RadioVaticana.va

   19. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3479
Poslechem z webových stránek.2255
Četbou textů na webových stránkách.4021
Poslechem i četbou.2332


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

8.10.2017 

O problémech s papežem

Milan Glaser

Mezi katolíky křesťanského kulturního okruhu se ve vztahu k papeži vyskytuje problém. Nenastal ovšem až za nynějšího pontifikátu, je tu odedávna. Je to neporozumění anebo mylné porozumění papežskému magisteriu čili tomu učitelskému úřadu, na kterém se podílí i samotná existence jeho nositele. Bylo by nepoctivé neuznat výskyt této obtíže, která je vyvolána patrně také tím, že je papež mylně či nedostatečně prezentován v samotné církvi, zvláště v Evropě.

Jedním z témat, kde se dnes tato obtíž, zvláště v Evropě, asi nejvíce projevuje, je postoj k migrantům. Má-li být důraz papeže Františka na přívětivost vůči migrantům správně zasazen do kontextu církevní věrouky, je třeba vzít do úvahy nejprve skutečnost, že vyjádření Kristova náměstka k této, ale i k jiným otázkám, nejsou určena výhradně Evropanům, kteří si na ně bezděčně, ale neprávem činí někdy výhradní nárok. Situace migrantů se totiž v různých částech světa často dosti zásadně liší. Dále je třeba vzít na vědomí, že slova papeže jakožto veřejného činitele mají výhradně pastorační, nikoli politickou povahu. To znamená, že jsou adresována každému člověku osobně, tedy všem, včetně těch, kdo pracují v jakýchkoli světských institucích, ať už je jejich společenský význam jakýkoli. Papež ovšem není politický činitel, neřku-li aktivista, přestože s politiky rozmlouvá. Tak jako není jedním z buenosaireských sběračů starého papíru, třebaže mezi nimi má mnoho přátel.

Není agitátorem nové totalitní ideologie uniformního myšlení (pensée unique), proti níž se explicitně mnohokrát důrazně vymezil. Jeho vystoupení nejsou manipulativní agitací žádné - ani této nové - mocenské technologie, která se snaží prostřednictvím lascivních transideologií udusit křesťanskou, kulturní, ba dokonce i lidskou identitu bytostí stvořených k Božímu obrazu. Těmto snahám sociálního inženýrství tématizovaného některými mezinárodními organizacemi a podporovaného globální finanční elitou se papež naopak snaží plně a zpříma čelit. Proti jejich domýšlivé nevraživosti vůči lidské přirozenosti klade ryzí cit lásky k duši konkrétního člověka, a to každého, zejména toho znevýhodněného. Není však politik a nepoužívá k tomu politické nástroje, ani asertivní politický slovník, třebaže se to někdy tak může jevit, zvláště vlivem dominantního mediálního podání či pozadí, jež redukuje každé papežovo vystoupení podle politického zadání.

Vatikánská diplomacie totiž není politikou ve světském čili mondénním smyslu slova, nýbrž je plně ve službách pastoračního a apoštolského poslání Kristova náměstka. Papežská diplomacie není ničím jiným než obdobou dvou či tří druhů rozprav, které vedl Ježíš s předáky vlastního národa a s představiteli okupační moci čili tehdejší římské říše. Jiné varianty tohoto dialogu se i v dnešním světě vyskytují zřídka, třebaže se mezinárodní politika stala jevištěm uplatňování mnoha ideologií.

Ty které „se“ objevily během posledních dvou století, sice na rozdíl od křesťanských herezí nemají výslovně náboženský rozměr, byť nějakým způsobem o Bohu mluví. Jejich zaměření je striktně politické, mají mocenskou ambici. Přitažlivost však stále čerpají ze sympatií k náboženskému či přesněji křesťanskému vyznání.

Specifický účinek těchto ideologií se projevuje také tím, že jejich zavilí stoupenci a zavilí protivníci mají mnoho společného. V přímé úměře k pozitivní či negativní citové investici do těchto ideologií trpí nevraživostí nejen k opačnému myšlenkovému postoji, ale i k jeho konkrétním stoupencům. Ideologie totiž nečiní rozdíl mezi člověkem a jeho názorem. Především v tom se projevuje cizorodost jejich mocenských ambic. Skrývají v sobě nejen snahu získat lidskou přízeň, ale také snahu zcela si podrobit lidskou svobodu.

Ideologie moderních lidských dějin jsou inspirovány herezemi a fungují jako očkování proti pravdě. Nezáleží, zda se člověk stane jejich zavilým stoupencem či zavilým protivníkem. Jejich účel je splněn v obou případech. Vytvářejí totiž v obecném povědomí jakýsi psychický blok, který člověku brání hledat pravdu v tom, z čeho ideologie čerpají svoji přitažlivost. Hereze nelze vyvrátit pouze racionální argumentací, protože takovýto pokus vede jen k další herezi.

Jako příklad lze uvést ideologii národní suverenity, která byla během 19. století sugerována Evropě jako výraz pokroku a svobody, aby byla později - v polovině 20. století - prohlášena za „hlavní příčinu očividného zla našich časů“, jak hlásá plaketa umístěná nad návštěvní halou štrasburského europarlamentu a nastiňuje i světovládnou vidinu „federální unie národů“ jakožto „jediné nápravy“.

V tomto otráveném ovzduší přesyceném idejemi, které očkují proti pravdě, se jako jediná protilátka jeví ten nejhlubší a základní cit vyvolaný přitažlivostí dobra a vzbuzující touhu po něm, totiž láska ve všech jejích možných dimenzích. V prostředí veřejného diskurzu, kde je stále těžší používat slova tak, aby nesugerovala nějakou lež, méně znamená více. Možná právě to je strategie nynějšího pontifikátu.

Je pravdou, že emotivní důraz vystoupení papeže Františka vyvolává reakce, ve kterých také rozhodují emoce, a snadněji se proto stanou předmětem nedorozumění. Ideový minimalismus jeho vystoupení je však pouze zdánlivý. Jakožto citový fundamentalista je totiž zároveň popularizátorem mystéria víry, kterou Kristus svým utrpením a smrtí na kříži, nabízí všem lidem.

Globalizace nepochybně svého cíle dojde, až ukáže, že lidstvo svými vlastními silami nejen nedosáhne spásy, ale neumí si samo ani spravedlivě pozemsky vládnout. Proto se obsah křesťanské víry postupně syntetizuje na jedinou nosnou pravdu: touhu po Kristově definitivním návratu.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.10.17 Libanonský cedr - 100 let Orientálu
17.9.17 O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu
3.9.17 Elity z nás udělaly kolonie
20.8.17 Věřit v dějiny spásy
6.8.17 O papeži bez paniky i entuziasmu



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

Římský biskup k metodistům: Znamení Ducha v jiných vyznáních v nás působí radost

Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka

Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

Apoštolský administrátor Mogadišu: Rezignací nad situací v Somálsku pácháme další atentát

Vatikánský pozorovatel při FAO: K odstranění hladu chybí vůle

Zemřel filipínský kardinál Ricardo Vidal

800 let františkánů na Blízkém východě

Kněz Neokatechumenátního hnutí propuštěn ze zajetí

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě