26. 3. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2465
Poslechem z webových stránek.1619
Četbou textů na webových stránkách.2935
Poslechem i četbou.1696


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Jak se daří Benediku XVI.?, ptáme se arcibiskupa Gänsweina

Papež František kázal o tajemství odpuštění

Svatý Josef promlouvá k dnešní osiřelé době




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

28.6.2016 

Benedikt XVI.: Spíše než vatikánské zahrady je Vaše dobrota místem, kde bydlím a jsem chráněn

Vatikán. Před 65 lety na slavnost sv. Petra a Pavla 29. června roku 1951 přijal kněžské svěcení Joseph Ratzinger, dnes emeritní papež Benedikt XVI. Při té příležitosti pozval dnes papež František svého předchůdce do Klementinského sálu Apoštolského paláce k slavnostnímu obřadu v úzkém kruhu nejvyšších představitelů římské kurie.
Slova papeže Františka vám přinášíme v plném znění:

Svatosti,
slavíme dnes příběh povolání, jež se započalo před pětašedesáti lety vaším kněžským svěcením, které se odehrálo ve freisingské katedrále 29. června 1951. Co je leitmotivem, který prochází tímto dlouhým příběhem a od prvopočátku až podnes v něm zaznívá stále více?
V jednom z mnoha krásných textů, které jste věnoval kněžství, zdůrazňujete, že když Ježíš definitivně povolává Šimona, pohlédne na něho a zeptá se jej v podstatě pouze na jedinou věc: „Miluješ mě?“ To je krásné a pravdivé! Protože právě zde - říkáte - v onom „miluješ mě“ Pán zakládá povolání pást ovce. Jedině totiž chováme-li lásku k Pánu, může On skrze nás pást své ovce: „Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě miluji“ (
Jan 21, 15-19). To je ten tón, procházející životem plně věnovaným kněžské službě a teologii, který jste nikoli náhodou definoval jako „hledání milovaného“. Vždy jste dosvědčoval a dosvědčujete ještě dnes, že tím rozhodujícím v našich dnech – ať už jsou slunečné či pošmourné – tím, od čeho se odvíjí také všechno ostatní, je to, zda je Pán skutečně přítomen, zda po něm toužíme, zda jsme mu vnitřně blízcí, zda ho milujeme, zda v něho opravdu hluboce věříme a v této víře jej opravdu milujeme. Tato láska k němu je tím, co skutečně naplňuje srdce, tato víra v něho tím, co nám dovoluje kráčet s jistotou a v pokoji po vodách, dokonce i uprostřed bouře, tak jak se to přihodilo Petrovi. Tato láska k Němu a víra v Něho je tím, co nám dovoluje hledět do budoucnosti nikoli se strachem či nostalgií, nýbrž s radostí, a to i navzdory již pokročilým letům našeho života.
Když tedy dnes prožíváte a dosvědčujete tak intenzívním a zářným způsobem to jediné, co je skutečně rozhodující – totiž mít pohled a srdce obrácené k Bohu – pokračujete, Svatosti, ve službě církvi, nepřestáváte se opravdu mocně a s moudrostí podílet na jejím růstu a činíte tak z malého kláštera
Mater Ecclesiae ve Vatikánu, který se tak ukazuje být něčím zcela jiným než zapomenutým koutem, do něhož dnešní kultura odpisu vykazuje lidi, kterým s přibývajícími lety ubývá sil. Je tomu přesně naopak – a dovolte, aby to se vší důrazností řekl Váš nástupce, který si zvolil jméno František! Duchovní pouť sv. Františka začala sice u sv. Damiána, ale skutečně milovaným místem a pulsujícím srdcem řádu, místem, kde jej založil a kde nakonec odevzdal svůj život Bohu, byla Porziuncola, „malý díleček“, koutek u Matky Církve, u Marie, kterou pro její tolik pevnou víru a život žitý tak plně z lásky a v lásce s Pánem budou blahoslavit všechna pokolení.
Prozřetelnost tak chtěla, abyste Vy, drahý spolubratře, dospěl na místo, které lze označit za „františkánské“ v pravém slova smyslu, z něhož vyzařuje pokoj, mír, síla, důvěra, zralost, víra, oddanost a věrnost, které jsou pro mě velmi dobré a dodávají mnoho sil mně samému a celé církvi. A dovolím si také dodat, že od Vás vychází zdravý a radostný smysl pro humor.
Přání, s nímž bych rád uzavřel, je proto přáním, se kterým se na Vás obracím společně s námi všemi a s celou církví: abyste, Svatosti, mohl i nadále pociťovat ruku Milosrdného Boha, která Vás podpírá, abyste mohl zakoušet a dosvědčovat Boží lásku a abyste spolu s Petrem a Pavlem mohl nadále jásat ve veliké radosti na cestě k cíli své víry (srov. 1
Petr, 1,8-9; 2 Tim 1, 4).“

Po papeži Františkovi se ujal slova kardinál Gerhard Müller, prefekt Kongregace pro nauku víry. Připomněl, že iniciátorem dnešního setkání byl František osobně a také to, že k této příležitosti byla vydána vícejazyčná kniha nazvaná Vyučovat a učit se Boží lásce, obsahující texty Josepha Ratzingera o kněžství.

„Zde je v podstatě řečeno všechno: jsme povoláni vyučovat tomu, co jsme se sami vyučili od Boží lásky. Této Lásce jste byl svěřen před pětašedesáti lety skrze kněžskou pečeť, spolu se svým bratrem Georgem, na slavnost sv. Petra a Pavla ... Tento svátek obou apoštolů již předznamenával podstatné rysy vaší služby: hlásat Boží slovo a upevňovat své bratry ve víře. Čas posléze podivuhodným způsobem odhalil to, co se tehdy tajemně ohlašovalo.“

Děkan kardinálského kolegia, kardinál Angelo Sodano, pak vystoupil jménem všech svých spolubratří v této službě po boku Petrova nástupce. Ve svém laudatiu předestřel před přítomné podrobnosti z kněžského svěcení Josepha Ratzingra, jak je znal z jeho vyprávění. Spolu s bratřími Ratzingerovými tehdy přijalo kněžské svěcení z rukou kardinála Faulhabera dalších 42 bohoslovců. Kardinál Sodano vzpomínal, jak se Benedikt XVI. v roce 2006 na místě svého svěcení v katedrále ve Freisingu s dojetím vracel k onomu okamžiku. Mluvil o tom, jak si za zpěvu litanií uvědomoval, že nejsme sami, že s námi kráčí velký zástup světců, ale také světci ještě živí, věřící dneška a zítřka, kteří nás podporují a doprovázejí...

„Pak nastalo vkládání rukou a když nám kardinál Faulhaber řekl: „Už vás nenazývám služebníky, nýbrž přáteli, zakusil jsem, že kněžské svěcení je jakási iniciace do společenství Ježíšových přátel, kteří jsou povolání zůstávat s Ním a hlásat jeho poselství“ (Osservatore Romano, 16. září 2006). Popsal jste pak povahu tohoto poselství, které jsou kněží povolání šířit ve světě, a shrnul jste je do dvou vět: kněz má přinášet lidem dneška „Boží světlo a Boží lásku“. Ve své homilii jste připojil naléhavou pobídku adresovanou přítomným kněžím, aby přinášeli světu Kristovo světlo a lásku se stejným smýšlením jako Ježíš. Jde o koncept vyjádřený apoštolem Pavlem v listu Filipanům (Flp 2, 5-8). Je to Kristovo smýšlení, které s sebou nese velkou lásku k těm, kdo jsou vzdálení, k chudým, nemocným, starým lidem a dětem.“

Kardinál Sodano v závěru poděkoval za Benediktův příslib, že i po svém odchodu z činného úřadu, bude pokračovat v naplňovaní své služby novým způsobem, a díky tomu zůstává stále nablízku svou modlitbou a láskou.

Benedikt XVI. na slova, která zazněla, spatra odpověděl:

Svatý otče, drazí bratři,
jeden bratr, vysvěcený před 65 lety spolu se mnou, se rozhodl napsat na obrázek připomínající první mši pouze – pomineme-li jméno a data – jediné řecké slovo: „Eucharistomen“, v přesvědčení, že toto slovo v mnoha svých dimenzích je již vším, co je možné v té chvíli vyslovit. „
Eucharistomen“ znamená prosté lidské děkuji, děkuji všem. Děkuji především Vám, Svatý otče! Vaše dobrota mě od prvního okamžiku vašeho zvolení v každé chvíli mého zdejšího života zasahuje a skutečně mě vnitřně nese. Spíše než Vatikánské zahrady se svou krásou je Vaše dobrota místem, kde bydlím, kde se cítím chráněn. Děkuji také za slova poděkování, za všechno. A doufejme, že budete moci pokračovat spolu s námi se všemi na této cestě Božího milosrdenství, a ukazovat Cestu Ježíše, k Ježíši, k Bohu.
Děkuji také Vám, eminence – dodal směrem ke kardinálu Sodanovi – za Vaše slova, která se skutečně dotkla srdce: „
Cor ad cor loquitur“. Zpřítomnil jste jak chvíli mého kněžského svěcení, tak také moji návštěvu ve Freisingu v roce 2006, kde jsem ji znovu prožil. Mohu pouze dodat, že takto, těmito slovy, jste interpretoval to, co je pro mou vizi kněžství a mou činnost podstatné. Jsem vám vděčný za pouto přátelství, které trvá dodnes a už dlouhou dobu, od střechy ke střeše – připomněl s odkazem na blízkost jejich příbytků vzdušnou čarou - zůstává jakoby přítomné a hmatatelné.
Děkuji Vám, kardinále Müllere, za Vaši práci, kterou věnujete prezentaci mých textů o kněžství, ve kterých se snažím pomáhat také spolubratřím, aby vždy znovu vstupovali do tajemství, v němž se Pán svěřuje našim rukám.
Eucharistomen“ - můj přítel Berger chtěl tenkrát poukázat nejen k dimenzi lidského děkování, ale přirozeně na hlubší slovo, které skrývá a které se objevuje v liturgii a v Písmu, ve slovech „gratias agens benedixit fregit deditque“. „Eucharistomen“ nás odkazuje na onu skutečnost díkuvzdání, na novou dimenzi, kterou jí dal Kristus. On proměnil v díkuvzdání, a tedy v požehnání, kříž, utrpení a všechno zlo světa. A takto zásadním způsobem přepodstatnil život a svět a dal nám – a dává nám každý den – Chléb pravého života, který přemáhá svět díky síle Jeho lásky.
Na závěr se svěřme tomuto Pánovu „děkuji“, abychom takto skutečně obdrželi novost života a napomáhali k přepodstatňování světa, aby nebyl světem smrti, nýbrž života, světem, v němž láska zvítězila nad smrtí.
Děkuji vám všem. Pán nám všem žehnej!
Děkuji, Svatý otče.



(job)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
20.3.17 Jak se daří Benediku XVI.?, ptáme se arcibiskupa Gänsweina
9.9.16 Krásné překvapení, říká o knize „Benedikt XVI. Poslední hovory“ o. Federico Lombardi
26.8.16 Služebník Boha a lidstva. Životopis Benedikta XVI.
25.8.16 Obdaroval mne otcovsko-bratrským vztahem
1.7.16 Benedikt XVI. vydá knihu pamětí



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Petrův nástupce v Miláně

Nalezne Evropa opět naději? Papežova promluva k evropským politikům

Předseda Evropského parlamentu: chceme papežovi říci, že Unie se upevňuje a mění

Zemřel kardinál William Henry Keeler

Papež mluvil s prezidentem Fidži o klimatických změnách

Nenaslouchá-li člověk Božímu Slovu, jeho srdce se zatvrzuje

Schválen zázrak na přímluvu fatimských dětí

Papež přijal kamerunského prezidenta

Papežská kondolence do Londýna

Ambroziánská arcidiecéze očekává Petrova nástupce

Kardinál Parolin: Evropská unie potřebuje znovu promyslet

Západní katolíci trpí přílišným redukcionismem – říká africký teolog

 Nově na webu
Svatý otec: Vstupuji do Milána jako kněz

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Čtvero výročí na dvou frontách

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Podle Amoris laetitia znovusezdaní ke svátostem pod dvěma podmínkami

Rozhovory: Nejsme vždy schopni vidět velikost lidí, kteří s námi žijí

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv březen 17
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?