Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Dnešní evangelium nám ukazuje apoštoly, kteří jsou po zkušenostech z misijní cesty spokojeni, ale také unaveni. A Ježíš, plný pochopení, jim chce poskytnout trochu úlevy a vezme je na opuštěné místo, aby si tam trochu odpočinuli (srov. Mk 6,31). „Mnozí je však viděli odjíždět, poznali jejich úmysl… sběhli se a byli tam před nimi! (v.32). Zde nám evangelista líčí Ježíše výjimečně pronikavě, takřka „fotografuje“ pohled Jeho očí a zachycuje city Jeho srdce. Říká: „Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech“ (Mk 6,34).
Pozastavme se u třech sloves tohoto působivého snímku: uviděl, bylo mu líto a poučoval. Můžeme říci, že jsou to slovesa Pastýře. Vidět, mít soucit a učit. První dvě slovesa – vidět a mít soucit – jsou v Ježíšově postoji patrna neustále. Ježíš se totiž nedívá pohledem sociologa či fotoreportéra, protože vždycky hledí „očima srdce“. Tato dvě slovesa – vidět a mít soucit – charakterizují Ježíše jako Dobrého pastýře. Jeho soucit však není pouhý lidský cit, nýbrž pohnutí Mesiáše, který je vtělenou Boží něhou. A z tohoto soucitu plyne Ježíšova touha nasytit zástup chlebem Slova, tedy učit lidi Božímu Slovu. Ježíš vidí, má soucit a učí. Jak je to krásné!
A já jsem prosil Pána, aby mne Dobrý Pastýř, Ježíšův Duch vedl na mojí apoštolské cestě, kterou jsem vykonal v minulých dnech do Latinské Ameriky a během níž jsem mohl navštívit Ekvádor, Bolívii a Paraguay. Z celého srdce děkuji Bohu za tento dar. Děkuji národům těchto třech zemí za jejich laskavé a vroucí přijetí a za jejich nadšení. Znovu vyslovuji vděčnost představitelům těchto zemí za přijetí a spolupráci. Z hloubi děkuji svým bratřím biskupům, kněžím, zasvěceným osobám a všemu obyvatelstvu za jejich vřelou účast. Chválil jsem s těmito bratry a sestrami Pána za divy, které vykonal v putujícím Božím lidu v oněch krajích, za víru, kterou oživil a oživuje jeho život a jeho kulturu. Chválili jsme Pána také za přírodní krásy, jimiž obdařil tyto země. Latinsko-americký kontinent má velký lidský a duchovní potenciál, opatruje hluboce zakořeněné křesťanské hodnoty, ale zakouší také vážné sociální a ekonomické problémy. K jejich řešení přispívá církev mobilizováním duchovních a mravních sil svých komunit ve spolupráci se všemi složkami společnosti. Tváří v tvář velkým výzvám, s nimiž se hlásání evangelia musí vyrovnat, jsem vybídl k čerpání spásné milosti u Krista Pána, který dává sílu ke křesťanskému svědectví a k šíření Božího Slova, aby výrazná zbožnost tamějších obyvatel mohla věrně dosvědčovat evangelium.
Mateřské přímluvě Panny Marie, kterou celá Latinská Amerika ctí jako patronku s titulem Naše Paní z Guadalupe, svěřuji plody této nezapomenutelné apoštolské cesty.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
