RadioVaticana.va

   20. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3485
Poslechem z webových stránek.2258
Četbou textů na webových stránkách.4023
Poslechem i četbou.2336


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

11.12.2016 

„Tohoto papeže nám byl čert dlužnej!“

Milan Glaser

Prohlásila již před časem jedna česká řeholnice pracující v Římě. Toto lidové rčení, pronesené jaksi mimochodem, s úsměvem a svobodou dítek Božích, kupodivu není výrazem despektu a nesympatií, ba dokonce ani nemůže být správně chápáno mimo kontext živé a žité víry. Bylo by zajisté možno různými způsoby spekulovat také o tom, zda by se toto lapidární shrnutí postoje osoby zasvěcené Bohu zamlouvalo samotnému papeži Františkovi.

V Božím lidu dnes panuje paradoxní situace, lze-li se ovšem vůbec odvážit takovéhoto generalizujícího hodnocení. Zdá se, jako by právě ti, kdo mají potřebu dovolávat se chimérické svobody, lpějí dnes na každém slůvku, ba i na nevysloveném akcentu, jež papež někde utrousí, a pasují je na neomylné dogma, kterým se ohánějí, aby umlčeli ty, které považují – nezřídka zcela zbytečně – za svoje nepřátele. To nemá nic co do činění s živým vztahem k Bohu, který se stal člověkem, a k Jeho mystickému Tělu. Takoví lidé se citované průpovídce řeholní kreativity zřejmě nebudou umět zasmát.

Stejně tak to stěží dovedou ti, kdo se snaží být papežštější opačným způsobem. Mají totiž také svoji utkvělou představu o tom, co by měl papež dělat a říkat, ale nesnaží se ji prosazovat, nýbrž bránit – rovněž zcela zbytečně – a stejně světskými a mondénními způsoby, které používá pod zdáním svobody dnešní mediální produkce.

Koncem tohoto týdne oslaví papež František své 80. narozeniny (17. 12.) a objevují se různá hodnocení jeho pontifikátu. Všechna - včetně tohoto – budou nedostatečná. Vztah k této církevní autoritě – a to bez ohledu na jejího momentálního nositele – je pro věřícího součást tajemství víry. Není to teoretický, abstraktní problém, který by si měl každý vyřešit. Je to spíše jakési „místo“, kde se vztah ke konkrétním lidem kříží se vztahem k živému Bohu a dochází tak k jejich verifikaci.

Lidské srdce, které je zlé a zvrácené, jak praví Písmo, potřebuje křest, aby prozřelo a pookřálo. Jen tak může procitnout k pravdě, ocitnout se v dějinách, jejichž Pánem je Bůh, a svěřovat se Ježíši Kristu.

Papež František svou horečnatou činností a obsáhlou verbální produkcí, kterou stíhá sledovat zřejmě jen hrstka lidí v jeho okolí, dává příležitost k tomuto aktu důvěry všem, a možná, že především těm věřícím, kteří si myslí, že se bez něho obejdou, protože mají – mylně – za to, že již dosáhli maxima. Prostořekost tohoto papeže pohoršuje toho, kdo netoleruje její úsměvnou i laskavou nadsázku; vyvádí z míry i jeho nejbližsí spolupracovníky, kteří se ji potom – marně – snaží retušovat. Paradoxně však právě tímto způsobem papež umožňuje každému věřícímu sestoupit na zem, oprostit se skrze vztah k němu od těch nejvíce zasutých nánosů světského a mondénního smýšlení ve svém nitru a otevřít se milosti Boží.

Papež František demoluje poslední pozůstatky světského majestátu papežství sám na sobě, aktivuje citovou stránku náboženské praxe, učí činorodé improvizaci uprostřed nastávajícího sociálního, kulturního, verbálního i myšlenkového chaosu, ale především sám zůstává věřícím člověkem. Neirituje však někoho právě to? Zcela určitě - a v první řadě - to irituje nepřítele lidské přirozenosti, otce lži, který je vládcem tohoto světa a jehož moc se bude v dějinách stupňovat až do plného veřejného zjevení jeho porážky a vykoupení lidského rodu Kristovým slavným příchodem.

Ďábel něco dluží tomu, kdo zhřešil, neboť - jak praví jiné teologicky hutné lidové úsloví - „čiň ďáblu dobře, peklem se ti odmění“. Zmíněný postřeh řeholní sestry míří tímto směrem a možná má něco z prostořekosti Učitelky církve sv. Terezie z Avily. Ta se jednou ocitla v politováníhodné situaci. Když se svými spolusestrami a veškerým majetkem cestovala z jistého města, odkud byla jejich komunita vyhnána místními radními, došlo právě na mostě, po kterém jely, k nehodě. Kočár se převrhnul, takže ony a jejich knihy skončily v řece. A právě v této bezútěšné chvíli se jí dostalo nadpřirozeného vidění Krista, kterému si hned postěžovala: »Pohleď, co se nám přihodilo?« - a dostalo se jí odpovědi - »Tak já zacházím se svými přáteli«, na což světice pohotově odvětila: »Proto jich máš také tak málo«.

Ad multos annos!

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.10.17 Libanonský cedr - 100 let Orientálu
8.10.17 O problémech s papežem
17.9.17 O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu
3.9.17 Elity z nás udělaly kolonie
20.8.17 Věřit v dějiny spásy



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: odvážně za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

Římský biskup k metodistům: Znamení Ducha v jiných vyznáních v nás působí radost

Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka

Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě