Ve Vatikánu začala duchovní cvičení. Papež a ti, kdo pod jeho předsednictvím vedou církev, se scházejí, tentokrát nikoliv k jednáním a k diskusím. Pod neobyzantským nebem kaple Redemtoris Mater exercitátor zahajuje kázání. Svatý otec ale není uprostřed shromážděných. Poslouchá v přiléhající oratoři sv. Vavřince, po pravé straně presbytáře. Má právo na soukromí, kazatel ho vidí jen koutkem oka a jeho spolupracovníci z kurie ho uvidí až v sobotu po poslední meditaci, kdy k nim krátce promluví.
Papežská duchovní cvičení trvala i v minulosti obvykle zhruba týden. Exercitátor přednášel zpravidla čtyři nebo tři půlhodinové meditace denně. Jen jednou v historii se stalo, že papež, tehdy Pius XII., musel přerušit kázání a připomenout jezuitskému kazateli, že sv. Ignác doporučoval svým synům stručnost a věcnost.
O přestávkách mezi meditacemi se účastníci vatikánských exercicií procházejí po aulách a renesančních loggiích Apoštolského paláce. Jak si přál Pius XI., který v roce 1929 zavedl tradici exercicií římské kurie: ?Ať se důstojný vatikánský palác změní na několik dní ve večeřadlo modlitby a meditace? ? napsal v encyklice
Mens nostra.
Pius XI. zaváděl to, co sám dobře poznal. Byl osobně fascinován duchovními cvičeními sv. Ignáce z Loyoli, která sám mnohokrát absolvoval. 25. července roku 1922 pár měsíců po svém nástupu na Petrův stolec (12.2 1922) vyhlásil sv. Ignáce za patrona všech duchovních cvičení a o sedm let později, u příležitosti jubilea padesáti let svého kněžského svěcení, napsal encykliku Mens nostra, věnovanou právě exerciciím.
Nevelká knížečka ?Duchovních cvičení?, kterou sv. Ignác napsal v roce 1523, díky encyklice Pia XI. získala novou popularitu. Papež totiž doporučil ignáciánské exercicie všem ? duchovním osobám i laikům ? a duchovní cvičení zakladatele jezuitů se stala jedním z prvků formace mnoha řeholních společenství i diecézních seminářů. Génius Ignácových duchovních cvičení spočívá v tom, že se přizpůsobují životu exercitanta, jeho duchovní zralosti a vedou ho k důslednému uskutečňování jeho povolání. Jsou školou křesťanského realismu, v níž se každý může naučit uspořádávat svůj život tak, aby směřoval k hlavnímu cíli, totiž ke spáse.
Vatikánská ?duchovní cvičení? si zachovala své jméno i přesto, že většina exercitátorů už nenavazuje na ignáciánskou metodu a většina z nich nejsou jezuité. Za pontifikátu Jana Pavla II.mezi nimi byli pouze tři synové sv. Ignáce: slovenský kardinál Ján Chryzostom Korec roku 1998, kardinál Tomáš Špidlík v roce 1995 a generální představený řádu o. Peter Hans Kolvenbach v roce 1987.
Pius XI. svěřoval vedení exercicií převážně členům Tovaryšstva Ježíšova, i když někdy pozval i kazatele z jiných řeholních společenství: kapucíny, redemptoristy a obláty. Za Pia XII. vedli duchovní cvičení pouze jezuité s jedinou vyjímkou, kdy kázal oblát, o. Borgonovo. Jan XXIII. zval do Vatikánu představitele různých spiritualit a v roce 1962 dokonce duchovní cvičení pro kurii zrušil. Krátce před zahájením II. Vatikánského koncilu se zavřel na týden ve věži sv. Jana ve Vatikánských zahradách, kde absolvoval individuální exercicie.
Pavel VI. byl prvním, kdo na duchovní cvičení začal zvát kazatele ze zahraničí. Prvním z nich byl v roce 1964 německý redemptorista a morální teolog, o. Bernard Hering.
Jan Pavel II. zavedl do vatikánských exercicií motiv svědectví. Když ho Pavel VI. v roce 1976 vybídl, aby připravil meditace pro duchovní cvičení, mluvil o své zkušenosti s mladými lidmi na Oázách. Když se sám stal Papežem, pozval kard. Francois Xaviera Nguyen Van Thuana (2000), který strávil 13 let ve vietnamských věznicích, nebo slovenského kardinála Jána Chryzostoma Korce (1998), který většinu svého kněžského života strávil jako metař a v jiných podobných profesích.
O výběru kazatele obvykle rozhoduje Papež. Výběr tématu ale nechává na exercitátorovi. Zpočátku probíhala duchovní cvičení ve Vatikánu v prvním adventním týdnu. Ve svatém roce 1950 kvůli množství jubilejních akcí přeložil Pius XII. exercicie na leden. A v roce 1963 v době II. vatikánského koncilu Pavel VI. rozhodl přesunout je až na začátek postu následujícího roku. A při tom už zůstalo.
Letošní duchovní cvičení pro Papeže a římskou kurii vede emeritní arcibiskup Boloně, kard. Giacomo Biffi, blízký spolupracovník Jana Pavla II. i kardinála Ratzingera. Je historicky první, komu byl tento úkol svěřen podruhé (první vatikánské exercicie dával roku 1989). Vybral si téma z listu sv. Pavla Kolosanům: ?Hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.? (Kol 3,1)
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
