11. února 2007 v den, kdy Církev slaví liturgickou památku Naší Paní z Lourd, se bude v Seoulu v Koreji konat 15. Světový den nemocných. představitelé Církve v Koreji se zdravotníky, nemocnými a jejich rodinami. Církev se zaměřuje znovu na ty, kteří trpí a soustřeďuje pozornost na nevyléčitelně nemocné, z nichž mnozí umírají v důsledku finálního stádia různých nemocí. Jsou přítomni na každém kontinentu, zejména na místech, kde chudoba a nedostatek způsobují nesmírnou bídu a bolest. S vědomím tohoto utrpení budu duchovně přítomen na Světovém dni nemocných ve spojení s těmi, kteří se tam setkají, aby diskutovali o nevyléčitelných nemocech v našem světě a povzbudili úsilí křesťanských společenství v jejich svědectví Pánovy něhy a milosrdenství.
Být nemocným s sebou nevyhnutelně přináší krizi a vážnou konfrontaci se svou osobní situací. Pokroky medicíny často nabízejí nezbytné prostředky čelící této výzvě, přinejmenším v jejích fyzických aspektech. Lidský život však má své vnitřní meze a dříve či později se skončí smrtí. Toto je zkušenost, k níž je povolána každá lidská bytost a na niž je třeba se připravit. Navzdory vědeckému pokroku nelze nalézt lék na každou nemoc a proto se v nemocnicích a hospicích na celém světě potýkáme s utrpením mnoha našich bratří a sester nevyléčitelně nemocných, často v konečné fázi. Mnoho milionů osob ve světě kromě toho žije v nezdravém prostředí a nemají přístup k nutným, často těm nejzákladnějším medicínským prostředkům, což má za následek, že počet lidí považovaných za ?nevyléčitelné? značně narůstá.
Církev má snahu podporovat nevyléčitelně nemocné a ty, kteří se nacházejí ve finální fázi, a povzbuzuje ke spravedlivé sociální politice, která může přispět k odstranění příčin mnoha nemocí, a naléhavě prosí o lepší asistenci pro ty, kteří umírají a nemohou počítat s žádnou lékařskou péčí. Je nezbytné podporovat politiku, schopnou vytvářet prostředí, ve kterém lidské bytosti mohou snášet i nevyléčitelné nemoci a důstojně čelit smrti. V této souvislosti je nezbytné znovu zdůraznit potřebu středisek paliativní léčby, která nabízejí celkovou pomoc, nabízejí nemocným lidskou podporu a duchovní blízkost, kterou potřebují.
To je právo, které má každá lidská bytost a které jsme všichni povinni hájit.
Rád bych povzbudil úsilí těch, kteří se denně přičiňují o to, aby nevyléčitelně nemocným a těm, kteří se ocitli v závěrečném stadiu, spolu s jejich rodinami zaručili odpovídající a laskavou asistenci.
Církev, následujíc příklad dobrého Samaritána, vždycky projevovala zvláštní vnímavost pro nemocné. Prostřednictvím svých jednotlivých členů a svých institucí stojí i nadále nablízku trpícím a umírajícím ve snaze uchovat jejich důstojnost v těchto významných momentech lidské existence. Mnozí z těchto jednotlivců, zdravotnický personál, pastorační asistenti a dobrovolníci a instituce na celém světě neúnavně slouží nemocným v nemocnicích a střediscích paliativní péče, na ulicích, v pečovatelské službě a ve farnostech.
Nyní se obracím na vás, drazí bratři a sestry, kteří trpíte nevyléčitelnými nemocemi a ocitli jste se ve finální fázi. Chci vás vybídnout, abyste rozjímali utrpení Ukřižovaného Krista a ve spojení s ním se obraceli k Otci s naprostou důvěrou v to, že celý život, zejména ten váš, je v jeho rukou. Vězte, že vaše utrpení, spojené s utrpením Kristovým přinese své plody Církvi a světu. Prosím Pána, aby posílil vaši víru v Jeho lásku, zvláště během těžkých zkoušek, kterým čelíte. Věřím, že ať jste kdekoli, naleznete vždycky potřebné povzbuzení a duchovní sílu ve své víře a přiblížíte se tak k Otci života. Církev prostřednictvím svých kněží a svých spolupracovníků vám touží být ku pomoci a stát vám po boku, aby vám v hodině nouze pomáhala a zpřítomňovala láskyplné milosrdenství Krista vůči trpícím.
Nakonec prosím církevní společenství na celém světě, a zejména ta, která se věnují službě nemocným, aby s pomocí Panny Marie, Salus Infirmorum, poskytovala účinné svědectví láskyplné péči Boha, našeho Otce. Kéž Blahoslavená Panna, naše Matka, utěší všechny nemocné a podpoří ty, kteří jako dobří samaritáni dávají svůj život do služeb léčby fyzických i duchovních ran trpících. V duchovním spojení a sjednocen v modlitbě uděluji vám své Apoštolské požehnání jako záruku síly a pokoje v Pánu.
Benedikt XVI.
Ve Vatikánu 8. prosince 2006
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Promluvy
odeslat článek
vytisknout článek
