RadioVaticana.va

   20. 7. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3016
Poslechem z webových stránek.1973
Četbou textů na webových stránkách.3615
Poslechem i četbou.2042


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Anselm Grün: Zvu evangelíky k přijímání. Maria? Není odlišná od nás hříšníků

Zpráva o konverzaci papeže s kardinálem Müllerem je naprosto falešná

Jsou děti z rodin a homosvazků opravdu stejné?




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

18.3.2017 

O. Cantalamessa: vytvářet podmínky k bezvýhradné víře v Kristovo Božství

Vatikán. Exkurzem o mesiánských Židech zahájil papežský kazatel o. Raniero Cantalamessa svou druhou postní promluvu pro papeže a římskou kurii v kapli Redemptoris Mater. Duch svatý nás uvádí do tajemství Kristova Božství a tuto pravdu potvrzuje také existence hnutí mesiánských Židů. Jejich skupiny, rozšířené zejména ve Spojených státech a v Evropě, čítají asi 150 tisíc lidí. Jsou to Židé, kteří uznávají Ježíše jako zaslíbeného Mesiáše, Spasitele a Božího syna. Zároveň se však drží své židovské identity a navazují na prvotní židokřesťankou církev.

„Katolická církev i další církve se dosud zdržovaly podpory tohoto hnutí, a dokonce o něm ani nemluvily, kvůli ohledům na dialog s oficiálním židovským náboženstvím. Já sám jsem o nich nikdy nemluvil. Nyní však stále více narůstá přesvědčení, že ignorovat je, ať už z jedné či druhé strany, nebo dokonce ostrakizovat není správné.“

Papežský kazatel v té souvislosti zmínil nedávno vydaný soubor studií (Ulrich Laepple ed., Messianische Juden. Eine Provokation, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2016) věnovaných fenoménu Mesiánských židů. V průzkumu zjišťujícím, co je přimělo k víře v Ježíše, více než 60% dotázaných odpovědělo: „vnitřní proměna způsobená Duchem svatým“ a teprve na druhém a třetím místě četba Bible či osobní kontakty (tamtéž s. 34).
O. Cantalamessa se pak vrátil k rozjímání nad vyznáním víry. „Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista“ – jestliže v židovsko-biblickém kulturním okruhu stačí vyslovit tato slova, aby bylo zřejmé, že Ježíš je uctíván jako Bůh, v řecko-římském světě už tyto jasné konotace chybí. Pohanský svět totiž znal mnoho „pánů“ - na rozdíl od židovského, kde Adonai, Pán, byl titul patřící výlučně Bohu. Proto bylo z historických důvodů nezbytné připojit další článek kréda: „zrozený z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem“. Nejde o nový objev, protože Ježíšovo božství bylo vždy součástí víry církve. Otcové Nicejského koncilu pouze odstraňovali překážky, které bránily plnému uznání těchto skutečností. V polemice s Ariem museli oprostit víru v Krista od srovnávání s koncepty řecké mytologie, které ho snižovaly na Demiurga, na boha druhé kategorie:

„Chceme-li shrnout do jediné věty význam nicejské definice, můžeme jej formulovat takto: v každé epoše a kultuře musí být Kristus hlásán jako „Bůh“, nikoliv jen v nějakém odvozeném či druhotném smyslu, nýbrž v nejsilnějším smyslu, jaký slovo „Bůh“ má v dané kultuře. Je důležité vědět, co motivovalo Atanáše a další pravověrné teology v tomto boji a odkud se tedy bere jejich naprostá jistota. Nepochází totiž ze spekulace, nýbrž vychází ze života – přesněji z reflexe nad zkušeností církve, kterou má - díky působení Ducha svatého - se spásou v Ježíši Kristu.“

