20. 1. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2219
Poslechem z webových stránek.1406
Četbou textů na webových stránkách.2578
Poslechem i četbou.1483


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Povánoční modlitba

Kardinál Sarah: Když se obrátíme k Bohu, On napraví vztahy mezi lidmi a národy

Jít tam, kde je naše naděje




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Generální audience 

4.1.2017 

Křesťanská naděje – Ráchel oplákává svoje děti, ale ... má ještě naději

Katecheze papeže Františka na gen. audienci, aula Pavla VI.

Česká sekce RV

(Jer 31,15-17)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V dnešní katechezi bych spolu s vámi rád rozjímal o postavě ženy, která promlouvá o naději prožité v pláči. Jde o Ráchel, manželku Jakuba a matku Josefa a Benjamina, tedy tu, která, jak podává kniha Geneze, umírá při porodu svého druhorozeného syna Benjamina.

Prorok Jeremiáš zmiňuje Ráchel, když se obrací k Izraelitům ve vyhnanství, aby je utěšil poetickými a procítěnými slovy. Poukazuje na Ráchelin pláč, ale dává naději. Tak praví Hospodin:
„V Rámě je slyšet hlas,
pláč a velké bědování:
Ráchel oplakává svoje děti.
Není k utišení – už nejsou“ (Jer 31,15).

V těchto verších představuje Jeremiáš ženu svého lidu, pramáti svého kmene, uprostřed bolesti a pláče, ale zároveň s nevídanou životní perspektivou. Ráchel, která podle podání knihy Geneze zemřela při porodu a přijala svoji smrt, aby mohl žít její syn, je nyní prorokem představována jako živá v Rámě, tedy na místě, kde se shromažďovali deportovaní, a oplakává syny, kteří odchodem do vyhnanství v jistém smyslu umírají; syny, kteří jak sama říká, „už nejsou“ a navždy zmizeli.

A proto se Ráchel nedá utišit. Tímto svým odmítavým postojem vyjadřuje hloubku své bolesti a hořkost svého pláče. Tváří v tvář tragédii ztráty dětí nemohou matku upokojit slova či gesta útěchy, jež jsou vždy neadekvátní a nikdy nedokáží utišit bolest rány, kterou nelze a ani se nedá zahojit. Bolest odpovídá lásce. Toto vše zná každá matka, a jsou i dnes mnohé matky, které pláčí, nesmířeny se ztrátou dítěte, nejsou k utišení tváří v tvář smrti, která je nepřijatelná. Ráchel v sobě nese bolest všech matek světa každé doby a slzy každé lidské bytosti, oplakávající nenahraditelnou ztrátu.

Ráchelin odmítavý postoj nepřijímající útěchu nás také učí jemnocitu, který je nezbytný vzhledem k bolesti druhých. Aby bylo možné mluvit o naději k tomu, kdo zoufá, je třeba sdílet jeho zoufání. K setření slzy z tváře trpícího je zapotřebí plakat spolu s ním. Jedině tak mohou naše slova dostat skutečnou schopnost nabídnout trošku naděje, a nedokážu-li taková slova říci, je v bolestném pláči lepší mlčení, pohlazení, gesto beze slov.

A Bůh svým jemnocitem a svojí láskou odpovídá na Ráchelin pláč těmi pravými slovy. Jeremiáš totiž pokračuje:
„Přestaň již plakat, osuš své oči!
Vždyť dostaneš odměnu za své trápení
- praví Hospodin -
oni se vrátí z nepřátelské země.
Máš ještě naději pro svou budoucnost
- praví Hospodin -
tví synové se vrátí na své území“ (Jer 31,16-17).

Právě pláčem matky se ještě dostává naděje dětem, jež budou znovu žít. Tato žena, která přijala smrt ve chvíli porodu, aby žil její syn, stává se nyní svým pláčem počátkem nového života vyhnaných synů, vězňů vzdálených ze své vlasti. Na Ráchelinu bolest a hořký pláč Pán odpovídá příslibem, který pro ni může být nyní důvodem pravé útěchy: lid se bude moci vrátit z vyhnanství a žít ve víře a svobodě svůj vztah s Bohem. Slzy zrodily naději. Je nesnadné to pochopit, ale je to pravda. Často v našem životě slzy rozsévají naději, jsou setbou naděje.

Jak víme, tento Jeremiášův text byl později převzat evangelistou Matoušem a použit v souvislosti s krveproléváním neviňátek (srov. 2,16-18). Staví nás před tragédii zabíjení bezbranných lidských bytostí, před hrůzu moci, jež opovrhuje životem a ničí život. Betlémské děti umírají kvůli Ježíši. A On, nevinný Beránek, potom sám umírá za nás všechny. Syn Boží vstoupil do lidské bolesti, nezapomeňme na to. Když mi někdo klade obtížné otázky, jako „proč trpí děti“, opravdu nevím, jak odpovědět, a říkám jen, aby pohlédl na kříž a na to, jak Bůh dal svého syna. Proto říkáme, že Bůh vstoupil do lidské bolesti, sdílel ji s námi a přijal smrt. Jeho Slovo je definitivním slovem útěchy, protože se rodí z pláče.

A na kříži to bude On, umírající Syn, který dá novou plodnost svojí matce, když jí svěří učedníka Jana a učiní z ní matku věřícího lidu. Smrt je přemožena a naplňuje se tak Jeremiášovo proroctví. Také Mariiny slzy, jakož i Rácheliny zrodily naději a nový život.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
18.1.17 Když se naděje stává modlitbou
18.1.17 Křesťanská naděje v blízkosti smrti
11.1.17 Papež: Když budeme důvěřovat v Pána, budeme jako On
11.1.17 O falešných nadějích vkládaných do idolů
4.1.17 Papež: Slzy jsou setbou naděje



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Dotýká se můj život Ježíšova srdce?, ptal se papež v ranním kázání

Papež: Pravý ekumenismus se zakládá na společném obrácení k Ježíši Kristu

Boží všemohoucnost se vyjevuje zejména v milosrdenství

Návštěva apoštolského nuncia v Aleppu

Canterburský arcibiskup: K pětistému výročí reformace je třeba přistoupit s pokáním

Když se naděje stává modlitbou

Kardinál Koch o reformaci: Lutherovým cílem nebylo rozdělení církve

Dominikáni uzavírají jubilejní rok a hledají cesty evangelizace

Vrchní imám Al-Azhar: Všichni občané jsou si rovni

Rodina se vrátila z Německa do Ruska kvůli pronásledování za křesťanské postoje

Další zemětřesení v Itálii, tentokrát uprostřed sněhu

Jít tam, kde je naše naděje

 Nově na webu
Svatý otec: Křesťanská naděje v blízkosti smrti

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Povánoční modlitba

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Milosrdenství staví hráz sociálnímu zlu

Rozhovory: Je třeba legitimizovat člověka

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv leden 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?

Svět je unaven lživými nadšenci