Uplynul rok od vydání první encykliky papeže Benedikta XVI. Ta zaznamenala nebývalý úspěch: Již v prvním týdnu po svém vydání se v Itálii prodalo přes půl miliónu výtisků. Podle sdělení vatikánského nakladatelství
Libreria Editrice Vaticana jde o rekord, který neměl v historii vydávání encyklik obdoby. Encyklika
Deus caritas est má v současné době jen v Itálii na svém kontě bezmála milion 450 tisíc prodaných výtisků. Už potřetí byl text vydán v němčině i španělštině a už dvakrát vyšel v polštině. Encyklika byla přeložena například i do čínštiny nebo do ruštiny. Nechybí dokonce ani vydání ve slepeckém Brailově písmu. Poprvé v historii nakladatelství
Libreria Editrice Vaticana bylo rozebráno i latinské vydání a musí se udělat dotisk. Kazatel Papežského domu P. Raniero Cantalamessa k tomu Vatikánskému rozhlasu řekl:
Podle těchto plodů můžeme soudit, že papež udělal dobře, že vydal encykliku na toto téma. Vzbudila mnoho diskusí a reakcí dokonce i mezi nevěřícími. To je opravdu udivující, protože obvykle se o encykliky zajímají jen věřící. Ale tentokrát byl vidět opravdu mimořádný zájem i od lidí, kteří stojí mimo církev. Myslím, že papež touto encyklikou položil základ k jakési nové obhajobě křesťanství, která nezaujímá odmítavý postoj k sekulárním lidským hodnotám. Naopak, velmi důkladně a bez povrchnosti poukazuje na to, že hodnoty, které vyznává křesťanství, nejsou něčím iracionálním, ale že jsou výrazem a cenným plodem rozumu. Toto téma je, jak víme, pro papeže zvláště důležité a nepřímo se o něm hovoří i v encyklice.
Zmínil jste, že o encykliku se zajímali dokonce i nevěřící. Co může člověku studium tohoto dokumentu přinést?
Hlavním přínosem encykliky je to, že do středu zájmu a do středu učení církve byl postaven samotný základ ? a tím je Boží láska. Dějiny spásy ani naši existenci ve světě nelze vysvětlit jinak, než že Bůh je láska. ?Být? znamená ?být milován?. Neexistuje jiné vysvětlení existence člověka a vesmíru než to, že na začátku byl skutek lásky. V tom tedy vidím hlavní přínos této encykliky: Papež ukázal, že základem všeho je pravda, že Bůh je láska a od této pravdy vše závisí. Papež zdůrazňuje, že ?eros? má za cíl pozvednout stvoření blíže k božskému, k tomu, co ho přesahuje. A právě proto je potřebná cesta askeze, odříkání, očištění a uzdravení. To znamená, že papež nestaví prostě jen rovnítko mezi ?eros? a ?agapé? ? mezi lásku lidskou, plnou vášně, a lásku božskou, slitovnou. Spíše poukazuje na to, že tyto ?lásky? jsou propojeny, nevylučují se a jedna druhé se neprotiví. Domnívám se, že právě tato úvaha vzbudila nejen zvědavost, ale i souhlas velkého množství nevěřících. Každý člověk zakusil skutečnost lidské lásky a díky novému horizontu, který papež ve své encyklice nabízí, se tato láska může stát něčím, co nás povznese nad nás samé. A to je něco, co chtějí všichni zamilovaní. Papež však upozorňuje na to, že na to člověk nestačí, že k tomu člověk potřebuje nějakou pomoc, milost, agapé, Boží lásku...
Benedikt XVI. svou encykliku věnoval Lásce, kterou nelze oddělit od Pravdy. Jak může křesťan ve světě svědčit o této Pravdě a Lásce?
Křesťan musí následovat Ježíše, protože žádný vzor života není tak vznešený, jako Ježíš, který miloval Pravdu a položil za ni svůj život. Je hezké jak nám evangelista Jan popisuje tuto Kristovu lásku: ?Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.? Zde se také zdůrazňuje Pravda: ?Já jsem cesta, pravda i život,? říká Ježíš u Jana. Láska tedy není protikladem pravdy, ale zdá se nám velmi těžké dát je do souladu, protože často myslíme jen sami na sebe a svým egoismem stavíme lásce překážky. Proto si musí Církev vždy uvědomovat, jak také napsal sv. Pavel, že pravda musí jít ruku v ruce s láskou.
Otázky kladl Alessandro Gisotti, překlad Jan Regner