Kristovo božství není jakýmsi praktickým „postulátem“, jakým je pro Kanta Boží existence, vysvětloval dále o. Cantalamessa. Nejde o teologickou dedukci, která by z ideje spásy vyvozovala Kristovo božství, nýbrž přesně naopak. Spása je založena na skutečnosti, že Kristus je Bůh. Proto je nutné ptát se, jaké místo má Ježíš Kristus v naší společnosti a v životě dnešních křesťanů. Na jedné straně o něm mluví množství filmů a knih, ale tam, kde je jeho místo, v prostoru víry, jakoby chyběl:

„Když si všímáme prostoru víry, do něhož patří na prvním místě, vidíme, naopak znepokojivou absenci, ne-li přímo odmítnutí jeho osoby. V co vlastně věří ti, kdo se v Evropě i jinde označují za „věřící“? Nejčastěji věří v existenci jakéhosi Svrchovaného bytí, ve Stvořitele, věří, že existuje „onen svět“. To je ovšem deistická víra, v těchto případech nejde ještě o křesťanství. Nejrůznější sociologické průzkumu ukazují tyto údaje také v zemích a oblastech s prastarou křesťanskou tradicí. Ježíš Kristus v tomto typu religiozity chybí.“

Nezbytné je, pokračoval papežský kazatel, znovu vytvořit podmínky k bezvýhradné víře v Kristovo Božství. Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa“. „ Já jsem cesta, pravda a život“. Jsme povoláni pokorně říkat dnešnímu světu: „To, co hledáte a co se snažíte tápavě nahmatat, právě to vám hlásáme“. Ježíš však také řekl: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte!“ (Lk 10,23) A otec Cantalamessa uzavřel:

„Jestli jsme se nikdy vážně nezamýšleli nad tím, jaké štěstí máme, když věříme v Krista, měli bychom to při této příležitosti učinit (...) Proč „blahoslavení“, když křesťané jistě nemají více důvodů k radosti na tomto světě, ba v mnoha oblastech jsou neustále ohroženi smrtí, právě kvůli své víře v Krista? Odpověď dám sám Ježíš: „Protože vidíte!“ Protože znáte smysl života a smrti, protože vaše království je v nebesích (...) v tom smyslu, že jste již nyní jeho součástí a zakoušíte jeho předchuť. Vy máte mne! Nejkrásnější věta, kterou manželka může říci svému muži a naopak zní: „Učinil jsi mne šťastnou!“ Ježíš si zaslouží, aby mu to jeho snoubenka, Církev, řekla z hloubi svého srdce. Já mu to říkám a vybízím vás, ctihodní otcové, bratři a sestry, abyste udělali totéž. Neodkladně dnes, abyste nezapomněli! Pokud ovšem nemůžeme říci, že nás Ježíš učinil šťastnými, bylo by dobré, abychom se ptali proč, co nám v tom brání.“

(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.4.17 O Crux, Ave Spes Unica
7.4.17 Papežský kazatel: Protestanté a katolíci nemají setrvat ve vězení minulosti
11.3.17 První postní kázání otce Cantalamessy
23.12.16 Čtvrté adventní kázání otce Cantalamessy o mateřství Panny Marie
16.12.16 Třetí adventní kázání otce Cantalamessy: od střízlivosti k opojnosti anebo naopak?



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Státní sekretář Svatého stolce navštíví Rusko

Mons. Auza na půdě OSN: Je třeba pomáhat lidem uchovat si pojem pravdy a dobra

Unesený otec Uzhunnalil žije

Uzavřena kauza Regensburger Domspatzen

Papež jmenoval sekretáře Kongregace pro nauku víry

Zahájen soud s obžalovanými za zpronevěru fondů nadace Bambin Gesu

Mezináboženské fórum v Jeruzalémě

Modleme se za milost obrácení pro Evropu, kterou tvoříme

Papež: Důstojnost práce má přednost před výdělkem

Svatý otec vyzval odbory ke konverzi

Kardinál Sandri o svém pobytu na východní Ukrajině

Boko Haram pokračuje v teroristických zločinech

 Novi na webu
Svatý otec: Duchovní radiografie srdce

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O vzniku knihy Překročit práh naděje

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Na návštěvě v Domě svaté Marty

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červenec 17
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě