RadioVaticana.va

   20. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3485
Poslechem z webových stránek.2259
Četbou textů na webových stránkách.4024
Poslechem i četbou.2338


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

23.10.2016 

O oběti a obětech

Milan Glaser

Je pozoruhodné, že slovo oběť, které má původně náboženský, byť nikoli pouze křesťanský význam, je dnes široce používáno k označení lidí násilně zbavených života. Latinské victima označuje dar podaný božstvu, přičemž ne vždycky bylo přinášení tohoto daru spojeno s násilím jako v případě zvířecích a - v těch nejtemnějších dobách - také lidských obětí; někdy se božstvům symbolicky předkládaly jako oběť také jídlo či nápoj.

Původně náboženský termín oběť se začal užívat k označování člověka zabitého v násilném, zločinném kontextu během devatenáctého století. Později se stal součástí národních zákoníků a koncem osmdesátých let dvacátého století také mezinárodního práva. Existuje dokonce zvláštní kriminologický obor nazývající se viktimologie. Termín oběť, který má původně a jednoznačně náboženskou konotaci, tedy začal být používán k označování lidí, kteří přišli o život násilně, v důsledku zločinu.

Velice záhy se pak vedle zločinného kontextu začalo slovo oběť používat také k označení lidí zabitých ve válkách, popřípadě rozběsněnými přírodními živly (povodněmi, zemětřesením, požáry). Zcela nový význam pak v roce 1852 formuloval jistý Karel Marx, který pojmem „zápalná oběť“ či – jak doslova napsal - holokaust označil masovou likvidaci „celých tříd či národů,“ které – podle jeho mínění - měly uvolnit cestu „novým životním podmínkám“. Tak položil základy revolučního sociálního inženýrství, které bylo potom realizováno v takzvaném socialismu, třídního a později také nacionálního ražení.

V souvislosti s bilancovánímk válek - a zvláště těch světových - bývá nezřídka řeč dokonce o „oltáři vlasti“, na který byly údajně položeny lidské životy, přičemž se příliš nerozlišuje, zda šlo o vojáky, tedy osoby, které byly státními zákony donuceny vzájemně se zabíjet, anebo o takzvané civilisty.

Jazykový úzus a medializace termínu oběť tak nepřímo a pozvolna dávají vznik jakémusi perverznímu, ambivalentnímu sekulárnímu kultu, který parazituje na křesťanské věrouce a působí zdánlivě posvátným dojmem budování nového světa. Podobně je tomu i s mnoha jinými pojmy křesťanské víry.

Není divu, že s rostoucím počtem „obětí“ válek, terorismu či přírodních pohrom vzrostlo také nepochopení křesťanské věrouky a zvláště jejího ústředního pojmu oběť. Toto nepochopení stále snadněji přechází v odpor a odmítnutí víry v Boha, který se na zmíněném dějinném pozadí musí nutně jevit jako zlý a krutý. Stěží nepostřehnout okultní antilogiku otce lži, který je – podle Ježíšova výroku - vládcem tohoto světa, a podlým způsobem se konspirativně pokouší člověka přimět k tomu, aby ze strachu či zvráceném zalíbení přistoupil na zdánlivě nezvratné argumenty a odmítl být božským obrazem svého Stvořitele a Spasitele.

Různé hlasy uvádějí, že svět stojí před válkou, která už nebude rozkouskovaná, ani konvenční. Pokud by se tak mělo stát, je při úrovni dnešní informovanosti jisté, že by málokdo věděl, kým byla zahájena, poněvadž by v té věci určitě existovaly nesmiřitelné názory. Možná, že je v takových hlasech slyšet jen trávu růst. Světová válka však nepochybně vedena je, nikoli však jen materiálně. A je nejen vedena, ale byla již na Golgotě vítězně rozhodnuta.

Nejvyšší i nejhlubší radost, kterou lze zakoušet již v tomto životě, plyne právě z vítězství, kterého nad vládcem tohoto světa dosáhl Ježíš Kristus, jenž vysvobozuje člověka z duchovního otročení otci lži. Pokud by ovšem neexistoval poražený, nemohlo by existovat ani toto vítězství, a tím ani nejzazší důvod k radosti...

Člověku na konci dějin nezbyde zřejmě jiný důvod k radosti než Spasitelův triumf nad nepřítelem lidské přirozenosti, se kterým by jinak člověk nutně spolupracoval až ke své plné záhubě.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.10.17 Libanonský cedr - 100 let Orientálu
8.10.17 O problémech s papežem
17.9.17 O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu
3.9.17 Elity z nás udělaly kolonie
20.8.17 Věřit v dějiny spásy



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: odvážně za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

Římský biskup k metodistům: Znamení Ducha v jiných vyznáních v nás působí radost

Papež: Říkáme si křesťané, ale nevěříme v Boha ani v člověka

Svatý otec: Veškerý náš život probíhá mezi úbočím víry a propastí strachu

Papež: Násilí a nespravedlnost ve jménu náboženství těžce uráží Boha

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě