30. 3. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2477
Poslechem z webových stránek.1624
Četbou textů na webových stránkách.2948
Poslechem i četbou.1706


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Evropská unie je dnes povolána k sebezpytování

Nalezne Evropa opět naději? Papežova promluva k evropským politikům

O hříchu omrzelosti




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Rozhovory

  

24.1.2017 

V krizi se vytrácí rozlišování...

říká papež František pro list El País

Česká sekce RV

Minulý pátek (20.1.2017) ve stejné době, kdy se ve Washingtonu odehrávala přísaha nového prezidenta Donalda Trumpa, odpovídal papež František v Domě sv. Marty na dotazy španělských novinářů Antonia Caña a Pabla Ordaze. Rozhovor, který byl výsledkem hodinu a čtvrt trvajícího setkání, v sobotu 21. ledna v noci otiskl deník El País. Přinášíme některé výňatky z překladu italského listu La Repubblica (22.1.2017).

Svatý otče, s jakými problémy se Benedikt XVI. potýkal v závěru svého pontifikátu a co bylo v bílé obálce (související s kauzou odcizení privátní korespondence, pozn. překl.), kterou vám předal v Castel Gandolfu?

„Obsahovala normální život církve – byli v ní světci i hříšníci, poctivci i lidé zkažení. Spisy lidí, kteří byli vyslýcháni, ale kteří jsou čistí a čestně pracují. Protože zde, na kurii, také existují světci, skutečně tu jsou. Těší mne, že to mohu vyslovit, poněvadž o zkaženosti římské kurie se mluví s přílišnou lehkostí. Jsou v ní zkorumpovaní lidé, ale také řada světců. Lidé, kteří vydali svůj život v anonymní službě lidem, strávili ho za psacím stolem, anebo v dialogu či navrhováním možných projektů…Ona obálka tedy skrývala svatost i hřích, ale co mne toho dne mnohem více překvapilo, byla paměť svatého papeže Benedikta. Řekl mi – Podívej se, v této obálce jsou spisy, tady je rozsudek všech zúčastněných, každý z nich dostal tolik a tolik. Měl to všechno v hlavě! Má mimořádnou pamět a dosud si ji uchovává.“

Co vás nejvíce znepokojuje při pohledu na současnou všeobecnou situaci ve světě?

„Ve světě to je válka. Jsme vprostřed rozfázované třetí světové války. A v poslední době se mluví o možnosti jaderné války, jako by šlo o hru v karty. Člověk si tak rozhodí karty…To mne na tom nejvíc děsí. Také mi dělá starost hospodářská disproporce – skutečnost, že malá skupinka lidstva vlastní více než osmdesát procent bohatství, a důsledky, které to má v tekuté ekonomice, která do středu svého systému staví finanční modlu, a nikoli muže a ženu, tedy člověka. Tím se vytváří subkultura odpisu.“

Právě v tomto okamžiku Donald Trump nastupuje jako prezident ve Spojených státech amerických a svět kvůli tomu prožívá velké napětí. Jaký k tomu zaujímáte postoj?

„Uvidíme, co se stane. Nerad předcházím událostem a soudím lidi předem. Uvidíme, co vykoná, jak bude jednat a pomocí jakých prostředků, abych si mohl vytvořit názor. Bylo by velmi nerozvážné hrozit se anebo radovat z toho, co by se mohlo stát. Nebuďme proroky neblahých zvěstí, ani dobrých změn, ke kterým pak nedojde. Uvidíme a pak můžeme hodnotit na základě konkrétních faktů. Křesťanství je buď konkrétní, anebo to není křesťanství. Je zajímavé, že první hereze, která se objevila hned po Kristově smrti, byl gnosticismus, odsuzovaný apoštolem Janem. Nazývám jej religiozitou ve spreji, tedy nekonkrétní. Má sice svou duchovnost a zákon, ale vše jaksi rozprášené. Něco takového odmítám a vyžaduji konkrétní skutky, ze kterých se pak vyvodí důsledky. V dnešní době příliš ztrácíme smysl pro konkrétní věci. Nedávno mi jeden myslitel řekl, že dnešní svět je natolik neuspořádaný, že mu chybí pevný bod. Právě konkrétnost však poskytuje takové pevné vymezení toho, co člověk udělal, jak se rozhodl, jak se pohybuje. Proto čekám a pozoruji.“

Nepůsobí vám starosti to, co víte z doslechu?

„Čekám. Bůh na mne čekal tak dlouho a měl jsem tolik hříchů…“

V těchto letech jsme vás často při cestách viděli dojatého a také bylo patrné dojetí ve tvářích lidí, kteří vám naslouchali. Například na Lampeduse, když jste se zeptal, zda jsme plakali se ženami, jejichž děti se utopily v moři, na Sardinii, kde jste mluvil o nezaměstnanosti, na Filipínách, kde jste zmínil drama dětského zneužívání. Co v tom může udělat církev a jak s těmito problémy nakládají vlády?

„Vzal jsem si na starost, spolu se dvěma sekretáři, nový vatikánský úřad pro migranty a uprchlíky a za jeho symbol jsem navrhl oranžový záchranný kruh, který všichni známe. Dostal jsem ho od jednoho muže, který pracoval při záchraně uprchlíků ve Středozemním moři. Zdravil jsem jejich skupinu a onen muž se mi najednou opřel o rameno a dal se do pláče: „Nezvládl jsem to, nedokázal jsem to…“ A když se trochu uklidnil, pověděl mi o holčičce, které nemohly být více než čtyři roky a která se mu z toho kruhu svezla pod vodu…“Teď vám ho chci darovat“, řekl. Je to symbol tragédie, kterou dnes prožíváme.“

Jak Barack Obama, tak Raul Castro vám veřejně poděkovali za vaši mediační práci. Existují však jiné případy – jako Venezuela, Kolumbie anebo Blízký Východ – které jsou stále zablokované. V prvním z uvedených případů zúčastněné strany dokonce kritizují mediaci Svatého stolce. Obáváte se, že tím utrpí obraz Vatikánu?

„Je tu jeden princip, který považuji za zcela zřejmý a kterým se musí řídit veškerá pastorační činnost, ale také vatikánská diplomacie – jsme prostředníci, nikoli zprostředkovatelé. To znamená, že stavíme mosty, a nikoli zdi. Zprostředkovatel je například majitel realitní kanceláře, který vyhledá zájemce o prodej či koupi nemovitosti, a když se ti dva dohodnou, vyinkasuje provizi. Odvedl dobrou službu, ale vždy na ní něco vydělá. Prostředník je ten, kdo se dává stranám do služby a usiluje o to, aby na tom strany vyzískaly, i když on sám prodělá. Vatikánská diplomacie má být prostřednicí, nikoli zprostředkovatelkou.“

Mohla by vatikánská diplomacie už brzy dorazit do Číny?

„Faktem je, že existuje komise, která už léta s Čínou pracuje. Setkávají se každé tři měsíce střídavě ve Vatikánu a Pekingu. Dialog s Čínou je rozsáhlý.“

Jak v Evropě, tak v Americe vystoupily v důsledku nekončící krize do popředí politická uskupení, která staví na nepříjemných pocitech občanů. Některá z nich – takzvaně protisystémová a populistická – využívají obavy občanů z nejisté budoucnosti, aby vysílala xenofobní, nenávistná poselství. Případ Trump bije nejvíc do očí, ale je tu rovněž Rakousko nebo Švýcarsko. Obáváte se těchto jevů?

„Říká se jim populismus, ale to je zavádějící termín, protože populismus v Latinské Americe má zcela jiný význam – značí protagonismus národů, například prostřednictvím lidových hnutí, která se mezi sebou organizují. Krize zajisté vyvolávají strach a obavy. Podle mého soudu je nejtypičtějším příkladem evropského populismu Německo třicátého třetího roku. Po Hindenburgovi a krizi třicátých let je Německo v troskách a snaží se povstat, hledá svou identitu a vůdce, který by mu ji opětovně dodal. Naskytne se mladík jménem Adolf Hitler, který řekne, že to může udělat, a tak pro něj celé Německo hlasuje při volbách. Hitler si neuzurpoval moc – byl svým národem zvolen, aby ho pak zničil. V tom je nebezpečí. V době krize nefunguje rozlišování, které je pro mne trvalým opěrným bodem. Hledáme spasitele, který by nám navrátil totožnost, chráníme se zdmi, ostnatými dráty a vším možným před jinými národy, které by nás mohly o identitu obrat. To je velmi vážné, a proto se opakovaně snažím vyzývat k dialogu. Případ Německa v třiatřicátém roce je však typický – národ v krizi, který hledá identitu a před kterým se objevil charismatický lídr, který tuto identitu přislíbil a poskytl pak pokřivenou identitu se vším, co následovalo. To se děje tam, kde chybí dialog…Je možné kontrolovat hranice? Ano, každá země má právo na kontrolu vlastních hranic, dohled nad tím, kdo do země vstupuje a kdo odchází. Země, které jsou více ohroženy – terorismem a podobně – mají na kontrolu větší právo, avšak žádná země nemá právo na to, aby svým občanům bránila v dialogu se svými sousedy.“

Přeložila Jana Gruberová

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
20.3.17 Františkův rok na Instagramu
9.3.17 Papež pro Die Zeit: Jsem chybující hříšník
9.3.17 Idealizace člověka je subtilní projev agrese...
28.2.17 Papež poskytl rozhovor časopisu italských bezdomovců
9.2.17 Papež napsal úvodník do italského deníku La Stampa



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec: Když Bůh dává slib, splní, co slíbil

Papež přijal představitele iráckého úřadu pro náboženství

Papežské poselství na evropské setkání o pastoraci mládeže

Každá země má dospět k potravinové soběstačnosti, vyzývá kardinál Parolin

Kardinál Sarah: Benedikt XVI. mlčky promlouvá

Arcibiskup Pontier o muslimech a Francii před volbami

O hříchu omrzelosti

Papežské poselství na konferenci OSN o zákazu jaderných zbraní

Apoštolský vizitátor odjel do Medjugorje

Oba papežové blahopřejí ke znovuotevření katedrály v Carpi

Nejenom katolíci proti pronájmu dělohy

Malé sestry Ježíšovy po šesti desetiletích opouštějí Afghánistán

 Nově na webu
Svatý otec: Doufat, ačkoli už není naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Migrace ve světle sociální nauky církve

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Podle Amoris laetitia znovusezdaní ke svátostem pod dvěma podmínkami

Rozhovory: Nejsme vždy schopni vidět velikost lidí, kteří s námi žijí

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv březen 17
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?