ústraní k modlitbě, zejména před svítáním a po západu slunce, a někdy i na celou noc. Pouze tentokrát chtěl na hoře ukázat svým přátelům vnitřní světlo, které jej naplňovalo, když se modlil: výraz jeho tváře se změnil ? čteme v evangeliu ? a jeho šat dal zazářit nádheře božské Osoby vtěleného Slova (srov.
Lk 9,29).
A je tu ještě jedna podrobnost, kterou vypráví Lukáš, a která si zasluhuje pozornost: totiž zmínka o předmětu Ježíšova rozhovoru s Mojžíšem a Eliášem, kteří se objevili vedle Něho, když se proměnil. Ti totiž ? praví Lukáš ? ?mluvili o jeho smrti ? doslova řecky exodus - kterou měl podstoupit v Jeruzalémě? (9,31). Ježíš tedy naslouchal Zákonu a Prorokům, kteří k němu mluvili o jeho smrti a vzkříšení. Ve svém vnitřním dialogu s Otcem, Ježíš neodešel z dějin, ani se nerozešel s posláním, kvůli němuž přišel na svět, třebaže ví, že ke vstupu do slávy bude muset projít skrze Kříž. Kristus naopak vstupuje hlouběji do tohoto poslání, cele přijímá Otcovu vůli a ukazuje nám, že pravá modlitba spočívá právě ve sjednocení naší vůle s vůlí Boží. Pro křesťana tedy modlitba není útěkem před realitou a odpovědností, kterou obnáší, nýbrž jejím důsledným přijetím důvěrou ve věrnou a nevyčerpatelnou lásku Pánovu. Paradoxně je proto potvrzením proměnění agónie v Getsemanech (srov. Lk 22,39-46). Ježíš těsně před utrpením zakusí smrtelnou úzkost a svěří se božské vůli; v této chvíli se jeho modlitba stává zárukou spásy pro nás všechny. Kristus totiž prosil nebeského Otce, aby jej ?vysvobodil od smrti? a ? jak píše autor listu Židům ? ?byl vyslyšen pro svou zbožnost? (5,7). Důkazem vyslyšení této prosby je vzkříšení.
Drazí bratři a sestry, modlitba není volitelným doplňkem, optional, ale otázkou života či smrti. Pouze ten, kdo se modlí, tj. kdo se svěřuje Bohu se synovskou láskou, může vstoupit do věčného života, kterým je Bůh sám. Během této postní doby prosme Marii, Matku vtěleného Slova a Učitelku duchovního života, aby nás naučila se modlit jako to činil její Syn, aby naše existence byla proměněna světlem naděje.
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
