RadioVaticana.va

   23. 11. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3657
Poslechem z webových stránek.2348
Četbou textů na webových stránkách.4145
Poslechem i četbou.2440


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papež vyzval k pokojné diskusi o konci pozemského života

Krása smrti je v setkání s Pánem

V adventu nový (francouzský) Otče náš




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Rozhovory, tiskovky 

30.4.2017 

Komunikace by neměla vést k dezorientaci

říká papež František na tiskové konferenci při návratu z Egypta

Česká sekce RV

Papež František během letu z Káhiry do Říma jako při každém návratu z pastorační cesty poskytl na palubě letadla novinářům možnost, aby mu položili svoje otázky. Sedmi z nich pak tři čtvrtě hodiny odpovídal. Kromě témat končící se apoštolské cesty do Egypta přišla řeč i na ožehavá mezinárodní témata: sevekorejská krize a hrozba světové války, populismus a volby ve Francii, koncentrační alias uprchlické tábory, krize ve Venezuele a ekumenické vztahy k pravoslaví.

1. Případ Regeni (Italský student Giulio Regeni byl v únoru loňského roku zavražděn během svého pobytu v Egyptě, aniž by byl znám motiv činu a pachatel – pozn. překl.)

Paolo Rodari z italského deníku La Repubblica se zeptal na papežův rozhovor s prezidentem Al Sisim: O čem jste mluvili, byla zmíněna témata lidských práv? A zejména: byla řeč o případu Giulio Regeni? Bude podle Vás možné dobrat se jádra pravdy?

Papež: „Odpovím všeobecně a potom přejdu k jednotlivostem. Když vedu s nějakou hlavou státu soukromý dialog, pak zůstane soukromý, pokud se nedohodneme něco zveřejnit. Měl jsem tady čtyři soukromé rozhovory s vrchním imámem Al Azhar, s Al Sisim, s patriarchou Theodorem a s patriarchou Ibrahimem a myslím, že to, co je soukromé, má zůstat důvěrné. Je důvěrné. Pokud jde o Regeniho, jsem znepokojen, a za Svatý stolec jsem toto téma otevřel, protože mne o to žádali jeho rodiče. Svatý stolec jednal. Neřeknu jak a kde, ale jednali jsme.“

2. Postoj k politice Egypta

Daniel Menor Torres z El Correo Español: Včera jste řekl, že pokoj, prosperita a rozvoj zasluhují každou oběť, a potom jste zdůraznil význam respektování nezcizitelných práv člověka. Jsou tato slova vyjádřením podpory egyptské vládě, uznáním její role na Blízkém východě anebo pokusem hájit křesťany proti nedostatečným demokratickým garancím této vlády?

Papež: „Ne. Tato slova je třeba vykládat doslova, jako hodnoty samy o sobě. Řekl jsem: bránit pokoj, bránit harmonii národů, bránit rovnost občanů, ať už vyznávají jakékoli náboženství. Toto jsou hodnoty. Mluvil jsem o hodnotách. Pokud nějaký vládce brání jednu anebo druhou, je to jiný problém. Podnikl jsem 18 cest do mnoha zemí a slýchával jsem: »Papež tam jede podpořit vládu.« Vláda má vždycky své slabosti či politické protivníky. Jedni říkají to a druzí něco jiného. Nepletu se do toho. Mluvím o hodnotách a každý ať posoudí, zda vláda nebo stát tam či onde tyto hodnoty prosazuje.“

Měl jste čas navštívit pyramidy?

Papež: „A víš, že dnes ráno v šest hodin byli dva z mých asistentů navštívit pyramidy?“

Šel byste rád s nimi?

Papež: „Ano, určitě.

3. Populismus a prezidentské volby ve Francii

Virginie Riva z francouzské rozhlasové stanice Radia Europe 1: Svatý otče, v souvislosti s cestou bych se chtěla zeptat na Francii, pokud souhlasíte. Mluvil jste na půdě univerzity Al Azhar o demagogických populismech. Francouzští katolíci jsou nyní pokoušeni hlasovat populisticky či extremisticky, jsou rozdělení a dezorientovaní. Jaké ukazatele pro rozlišování byste dal těmto katolickým voličům?

Papež: Výborně. Dimenze „populismu“ v úvozovkách, neboť jak víte, toto slovo jsem si musel znovu osvojit v Evropě, protože v Latinské Americe má jiný význam. Za tím je problém Evropy a Evropské unie. Co jsem řekl o Evropě, tady nebudu opakovat. Mluvil jsem o tom čtyřikrát, dvakrát ve Štrasburku, jednou při převzetí Ceny Karla Velikého a pak při připomínce 60. výročí [Římských dohod]. Tam je o Evropě všechno. Každá země má svobodu přijímat rozhodnutí, která v té věci považuje za vhodná. Já nemohu posuzovat, zda se tak rozhodla z toho či onoho důvodu, protože neznám vnitřní politiku. Je pravda, že Evropě hrozí rozpad, to je pravda. Mluvil jsem o tom trochu ve Štrasburku, více při přebírání Ceny Karla Velikého a naposledy bez nějakých okolků. Musíme o tom jen přemýšlet... Evropa od Atlantiku po Ural... Je tu problém, který Evropu děsí a možná živí populismy: problém migrací. To je pravda. Nezapomeňme, že Evropa vznikla z migrantů. Staletí a staletí migrantů. To jsme my. Je to však problém, který je třeba dobře prostudovat, a také respektovat názory. Avšak poctivé názory velké politické diskuse a nikoli malé politiky, která nakonec opadne. Ohledně Francie. Řeknu pravdu, já nerozumím vnitřní francouzské politice. Nerozumím. Snažil jsem se mít dobré vztahy s nynějším prezidentem, s nímž byl jednou nějaký spor, ale potom jsem mohl mluvit o věcech jasně a respektovat jeho názor. Pokud jde o dva politické kandidáty, neznám jejich historii, nevím, odkud přicházejí... Vím, že jeden představuje silnou pravici, ale o druhém nevím, odkud přichází. Proto nemohu mít na Francii jasný názor. Ale pokud jde o katolíky, jeden mi na jednom ze shromáždění, když jsem zdravil lidi, řekl: »Proč nepomyslíte na politiku ve velkém?« – Když se jsem zeptal, co to znamená, vysvětlil mi: »No, udělat stranu pro katolíky.« Ten pán je hodný, ale žije v minulém století. Proto... Populismy souvisejí s migracemi, ale to se netýká cesty. Bude-li čas, vrátím se k tomu.“

4. Ekumenismus, vztah k Rusku

Věra Ščerbaková z ruské agentury Itar-Tass: Svatý otče, díky za požehnání, které jste mi před chvílí dal. Jsem pravoslavná... Chci se zeptat: Jaké jsou perspektivy vztahů k pravoslaví, samozřejmě ruskému? Včera ve Společném prohlášení s koptským patriarchou byla řeč o vzájemném uznání křtu a společném datu Velikonoc. V jakém bodě se nacházíme? A další věc: Jak hodnotíte vztahy mezi Vatikánem a Ruskem jakožto státem ve světle obrany křesťanských hodnot na Blízkém východě, a především v Sýrii?

Papež: Christos anesti! S pravoslavnými jsem vždycky udržoval velké přátelství, už v Buenos Aires. Každý rok 6.ledna jsem například chodil na nešpory do katedrály vašeho arcibiskupa, který je nyní na Ukrajině. Byl jsem na modlitbě dvě hodiny a čtyřicet minut v jazyce, kterému jsem nerozuměl, ale bylo možné se modlit. Potom následovala večeře s komunitou pro 300 lidí, večeře Vánoční vigilie. Nikoli Vánoční, ale z vigilie Vánoc, kdy se ještě nemohlo jíst maso, ani mléčné výrobky, ale byla to hezká večeře. Potom byla tombola. Někdy potřebovali také pravoslavní právní pomoc a přicházeli na katolickou kurii, protože jsou to malé komunity a potřebovali advokáty. Vždycky jsem s nimi měl synovský, bratrský vztah. Jsme sesterské církve. S Theodorem (Tawadrosem) mne pojí zvláštní přátelství. Je pro mne mužem Božím. Theodor je patriarchou, papežem, který vede církev v Ježíšově jménu. Má obrovskou apoštolskou horlivost. On je jedním z nejvíce – dovolím si říci v úvozovkách – »fanatickým« zastáncem nalezení společného data slavení Velikonoc. Já také, ale hledáme způsob. On však říká: Bojujme! Je to muž Boží. Byl biskupem daleko od Egypta, pečoval o postižené. Byl poslán do diecéze s pěti kostely a zanechal jich tam po sobě dvacet pět a nevím kolik apoštolsky zapálených křesťanských rodin. Víte, jak oni konají volbu. Hledají, pak vyberou tři a jejich jména dají do košíku a zavolají dítě, které se zavázanými očima vytáhne jméno. V tom je Pán. Je evidentně velkým patriarchou. Pokud jde o jednotný křest, věc pokračuje. Je to historická záležitost, protože u prvních koncilů byl společný. Koptové křtili děti v poutních svatyních. Když chtěli sňatek a přicházeli za námi, protože jedna ze stran byla katolická, tak jsme je podmínečně křtili. To jsme začali my a ne oni. Nyní se však ukazuje východisko a jsme na dobré cestě ven z tohoto problému, takže jej budeme moci překonat. V posledním odstavci Společného prohlášení se o tom mluví.
Ruští pravoslavní náš křest uznávají a já uznávám jejich. Byl jsem velkým přítelem biskupa v Buenos Aires i s Rusy. Ale také například s Gruzínci. A Gruzínský patriarcha je Boží muž. Eliáš II. je mystik. My katolíci se musíme učit také z této mystické tradice pravoslavných církví. Během této návštěvy se konalo ekumenické setkání, na kterém byl patriarcha Bartoloměj, pak pravoslavný arcibiskup Athén, a další křesťané, anglikáni, sekretář Ekumenické rady církví z Ženevy. Celý ekumenismus je pouť. Ekumenismus se stává cestou prokazováním skutků milosrdné lásky, společnou prací... Neexistuje nějaký statický ekumenismus. Je pravda, že teologové mají studovat a hledat shodu, ale nebude to moci skončit dobře, pokud nepůjdeme. Co můžeme dělat nyní? Dělejme, co lze: společně se modleme, pracujme a společně se věnujmě charitativní činnosti. To je cesta vpřed. Vztahy s patriarchou Kirillem jsou dobré. Také arcibiskup Hilarion několikrát přišel, aby se mnou mluvil, a máme dobré vztahy.“

A vztahy se státem?

Papež: „Ano, vím, že stát mluví o křesťanských hodnotách a obraně křesťanů na Blízkém východě. Vím o tom a myslím, že je dobré mluvit a bojovat proti perzekuci. Dnes je více mučedníků než bylo v prvních staletích, na Blízkém východě především...“

5. Krize kolem Severní Koreje, světová válka, možnost setkání s Trumpem

Phil Pullella z agentury Reuters: Včera v první promluvě jste mluvil o nebezpečí jednostranných akcí a o tom, že všichni mají být tvůrci pokoje. Potom jste však mluvil hodně o rozkouskované třetí světové válce. Zdá se, že dnes je tento strach a úzkost koncentrován především na to, co se děje kolem Severní Koreje...

Papež: „Ano, tam se to soustředí.“

Prezident Trump poslal vojenskou námořní flotilu k pobřeží Severní Koreje. Severokorejský leader hrozil bombardováním Jižní Koreje, Japonska a dokonce USA, pokud dokážou vyrobit rakety dlouhého doletu. Lidé mají strach a mluví se jako by nic o možnosti nukleární války. Pokud se setkáte s prezidentem Trumpem, ale také s dalšími osobami, co chcete říci těmto leaderům, kteří mají odpovědnost za budoucnost lidstva? Jsme totiž v dosti kritickém bodě...

Papež: „Volám a budu volat, jako jsem volal leadery na různých pozicích k práci na řešení problémů cestou diplomacie. Ve světě existují mnozí zprostředkovatelé a vyjednavači, kteří se nabízejí. Jsou země jako například Norsko, které nikdo nemůže obvinit, že je to diktatura, a které je stále připraveno pomoci, to jenom jako příklad, ale takových je mnoho. Cesta spočívá ve vyjednávání, cestou je diplomatické řešení. Rozkouskovaná třetí světová válka, o které mluvím dva roky, probíhá více méně po kouskách, které se však rozšiřují a také koncentrují. Koncentrují se tam, kde již byly horké. Záležitost s korejskými raketami trvá již rok, a zdá se, že nyní se rozehřála příliš. Vždycky volám k řešení problémů diplomatickou cestou a vyjednáváním, protože jde o budoucnost lidstva. Velká válka by dnes zničila ne polovinu, nýbrž velkou část lidstva a kultury... všechno, všechno. Bylo by to strašné. Myslím, že dnešní lidstvo by nebylo schopné to vydržet. Podívejme se na ty země, které trpí válkou uvnitř a kde jsou válečná ohniska. Blízký východ například anebo také v Africe... Jemen... zastavme se. Hledejme diplomatická řešení. Myslím, že tady mají Spojené národy povinnost ujmout se svého vůdčího postavení, které tak trochu vyprchalo.“

Chcete se setkat s prezidentem Trumpem, až přijede do Evropy? Byl vysloven požadavek na takovéto setkání?

Papež: „Nejsem ještě informován ze státního sekretariátu, že by byl nějaký takový požadavek. Já však přijímám každého státníka, který požádá o audienci.“

6. Politická krize ve Venezuele

Antonio Pelayo ze španělského rozhlasu Antena 3: Ve Venezuele se situace velice zhoršila. Co lze udělat? Může Vatikán dělat prostředníka?

Papež: „Svatý stolec intervenoval na žádost čtyřech prezidentů, kteří působili jako vyjednavači, ale nevedlo to k žádnému výsledku, protože návrhy nebyly přijaty anebo se rozplynuly. Všichni známe obtížnou situaci Venezuely, země, kterou mám velice rád. Vím, že teď naléhají, nevím dobře odkud. Myslím, že opět oni čtyři prezidenti, aby se opět začalo s vyjednáváním a hledají k tomu vhodné místo. Myslím, že je k tomu zapotřebí určitých jasných podmínek. Část opozice nechce. Je totiž zajímavé, že samotná opozice je tam rozdělena a konflikt se každým dnem vyostřuje. Vyvíjíme aktivitu. Děláme, co je možné. Je však zapotřebí určitých záruk. Jinak bychom vytloukali klín klínem, a to nejde.“

7. Uprchlické, koncentrační tábory.

Jörg Bremer z německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung: Před několika dny (22.dubna.) jste mluvil o uprchlících v Řecku, na ostrově Lesbos, a použil jste termín »koncentrační tábory«, protože jsou přeplněny lidmi. Pro nás Němce je tento termín samozřejmě velmi, velmi závažný a velmi se blíží označení »vyhlazovací tábor«. Někdo říká, že to bylo Vaše přeřeknutí. Co jste tím mínil?

Papež: „Ano. Za prvé je třeba, abyste dobře četli všechno, co jsem řekl. Řekl jsem, že nejštědřejší v Evropě byly Itálie a Řecko... Je pravda, že jsou nejblíž k Libyi a Sýrii. Pokud jde o Německo, vždycky jsem obdivoval schopnost integrace. Když jsem tam studoval, bylo tam mnoho Turků. Integrovaných! Ve Frankfurtu byli integrovaní a vedli normální život. Nebylo to přeřeknutí. Existují koncentrační tábory – promiňte – uprchlické tábory, které jsou skutečnými koncentračními tábory. Některé jsou možná v Itálii, některé jinde. V Německu určitě ne. Pomyslete na lidi, kteří jsou zavřeni v takovém táboře a nemohou odejít. Pomyslete na to, co se stalo na severu Evropy, kde se chtěli dostat přes moře do Anglie, a byli tam zadržováni! Rozesmálo mne – a patří to trochu k italské kultuře – co se stalo v jednom uprchlickém táboře na Sicilii, jak mi vyprávěl jeden delegát Katolické akce z diecéze Agrigento. Jsou tam v té zóně jeden nebo dva a nevím ve které diecézi. Představitelé té obce, kde je ten tábor, řekli lidem z uprchlického tábora: »Být tady uvnitř, to neprospívá psychickému zdraví. Musíte chodit ven, ale, prosím vás, nedělejte to nepřístojně. My nemůžeme otevřít bránu, ale uděláme zezadu díru v plotě a vy můžete vycházet ven na procházku.« - a tak to dělali. S obyvateli obce navázali dobré vztahy. Takoví se nedopouštějí delikvence, nepáchají zločiny... ale pouhý fakt, že jsou zavření a nic nedělají - to je přece lágr, ne? Nemá to však co do činění s Německem, to ne. Děkuji.“

Greg Burke: Děkujeme Vám, Svatý otče.

Papež: „Já děkuji vám za práci, kterou odvádíte a která tolika lidem pomáhá. Nevíte, jaké dobro můžete udělat svým zpravodajstvím, svými články, svými myšlenkami... musíme lidem pomáhat v komunikaci, aby nás komunikace a tisk vedly k dobrým věcem a nepůsobily dezorientaci, která nám nepomůže. Mockrát děkuji. Dobrou chuť k večeři. A modlete se za mne“!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
17.11.17 Papež: Bůh očekává také člověka, který nehledá jeho vůli
9.11.17 Žebráme o příchod Božího království, komentuje papež František modlitbu Páně
2.11.17 Papež komentuje Otče náš: Někdy při modlitbě usnu – jako dítě v Božích rukou
26.10.17 Co jsou to nebesa? Papež František komentuje modlitbu Páně
19.10.17 Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Mše není pouhá vzpomínka na minulost

Kardinál Rai: Papež ví, že na Blízkém východě je konflikt Iránu a Saúdské Arábie

Kardinál Koch: Holokaust byl projektem neopohanské a antikřesťanské ideologie

Metropolita Koscis: Za materiální pomoc se nám dostává jedinečná pomoc duchovní

Boj proti pedofilii: dohoda mezi sdružením Meter a polskou policií

Proti kulturní a duchovní kolonizaci je jediný lék - mučednictví

Přicházím hlásat smíření, odpuštění a pokoj, vzkazuje papež Bangladéšanům

Maďarští biskupové ad limina: Řídit se hodnotami danými Stvořitelem, ne názorem většiny

Evangelický teolog: Bez Ratzingera by neexistovalo společné učení o ospravedlnění

Nové oddělení pro apoštolské nuncie ve státním sekretariátu Svatého stolce

Odboráři na vatikánské konferenci

Španělský episkopát ke Katalánské otázce

 Nově na webu
Svatý otec: Mše je památka Kristova velikonočního tajemství

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Falešnost statistik

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): S Tolkienem o tajemství očistce

Rozhovory: Opakem omylu není pravda

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv listopad 17
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Starší zprávy >

Náš tip

Lidé nemohou zabránit naplnění Božího Slova

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů