RadioVaticana.va

   27. 5. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2764
Poslechem z webových stránek.1815
Četbou textů na webových stránkách.3284
Poslechem i četbou.1891


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Petrův nástupce přijal prezidenta USA

Papež oznámil jmenování pěti nových kardinálů

P. Boulad SI: Dialog s muslimy je v patové situaci




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

18.3.2017 

O. Cantalamessa: vytvářet podmínky k bezvýhradné víře v Kristovo Božství

Vatikán. Exkurzem o mesiánských Židech zahájil papežský kazatel o. Raniero Cantalamessa svou druhou postní promluvu pro papeže a římskou kurii v kapli Redemptoris Mater. Duch svatý nás uvádí do tajemství Kristova Božství a tuto pravdu potvrzuje také existence hnutí mesiánských Židů. Jejich skupiny, rozšířené zejména ve Spojených státech a v Evropě, čítají asi 150 tisíc lidí. Jsou to Židé, kteří uznávají Ježíše jako zaslíbeného Mesiáše, Spasitele a Božího syna. Zároveň se však drží své židovské identity a navazují na prvotní židokřesťankou církev.

„Katolická církev i další církve se dosud zdržovaly podpory tohoto hnutí, a dokonce o něm ani nemluvily, kvůli ohledům na dialog s oficiálním židovským náboženstvím. Já sám jsem o nich nikdy nemluvil. Nyní však stále více narůstá přesvědčení, že ignorovat je, ať už z jedné či druhé strany, nebo dokonce ostrakizovat není správné.“

Papežský kazatel v té souvislosti zmínil nedávno vydaný soubor studií (Ulrich Laepple ed., Messianische Juden. Eine Provokation, Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2016) věnovaných fenoménu Mesiánských židů. V průzkumu zjišťujícím, co je přimělo k víře v Ježíše, více než 60% dotázaných odpovědělo: „vnitřní proměna způsobená Duchem svatým“ a teprve na druhém a třetím místě četba Bible či osobní kontakty (tamtéž s. 34).
O. Cantalamessa se pak vrátil k rozjímání nad vyznáním víry. „Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista“ – jestliže v židovsko-biblickém kulturním okruhu stačí vyslovit tato slova, aby bylo zřejmé, že Ježíš je uctíván jako Bůh, v řecko-římském světě už tyto jasné konotace chybí. Pohanský svět totiž znal mnoho „pánů“ - na rozdíl od židovského, kde Adonai, Pán, byl titul patřící výlučně Bohu. Proto bylo z historických důvodů nezbytné připojit další článek kréda: „zrozený z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem“. Nejde o nový objev, protože Ježíšovo božství bylo vždy součástí víry církve. Otcové Nicejského koncilu pouze odstraňovali překážky, které bránily plnému uznání těchto skutečností. V polemice s Ariem museli oprostit víru v Krista od srovnávání s koncepty řecké mytologie, které ho snižovaly na Demiurga, na boha druhé kategorie:

„Chceme-li shrnout do jediné věty význam nicejské definice, můžeme jej formulovat takto: v každé epoše a kultuře musí být Kristus hlásán jako „Bůh“, nikoliv jen v nějakém odvozeném či druhotném smyslu, nýbrž v nejsilnějším smyslu, jaký slovo „Bůh“ má v dané kultuře. Je důležité vědět, co motivovalo Atanáše a další pravověrné teology v tomto boji a odkud se tedy bere jejich naprostá jistota. Nepochází totiž ze spekulace, nýbrž vychází ze života – přesněji z reflexe nad zkušeností církve, kterou má - díky působení Ducha svatého - se spásou v Ježíši Kristu.“

Kristovo božství není jakýmsi praktickým „postulátem“, jakým je pro Kanta Boží existence, vysvětloval dále o. Cantalamessa. Nejde o teologickou dedukci, která by z ideje spásy vyvozovala Kristovo božství, nýbrž přesně naopak. Spása je založena na skutečnosti, že Kristus je Bůh. Proto je nutné ptát se, jaké místo má Ježíš Kristus v naší společnosti a v životě dnešních křesťanů. Na jedné straně o něm mluví množství filmů a knih, ale tam, kde je jeho místo, v prostoru víry, jakoby chyběl:

„Když si všímáme prostoru víry, do něhož patří na prvním místě, vidíme, naopak znepokojivou absenci, ne-li přímo odmítnutí jeho osoby. V co vlastně věří ti, kdo se v Evropě i jinde označují za „věřící“? Nejčastěji věří v existenci jakéhosi Svrchovaného bytí, ve Stvořitele, věří, že existuje „onen svět“. To je ovšem deistická víra, v těchto případech nejde ještě o křesťanství. Nejrůznější sociologické průzkumu ukazují tyto údaje také v zemích a oblastech s prastarou křesťanskou tradicí. Ježíš Kristus v tomto typu religiozity chybí.“

Nezbytné je, pokračoval papežský kazatel, znovu vytvořit podmínky k bezvýhradné víře v Kristovo Božství. Ježíš řekl: „Já jsem světlo světa“. „ Já jsem cesta, pravda a život“. Jsme povoláni pokorně říkat dnešnímu světu: „To, co hledáte a co se snažíte tápavě nahmatat, právě to vám hlásáme“. Ježíš však také řekl: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte!“ (Lk 10,23) A otec Cantalamessa uzavřel:

„Jestli jsme se nikdy vážně nezamýšleli nad tím, jaké štěstí máme, když věříme v Krista, měli bychom to při této příležitosti učinit (...) Proč „blahoslavení“, když křesťané jistě nemají více důvodů k radosti na tomto světě, ba v mnoha oblastech jsou neustále ohroženi smrtí, právě kvůli své víře v Krista? Odpověď dám sám Ježíš: „Protože vidíte!“ Protože znáte smysl života a smrti, protože vaše království je v nebesích (...) v tom smyslu, že jste již nyní jeho součástí a zakoušíte jeho předchuť. Vy máte mne! Nejkrásnější věta, kterou manželka může říci svému muži a naopak zní: „Učinil jsi mne šťastnou!“ Ježíš si zaslouží, aby mu to jeho snoubenka, Církev, řekla z hloubi svého srdce. Já mu to říkám a vybízím vás, ctihodní otcové, bratři a sestry, abyste udělali totéž. Neodkladně dnes, abyste nezapomněli! Pokud ovšem nemůžeme říci, že nás Ježíš učinil šťastnými, bylo by dobré, abychom se ptali proč, co nám v tom brání.“

(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
14.4.17 O Crux, Ave Spes Unica
7.4.17 Papežský kazatel: Protestanté a katolíci nemají setrvat ve vězení minulosti
11.3.17 První postní kázání otce Cantalamessy
23.12.16 Čtvrté adventní kázání otce Cantalamessy o mateřství Panny Marie
16.12.16 Třetí adventní kázání otce Cantalamessy: od střízlivosti k opojnosti anebo naopak?



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Abychom byli dobří křesťané, musíme si pamatovat svoje první setkání s Ježíšem

Základem misie je důvěrný vztah k Pánu, řekl papež Malým sestrám misionářkám

Papež jmenoval generálního vikáře římské diecéze

Sedmdesát svědků mučednictví o. Jacquese Hammela

Nový útok na křesťany v Egyptě

Ředitelka nemocnice: Ukázali jsme první dámě církev drahou papeži Františkovi

Janov očekává papeže Františka

Patriarcha Kirill věnoval papeži ikonu sv. Mikuláše

Biskup Farrell: František provádí skutečnou reformu církevní správy

Arcibiskup Pizzaballa: mezináboženský dialog se nesmí redukovat na slogany o míru

Papež: Kdo netrpí, asi ani nemá naději

Petrův nástupce přijal prezidenta USA

 Nově na webu
Svatý otec: Emauzy, cesta naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): O islámu, křesťanství a globalizaci

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv květen 17
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konflitků

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou