Ve čtvrtek 11. ledna se americký Kongres přiklonil k tomu, aby vědci, kteří provádí výzkum na kmenových embryonálních buňkách, dostali peníze z federálních fondů. Církev v USA doufá, že prezident George Bush bude tak, jak slíbil, zákon vetovat. Kongres by zřejmě neměl dost hlasů, aby případné prezidentovo veto přehlasoval.
Není žádným tajemstvím, že takové experimenty vedou k zániku lidského zárodku v první fázi jeho života. Richard Doerfingler ze Sekretariátu pro Obranu života Americké biskupské konference proto apeloval na členy amerického Kongresu, aby obrátili svou pozornost na výzkumy, které nejsou příčinou etické kontroverze. Jde o využití kmenových buněk z organizmu dospělých lidí, např. z pupečníkové krve nebo kostní dřeně.
Výzkumy kmenových buněk dávají lékařům naději, že se podaří vyléčit řadu nemocí, kde byla medicína dosud bezmocná, jako je např. Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Kmenové buňky jsou nediferencované a je možné je v laboratorních podmínkách nasměrovat k tomu, aby z nich vznikla např. nervová tkáň, kožní tkáň nebo kostní dřeň. Tak by bylo možné vytvořit různé náhradní orgány a dokonce i tkáň mozkové kůry, srdce nebo oka.
?Většina společnosti podporuje výzkumy na kmenových buňkách, ale zároveň chce, aby experimenty nevedly k zničení života v jakémkoli stádiu. Postoj hodný mužů státu požaduje zhostit se této výzvy a podpořit takové výzkumy, které jsou ve shodě se svědomím většiny Američanů,? uvádí Richard Doerfingler.
To, že při získávání kmenových buněk z embryí jsou lidské zárodky zničeny, vzbuzuje závažné etické otázky. Odborníci na etiku a teologové upozorňují na velká nebezpečí a někdy dokonce přirovnávají výzkum na embryích k novodobému holocaustu. Kdyby bádání vědců směřovalo k získání a využití kmenových buněk z dospělého člověka, pak by se podařilo těmto etickým problémům vyhnout.
K dokreslení celého problému přispívá i to, že se v poslední době objevila zpráva o novém objevu: kmenové buňky se nacházejí i v plodové vodě. Nadějné výsledky výzkumů uveřejnil Paolo De Coppi, lékař italského původu, který od roku 2005 žije v Londýně a působí v Great Ormond Street Hospital, a Anthony Antala z Wake Forest University v Jižní Karolíně. Výsledky svého bádání oba vědci zveřejnili v časopise Nature Biotechnology.
De Coppi podle svých slov objev učinil už r. 2000, kdy pracoval na projektu, který měl za cíl odstranit vrozené znetvoření u novorozenců. V těchto případech bývá dítě operováno a pokud je operace velkého rozsahu, je třeba aplikovat umělé tkáně. De Coppi si uvědomil, že by bylo lepší použít tkáně, které pocházejí z téhož dítěte. Ty se v laboratorních podmínkách nejprve musí více rozvinout a pak se znovu transplantují do těla dítěte. K tomu slouží buňky z lidského zárodku, ale přímo je odebrat bez toho, aby byl plod poškozen, je obtížné.
Pak ovšem De Coppiho napadlo, že před narozením se analyzují buňky plodové vody. Proto si položil otázku, zda by tam nemohly být také buňky kmenové. Jeho výzkumy pak byly korunovány úspěchem: v plodové vodě našel nediferenciované buňky, které se chovají velmi podobně jako ty získané z embryí.
Díky tomuto objevu se nabízí možnost, že by se v budoucnosti mohly uchovat staminární buňky z plodové vody matky, aby se pak mohly využít k vyvinutí případných náhradních orgánů dokonale kompatibilních s organizmem narozeného dítěte, které by onemocnilo nebo se zranilo. Přitom by nehrozilo nebezpečí, že imunitní systém orgány odmítne. A nejen to, tyto kmenové buňky by mohly pomoci léčit i jiné nemocné osoby bez etických problémů, které vycházejí z experimentů na embryích. Z tohoto objevu by mohla těžit i tzv. genetická terapie.
Práci týmu vědců, který objevil metodu, jak získat kmenové buňky z plodové vody, ocenil i kardinál Javier Lozano Barragan. Podle některých expertů totiž kvalita těchto buněk dokonce převyšuje kmenové buňky získávané z embryí.
Vědci nyní chtějí pokračovat ve výzkumech na malých i velkých zvířatech, aby zjistili, zda kmenové buňky z plodové vody mohou generovat všechny typy tkání, jako např. svalovou tkáň, krev, pancreas apod. Dosud se však už podařilo prokázat, že se mohou trasformovat v nervovou nebo kostní tkáň.
Není bez zajímavosti, že zveřejnění výsledků výzkumů nad získáváním staminárních buněk z plodové vody se zdrželo nejen proto, že vědci potřebovali čas, aby svoje poznatky potvrdili. Podle De Coppiho narazili ve vědecké společnosti na určité kruhy, především ve Spojených státech, které dělaly všechno proto, aby se publikace jejich bádání zpomalila.
V oblasti výzkumu kmenových buněk existuje řada velmi poctivých badatelů a lékařů, jejichž cílem je především odstranit bolest člověka a nalézt nové cesty k léčení dosud neléčitelných chorob. K nim zcela jistě patří i Paolo de Coppi. Je třeba však přiznat, že zde existuje také řada motivací méně čestných, nebo přinejmenších zjištných.
Celé týmy vědců nyní hrají o čas. Přitom nejde jen o soutěživost, nejde jen o prvenství v legitimním konkurenční boji, ale také o získání výhodného místa na trhu, který se dřív nebo později otevře. Také mnohé soukromé firmy, které podnikají v oblasti medicíny, si už brousí zuby. Proto se každá vědecká konference o kmenových buňkách těší jejich velkému zájmu. A je třeba přiznat, že stále častěji tyto firmy ve výzkumu staminárních buněk spatřují ? spíše než možnost pomoci lidem ? především velký komerční potenciál.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky