2. únor, svátek Uvedení Páně do chrámu je připomínán jako Den zasvěceného života. Prefekt Kongregace pro instituty zasvěceného života
kard. Franc Rodé poskytl při této příležitosti Vatikánskému rozhlasu interview, ve kterém odpověděl nejprve na otázku, jaké svědectví dnes dávají sekularizovanému světu zasvěcené osoby.
Podle Svatého Otce, který se v mnoha svých promluvách k problému sekularizace stále vrací, je lékem, který nabízí Církev, a který mají nabízet také řeholníci a řeholnice, svědectví primátu Boha a spirituality ve světě, který je zaslepen materiálními dobry, svědectví, že pouze Pán, pouze Bůh může skutečně nasytit srdce člověka, v Něm může člověk nalézt svou radost, svou naději a nakonec smysl svého života. To je myslím podstata svědectví, které řeholníci dávají světu dnes: totiž že život, život v časovém rámci mezi narozením a smrtí není všechno, že člověk je stvořen pro větší a trvalejší věci, je stvořen proto, aby jednou stanul před Pánem a žil s Ním, byl s Ním. To je podstata svědectví řeholníků a zasvěcených osob dnes.
Eminence, pozorujeme dnes určitou krizi povolání k zasvěcenému životu, zejména pokud jde o instituty činné ve světě, zatímco sympatie mladých se obracejí spíše k životu kontemplativnímu?
Řekl bych, že je to celkem pochopitelné. Kontemplativní život přitahuje, protože má svou velmi jasnou specifiku, identitu, která je velmi průhledná pro mentalitu generace dnešních mladých. Aktivní život či povolání aktivních řeholníků a řeholnic vytváří u mnoha mladých pochybnosti, protože onu aktivitu, kterou dříve konali řeholníci a řeholnice, jako např. školy, výchovné a zdravotnické ústavy apod., vlastně převzal do svých rukou a do své zodpovědnosti Stát. Všechny tyto služby má dnes v rukách Stát. Řeholnice a řeholníci v nich pak často nevidí jasně svoje povolání. O kontemplativní život se však Stát evidentně nestará a povolání k tomuto životu se tak ukazuje ve své původnosti v celé své síle a kráse.
Eminence, a na závěr ještě nějaký nárys početního stavu řeholníků a řeholnic dnes?
Jen několika slovy, řeholníků a řeholnic je dnes něco přes milion, přesně 1 milion 32 tisíc. Řeholních kněží je 137 tisíc. Řeholnic, které jsou mnohem početnější, je 836 tisíc. V tomto početním stavu však nastává jistá změna ze zeměpisného hlediska. V západním světě totiž ubývají povolání k řeholnímu životu, zvláště v západní Evropě, Spojených státech a Kanadě. Poměrně stabilní situace je v latinské Americe. Naproti tomu existuje obrovský nárůst, podivuhodný nárůst řeholních povolání v některých zemích Asie jako např. Indie, Vietnam, Korea, Indonésie, Filipíny a také v mnoha zemích Afriky. V posledních 30-40 letech se tedy početní stav příliš nezměnil. Udržuje se více méně na stejné úrovni, ale mění se od jednoho kontinentu ke druhému: jeden má povolání více, a jiné jako Evropa a severní Amerika vykazují určitou únavu, určitou indiferenci. Doufejme, že je to jen přechodný okamžik jejich náboženských dějin.