Jednání Mons. Wielguse za minulého komunistického režimu v Polsku těžce zkompromitovalo jeho autoritu také u věřících. Zřeknutí se úřadu Varšavského stolce i okamžité přijetí demise ze strany Svatého Otce se proto i přes jeho pokornou a dojemnou žádost o odpuštění ukázalo jako jediné vhodné řešení, jak čelit dezorientaci, která mezitím v této zemi vznikla.
Je to okamžik velké bolesti pro celou Církev, které všichni za mnohé vděčíme a kterou milujeme, která nám dala pastýře velikého významu jako kard. Wyszyński a zejména papež Jan Pavel II. Univerzální Církev cítí povinnost solidarizovat se duchovně s Církví v Polsku a provázet ji modlitbou a povzbuzením, aby mohla vbrzku znovu nalézt klid.
Zároveň je dobré povšimnout si, že případ Mons. Wielguse není první a pravděpodobně nebude posledním případem útoku na osobnosti Církve na základě dokumentace tajných služeb minulého režimu. Jde o nesmírně rozsáhlý materiál, při jehož zkoumání, vyhodnocování a při vyvozování věrohodných závěrů nelze zapomínat na to, že byl vyprodukován funkcionáři utlačovatelského a vyděračského režimu.
Po tolika letech, která uplynula od konce komunistického režimu, a po odchodu velké a nezpochybnitelné postavy papeže Jana Pavla II., se nynější vlna útoků proti katolické Církvi v Polsku, spíše než jako upřímná snaha po průhlednosti a nalezení pravdy, jeví v mnoha ohledech jako podivné spolčení mezi jejími pronásledovateli z té doby a dalšími jejími protivníky a jako pomsta ze strany těch, kteří ji v minulosti pronásledovali a byli poraženi vírou polského lidu a jeho touhou po svobodě.
?Pravda vás osvobodí,? říká Kristus. Církev nemá strach z pravdy a její členové, mají-li zůstat věrni svému Pánu, musí umět uznat vlastní viny. Přejeme Církvi v Polsku, aby dokázala odvážně a prozíravě přežít a překonat tuto obtížnou dobu, aby mohla nadále přinášet cenný a mimořádný vklad víry a evangelních podnětů evropské i univerzální Církvi.
Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky
odeslat článek
vytisknout článek
